Pomoc|Emily a Mattem

11.

Matyáš

Po včerejším incidentu jsem s Emily usnul v náruči na gauči. Když jsem se vzbudil, musel jsem se usmát. Byla tak roztomilá, když spala. Obdivoval jsem ji za to jak moc je silná. Sám jsem nechápal jak mohla vydržet, to co vydržela.

Ve chvíli kdy jsem se podíval na čas jsem začal panikařit. Za půl hodiny nám začíná škola. První den a my už nestíháme.

,,Emily! Vstávej" snažil jsem se ji probudit. ,,Proboha Matyáši! Neřvi tak moc!" začala křičet. ,,Rád bych nekřičel, ale za půl hodiny máme být ve škole!" snažil jsem se vysvětlit a přitom se snažil najít oblečení, ve kterém bych nemusel vypadat jak bezdomovec. ,,Tos nemohl říct dřív?!" vyjela na mě a rychle se zvedla z gauče a také hledala nějaké normální oblečení.

,,Se omlouvám" řekl jsem už klidným hlasem a oblečený. ,,V pohodě" odpověděla a sundávala si rychle triko z předešlého dne. Rychle jsem se otočil, abych jí dopřál soukromí.

,,Tak jdeme?" zeptala se udýchaně, měli jsme na příchod do školy patnáct minut a cesta trvá dvacet. ,,Jo, ale budeme muset běžet" upozornil jsem. ,,To nějak zvládnu" vydechla. Rychle jsme si obuli boty, seběhli schody. Když jsme vycházeli z budovy, podržel jsem jí dveře. Poté popadl její ruku a rozeběhl jsem se.

Emily

,,Omlouvám se" omluvila jsem se, když jsem do někoho vrazila. ,,V pořádku, ale víte, že nemáte ve škole běhat, nebo snad ne?" zeptal se profesor zeměpisu, do kterého jsem vrazila. ,,Ano, vím. Jenom dneska moc nestíhám." vysvětlila jsem. ,,Tak utíkejte ať to stihnete, máte minutu." povzbudil mne. Jen jsem děkovně přikývla a běžela do třídy.

Se zvoněním jsem vběhla do třídy a zamířila na volné místo vedle Matyáše. ,,Kde jsi byla?" zeptal se rychle. ,,Potom" odbyla jsem ho protože do třídy vcházel náš nový třídní. Byl to ten zeměpisář z chodby. ,,Dobrý den, mé jméno je Radim Krpec a jsem váš nový třídní učitel." představil se. ,,Jak vidím, tak slečna Veselá stihla přijít včas" oznámil a pousmál se na mě. Celá třída a samozřejmě i Maty mi věnovali nechápavý pohled o čem to mluví. Já jen jsem učitelovi úsměv oplatila, a dal se věnovala svému papíru na lavici.

...

,,To by bylo pro dnešek vše, můžete tedy dnes jít už domů. Hlavně nezapomeňte na první hodinu se mnou" připomněl všem a mrkl na mě.

,,Mohla bys mi prosím říct, co to mělo znamenat?" začal se ptát Maty. ,,Já nevím, jen jsem dneska do něho nechtěně za běhu vrazila, tak mi řekl ať to stihnu a tak" vysvětlila. ,,Dobře, ale uznej že bylo divné jak se choval" řekl. ,,Jo, bylo" souhlasila jsem. ,,Co si dáš na oběd?" zeptal se, když jsme vycházeli ze školy. ,,Pizzu?" nabídla jsem. ,,Dobře, hned tam zavolám, ať nemusíme pak dlouho čekat" souhlasil a začal vytáčet číslo na pizzérii.

Matyáš

Když jsme dojedli pizzu, šel jsem do šesti točit. Emily mezitím uklidila a zašla nakoupit. ,,Už jsem tu!" ozval se od dveří. Hned jsem se zvedl ze židle a šel ke vstupním dveřím. ,,Kolik toho proboha taháš" řekl jsem zděšeně a bral jí z rukou nákupní tašky. ,,Jídlo, domácí potřeby, pití a věci do školy" vyjmenovala mi a počítala na prstech. ,,A kolik to stálo?" zeptal jsem se a začal hledat peněženku. ,,Tisícovku, ale nic mi nedávej. Platíš nájem takže já kupuju aspoň jídlo" zarazila mě a položila mi ruku na hruď. Překvapeně jsem se na ní díval. Usmívala se od ucha k uchu.

Pomalu sjížděla rukou níže po hrudí a poté svou ruku spustila podél těla. Nepochopil jsem toto gesto, ale nechtěl jsem se tím zabývat. Položil jsem nákup na linku a začal ho vybalovat. Emily se po chvíli ke mně přidala.

Vyrušilo nás cinknutí upozornění od Em na mobilu. Pomalu k němu přišla a podívala se co jí přišlo. Vykulila oči. ,,Co se děje?" zeptal jsem se. Zvedla hlavu a podíval se na mě. ,,Asi se mi to jen zdá, ale Krpec mě na Facebooku požádal o přátelství a napsal mi ahoj"