Hokejový zápas

Katherine

O asi půl hodiny dříve

Nějakým způbem jsem se domotala k baru. Myslím, že jsem měla toho jointa odmítnout, protože jsem se potloukala mezi různými lidmi v klubu a od každého dostala minimálně jeden panák a nehodlala jsem s tím zatím přestat, ten joint mě ale zabíjel. Zamrkala jsem a propletla se do středu pódia. Roztáhla jsem ruce a začala se točit dokola a třepat jimi. Pevně jsem stiskla víčka a začala se různě vlnit a tančit s ostatními. Sem tam jsem zahlédla někoho od nás, ale nehodlala jsem za nimi jít první.

Nemohla jsem si pomoct, netoužila jsem po ničem víc než, aby si mě Matyas všímal o trochu více, abych našla něco co má teď zrovna Madeline. Můj dočasný bojkot kluků byl právě kvůli tomu, že kdykoliv jsem s kýmkoliv chodila nebo mě kdokoliv políbil, věděla jsem, že je to jenom chvilkové, že jsem jen prozatimní hračka, kterou nelze pohrdnout. U Matyase jsem asi viděla to, že kdyby se nějakým způsobem stalo, že by o mě začal mít zájem, byl by opravdový. Snad. Přimotal se ke mně nějaký tak 25 letý klul a stoupl si ke mě zezadu. Chytil mě za boky, přitiskl si mě k sobě a hýbal se se mnou. Ze začátku mi to nevadilo, prostě jsem s ním tančila, ale pak jsem si připomněla to, o čem jsem před chvílí přemýšlela a zkusila se mu vykroutit. I když co si budem - v mém momentálním stavu alá tři dva v krvi jsem moc úspěšná nebyla. Kluk si mě přitáhl ještě blíž a hlavu přitiskl k mému uchu. „Co se děje, je ti to nepříjemný?" zaprskal. Nakrčila jsem nos. „Nech mě být," řekla jsem malátně. Kluk za mnou se zasmál a stiskl mi zadek. „Na to zapomeň zlatíčko," odpověděl. Udělalo se mi špatně. „Pusť mě!" zkusila jsem se mu vysmýknout. Zavřela jsem na chvilku oči a pokoušela se soustředit na něco jiného, než na jeho ruce všude na mém těle. Bože, kam jsem se to zase dostala.

Bolestivě jsem otevřela oči a hledala u někoho pomoc. Nikdo si mě nevšímal. Proč by taky měl? Někde v davu jsem uviděla kluka s červeným tričkem. To mohl být právě Matyas. Bože jestli mě tady takto vedle toho kluka uvidí propadnu se u něj ještě na větší dno než už beztak jsem. Ale co mi teď jiného zbývalo? „Matyasi?!" zavolala jsem tak jak mi okolnosti dovolovaly. Kluk za mnou se hrdelně zasmál. „Nech toho puso a začni se prohýbat trochu víc v zádech," zavrčel. „Matyasi!!" zkusila jsem to znovu. Otočil se. K mé smůle si mě otočil i ten kluk. Stiskl moji paži. Zatraceně, to fakt bolelo. Přerývaně jsem se nadechla když se ke mě zohl a já na své tváři cítila jeho dech. Ztuhmula jsem, ale snažila jsem se od něj dostat co nejdál. „Říkal jsem ať držíš hubu," zasyčel. Poprskal mi celý obličej. Uhnula jsem tváří a modlila se ke všem, aby mi někdo pomohl. „Hej!" Uslyšela jsem Matyasův hlas a málem jsem se rozbrečela. „Nech ji být," doběhl k nám a kluk mě pustil. Matyas ke mě musel přikročit a chytit mě nebo bych asi spadla. Do očí se mi nahrnuly slzy. Kluk si olízl rty. „Ty jsi kdo?" zeptal se. Matyas si mě přitáhl a podíval se mu do očí. „Její kluk," odpověděl mu tak, že kdyby to bylo za jiných okolností, tetelila bych se štěstím. „Měl by sis ji víc hlídat," řekl ten kluk a přistoupil k nám blíž. Matyas  mě pořád držel za zápěstí, ale posunul mě za sebe. „A ty bys měl držet hubu a jít do prdele," odvětil Matyas s pokrčením ramen. Bála jsem se, že za chvilku dostane pěstí do obličeje. Nevím jak se mu to podařilo, ale ten kluk odešel. Matyas povolil zaťaté svaly a otočil ke mně. „Děkuju," zašeptala jsem. Ležérně se usmál a rukou, kterou měl teď za mými zády mě popostrčil směrem k baru. „Dobrý," řekl. „Ale příště si asi víc hlídej u koho se tak kroutíš," dodal a mě bylo pro změnu strašně trapně. Sedl si se mnou k baru a objednal colu s rumem. Lehla jsem si na barovou desku a snažila se uvolnit. „Na," postrčil sklínku směrem ke mně a já jsem zvedla hlavu. On svou už držel v ruce a čekal až si s ním ťuknu. Udělala jsem to a usrkla si hnědé tekutiny. Bylo to osvěžující. „Zapomeň na to, co se teď stalo a užívej si dál," řekl dopil poslední zbytek coly, zvedl se a odešel. Možná jsem byla až moc bláhová, ale vážně jsem si myslela, že tu se mnou aspoň chvíli zůstane, nebo si se mnou půjde zatančit, prostě aspoň nějaký náznak toho, že mě nemá za úplnou krávu.
Ale on prostě odešel...

Dopila jsem colu a zůstala sedět. Zaraženě jsem pozorovala barmana, jak pracuje. Po chvilce ke mě dojela nízká sklenice. Pozvedla jsem obočí a podívala se na barmana. „Na účet podniku," řekl a kývl někam za mě. „To zamrzí," dodal ještě a já se otočila a uviděla Matyase, jak se líbá s nějakou odbarvenou malou blondýnou. Zatočila se mi hlava a otočila jsem se radši zpátky k baru. Do očí se mi chtě nechtě nahrnuly zadržované slzy a já se rozbrečela. Bolelo to. Nalila jsem do sebe obsah sklenice a zvedla oči k barmanovi. Smutně zakroutil hlavou a dál se věnoval svojí práci. Rozvzlykala jsem se ještě víc. Utřela jsem si obličej rukou, ale pláč pokračoval dál. Ještě jednou jsem se otočila a viděla jsem jak ho ta roztomilá holka táhne po schodech nahoru, kam asi. Zkusila jsem svoje osvědčené pevné stisknutí víček, abych zahnala paniku, ale nepomáhalo to. Potřebovala jsem se odsud dostat. Zvedla jsem se od baru a drala se ke dveřím. Do cesty mi vstoupil kluk a já jsem ho zkoušela obejít, ale nechtěl mě pustit. „Katherine, kam utíkáš?" Byl to Cillian. Neurčitě jsem mávla rukou ke schodům. Ti dva se zastavili a všem vystavovali svoji válku jazyků ještě na odpočívadle schodů. „Aha," poznamenal. Zkusila jsem si utřít oči, ale ani jsem nedoufala, že bych tím něco napravila.

Najednou se kolem mě ovinuly jeho paže. Přitiskla jsem mu obličej na prsa a trhaně vydechla. Znovu jsem se rozbrečela. Posmrkovala jsem. Cillian se mě ani nesnažil hladit, jenom mě k sobě tiskl, co nejpevněji. „Pojď, jdeme pryč," řekl a chytil mě za ruku. Protáhl mě mezi lidmi až k východu. U dveří jsem zahlídla Jamieho jak líbá Madeline a udělalo se mi zle, vypadali tak krásně, jako z nějakého Hollywoodského filmu, jenom já tady jsem to, co jsem. „Jdeme," Cillian mě zatáhl za ruku a otevřel dveře. Šla jsem za ním.

Když jsme vyšli ven, zastavila jsem. „Cilliane dej mi pusu," řekla jsem. „Cože," podivil se. „Prostě mě polib," zopakovala jsem a došla k němu. Chytila jsem se jeho trička, abych ho donutila se ke mně sklonit a políbila jsem ho. Cillian pootevřel ústa a polibek mi opětoval, ale pak se zarazil a odtáhl se ode mě. „Katherine nebudu se s tebou líbat, když jsi ještě víc opilá než já. Polib mě, až budeš při smyslech," pohladil mě po tváři a jemně se usmál. Stekla mi poslední slza. Cillian se ode mě odvrátil a chytil taxi. Nasedli jsme a odjeli jsme směrem k našemu ubytování.

Jestli nás chytí trenér, zabije nás.