The promised neverland: Plant no.2 ✅

6.

Večer sedíme v kruhu a Parvana čte Robinsona Crusoe. Jednatřicet dětí sedí v jídelně u jediné olejové lucerny a poslouchají napínavý příběh o ztroskotaném námořníkovi. Parvana to přednáší skvělé a děti jsou tak zaujaté, že všichni zapomněli na čas a po asi hodině a půl čtení přichází Sarah a vynadá nám, že je už pozdě a že máme být už dávno v postelích.

Skupina se rozuteče do pokojů.,, Dobrou noc. " Přeji všem. Můj pokoj mi odpovídá a já se otáčím na bok. Moje hlava je přeplněná hrůzami a představami, jak asi může takový démon vypadat. Co když se nám to nepovede? Co když tady nakonec všichni zemřeme? Odhadním tyto myšlenky. Nesmíme to vzdát.

Usnula jsem. Ráno se probouzím, neobvykle, až když zazvoní budík. Stejně se ale zvedám a beru do ruky flétnu, abych všechny probudila. Vysoké tóny svižné melodie probouzí děti k životy. Cítím se jak zaklínač hadů. Vyskakuji z postele a oblékám se.

,, Joli! Nemůžu najít sukni! " Volá Adelide.,, Ve skříni." Odpovídám.,, Joli! Nevím kde mám boty!" Vykřikne Theo.,, Pod postelí." Odpovídám.,, Pan Drahoušek! Nemůžu ho najít! " Křičí Wren v totální panice.,, Klid, je pod postelí." Říká Terka a odvádí svoji pravidelnou práci oprašování pana Drahouška a podává ho Wren. Koukám, jestli ještě někdo nepotřebuje pomoc, zavazuji Oliverovi boty a pak si všímám Uly. Chová se od včera jako Vojáček. Ustláno, oblečená, upravená, v pozoru stojí u postele. Usmívám se.

,, Ulo nemusíš být jako voják. Všechno bude v pořádku. " Šeptám jí do ucha. Ula se uchychtne a běží dolů na snídani. Já ji s Terkou následujeme.

,, Dobré ráno Joli a Tery." přeje Yasiv.,, Dobré. "odpovídáme najednou.,, Dobré ráno." Říkám Gwen.,, Jojo. Dobré. " Odpoví ospale.,, Dobré ráno" přeje Terka Zackovi.,, Dobré ráno." Odpovídá.,, Dobré ráno, děvčata." Říká sestra Sarah. "
,, Dobré ráno sestro Sarah. Dobré ráno sestro Maeve. Dobré ráno Mamá." Přejeme s Terkou. Pak si jako každé ráno jdeme sednout na stejná místa.

,, Tak co? " Ptá se Yasiv.,, Co by bylo?" Odpovídám.,, Vždyť od doby, kdy ses naposled ptal uběhla jenom noc..." Říká Terka.,, Pravda. Omlouvám se. Jsem nervózní. " Mumlá si Yasiv pod vousy.,, To je vidět. " Odpovídá Gwen a zasměje se.

Po jídle jdeme opět na testy. Po nich můžeme konečně ven.,, Vlajky! Hrají se vlajky!" Volají Parvana a Suze. Děti se ihned sbíhají, je vidět, že je baví si hrát s námi. Tentokrát se rozdělujeme do dvou skupin. Velitel jedna je Gwen a velitel dva je Terka. V podstatě týmy zůstaly stejné, akorát se ten můj sloučil s Terčiným a Gwenin zůstal stejný.

Náš tým má pravou stranu lesa a Gwenin má levou. Terka zavazuje na klacek šátek a já s Colinem a Zackem rozhodujeme strategii. Ti mladší budou hlídat vlajku, ale nesmí je být vidět, ani slyšet, aby to zapadlo do tréninku. Colin tam zůstane s nimi. Já a Terka útočíme. Jdeme přímo po vlajce, co nejrychleji ji musíme donést zpět, pokud možno ani jednu nesmí chytit. S námi ale půjde pár méně schopných mladších, aby si to natrénovali. Rychard, Parvana a Zack budou v poli chytat vetřelce. Zazní zvon. Hra začíná!

Rozběhnu se s Terkou, Adelide, Sophie a Theem směrem k protivníkům. Já držím Adelide a Sophie za ruce a ony se snaží běhat rychleji, než by normálně běžely, což mě svým způsobem těší. Na přeskoky je pouštím, aby náhodou nespadly a ony krásně skáčou za mnou. Asi jsem je dost podcenila...

Terka má na druhou stranu docela problém. Theo je docela srab, a než dokázal přeskočit potok, tak my už jsme byly na hranici. Čekáme na Terku a Thea schované v křoví přímo u neutrálního pole. Než přiběhnou si ale všimnu pohybu na protější straně. Jsou téměř u brány.

Jsou tři. Malý, potichu schovaní v křoví. Jeden si zrovna přesedával, jinak bych si jich nevšimla. Dám si prst na pusu abych naznačila holkám že mají být zticha. Obě si zakryjí pusinky rukama a zkoušejí se nehýbat. Najednou proběhne Terka, táhnoucí za sebou Thea, a přebíhá na druhou stranu, aniž by si nás všimla.

V tu chvíli se z větví stromů pouštějí Jonathan a Daniel a vybíhají za nimi. Ve stejnou chvíli z křoví vybíhají i Suze, Benjamin a Karol a běží na druhou stranu, směrem přímo k nám. Jakmile ale překračují hranice, signalizuji holkám, abychom se vydali za nimi a vybíháme.

Během deseti sekund jsme je všechny pochytali a oni se se svěšenou hlavou vrací na jejich stranu. My už ale vybíháme za Terkou a Theem. Asi je ještě nechytili, protože nevidím nikoho se vracet. Běžím skrz les, Sophie a Adelide hned za mnou. Když v dálce mezi stromy zahlédnu vlajku, zastavím.

Říkám holkám, aby každá běžela z jedné strany, co nejrychleji čaply vlajku a utekly, pokud možno aniž by je chytily. Holky kývnou a rozutečou se každá na jinou stranu. Já se rozhoduji jít horem. Lezu na strom a přibližuji se k vlajce po velkých větvích v malé vzdálenosti od sebe. Když jsem na nejbližším stromě, tak vidím Gwen, jak běží za Adelide, Davida, jak běží za Sophie a Yasiva s Nailonem jak běží za Terkou a Theem.

V ten moment jednám. Skáču ze stromu, převal, beru klacek s vlajkou do ruky a utíkám zpátky. Slyším Sophie, jak piští, protože ji David chytil. Slyším Adelide brečet, protože ji chytila Gwen. Neslyším ale Terku, nebo Thea, tak si domyslím, že je asi ještě nechytili.

Běžím relativně rychle, ale už to bylo i lepší. Mám v srdci pocit viny, že jsem nechala Sophie a Adelide samotné, aby je chytili. Ale co s tím teď udělám? Vyhraji pro ně. Za sebou slyším výkřik. Theo. Po chvilce slyším za sebou rychlé kroky. Někdo mě honí. Otočím se přes rameno.

Terka běží za mnou, ale za ní běží Yasiv, Daniel, Jonathan, David, Gwen a Nailon. Vím, že kdyby Gwen chtěla, nebo mohla, tak by nás již dávno dohonila, ale, nevím proč, se asi rozhodla nás nechat vyhrát? Možná? A nebo už nemůže. Vidím, jak po jejím spánku stéká pot. Otáčím se právě včas, abych nenarazila do stromu. Obíhám ho.

V dálce už vidím neutrální plochu. Ještě přidávám, dostávám se do svého maxima, a sprintuji až ke keřům, lemující neutrální plochu. Ale těsně před hranicí cítím že se někdo bezprostředně blíží. Terka to ale není. Gwen. Na poslední chvíli skáču a házím vlajku směrem k neutrálu.

Vlajka ale dopadá ještě na straně protivníků.

Cs, sry že mi trvalo tak dlouho napsat část, neměla jsem čas 👉👈. Anyways, doufám že se líbí, neváhejte dát hvězdičku, nebo můžete říct o týhle ff nějakému kamarádovi👀
Každopádně díky za přečtení a mějte se krásně❤️