Hermiona se procházela knihovnou a hledala něco o tom kouzlu, které Ron použil na Malfoye.
Nakonec se všichni tři shodli, že by bylo lepší nedávat učebnici Snapeovi, a tak mu Ron ukázal tu svou. Díky bohu všechno proběhlo bez jakékoli známky podezření. Zatím. Je jen otázka času, kdy si všimne, že učebnice chybí, ale stejně je skoro nemožné, aby našel toho, kdo učebnici právě vlastní.
No…Možná by mohla zjistit následky toho kouzla osobně. Otočila se a zamířila na ošetřovnu dřív, než mohla zvážit, jestli je to dobré rozhodnutí, nebo ne.
Otevřela dveře ošetřovny a ihned si všimla spícího Draca. Sedla si k němu na postel a doufala, že ho nevzbudila. Byl tak bledý, snad ještě víc, než normálně a jeho rty měly fialový nádech.
„Stýskalo se ti po mně?“ Zeptal se s úsměvem a otevřel oči.
Hermiona povytáhla obočí. „To ani náhodou… jen jsem chtěla zjistit, co ti to kouzlo provedlo.“ Zajímavé, jak se snažila lhát i sama sobě.
„Lžeš Grangerová.“ A ještě k tomu se její lež, tak lehce prokoukne.
Protočila očima.„Tebe stejně nepřesvědčím.“
„Ne, to máš pravdu.“
„Tak?“
„Co chceš slyšet? Weasley je žárlivý a naštvaný idiot. Potom, co mu to Uršula řekla, si mě našel a použil kouzlo, o kterém jsem v životě neslyšel a málem jsem vykrvácel v Uršulině koupelně.“
„A co jsi zase dělal v Uršulině koupelně?“
Šibalsky se usmál. „Myslel jsem na včerejší noc.“
Hermiona si odfrkla. „Vtipné.“
„Myslím to vážně… Určitě jsi na to myslela úplně stejně jako já.“
Co to do něj sakra vjelo? „Tak to se mýlíš.“ Měl pravdu. Nemohla myslet téměř na nic jiného.
„Teď jsi hluboce zasáhla mé ego.“ Podíval se s předstíraným smutkem.
„A co by tvé ego rádo slyšelo?“
„Například, že to byla nejlepší noc tvého života“
„Tak přesně toho se nedočká.“ Doširoka se usmála a přešla ke dveřím ošetřovny.
„Tak se brzo uzdrav Draco.“ A odešla.
Až když už byla několik metrů od ošetřovny, zastavila se uprostřed kroku. Poprvé mu řekla jménem. Pousmála se. Bylo to sice nevědomky, ale uvědomila si, že by ho tak ráda oslovovala i dál.
„Hermiono!“ Otočila se za tím hlasem, který patřil Ginny.
„Ahoj Ginny.“ Usmála se na ni.
„Nešla by si se mnou do knihovny?“
„Jasně proč ne.“
Celou cestu do knihovny se bavily o všem možném a skončily u Famfrpálu. Očividně se k ní ještě nedostalo to o tom incidentu s Ronem, což bylo vlastně dobře.
„ Za týden hrajeme se Zmijozelem. Trénujem každý den a to dvakrát, je to hrůza. Stejně je převálcujem levou zadní.“ Mávl rukou Ginny.
„To je jasné.“ Odpověděla Hermiona, i když jí myslí projelo, jestli bude hrát i Draco. Je hodně soutěživý, takže jí bylo jasné, že si zápas nenechá ujít, i když ještě teď leží na ošetřovně, každopádně si ověřila, že by ho měli už pozítří pustit, takže hrát bude určitě. Hlavně, když to znamená hrát proti Harrymu a Ronovi.
Tenhle zápas si nenechá ujít ani ona.
ČTEŠ
Sentenced (Dramione ff)
Fanfic„ Co mi sakra chceš?“ Zeptala se a pořád si udržovala kamenný výraz. Bod pro ni. On se právě teď cítil tak hrozně, že to nedokázal. V obličeji měl zlomený výraz, přesně tak, jak se i cítil. Něco si uvědomil, ať to chtěl nebo ne. Ona byla ta, která h...
