Pomoc|Emily a Mattem

28.

Po tváři mu ztékaly slzy. Tenhle pohled mě doslova ničil.

Matyáš

Bál jsem se přiznat k tomu co se kdysi stalo, když jsme se spolu asi měsíc nebavili. Cítil jsem se tak slabě a trochu i trapně, že jsem nebyl schopný se ubránit. Bylo to asi jedno z nejhorších období života.

Ten pocit kdy se chcete někomu svěřit, ale nemůžete protože máte strach, že vás kvůli tomu budou soudit jako člověka, který se nebyl schopen bránit a ještě k tomu jste kluk je nepopsatelně hrozný.

Stále si říkám, kdybych nikdy nešel na tu párty, nebyl bych obětí znásilnění. Bolí mě si to přiznat a ještě víc se přiznat ostatním i samotné Emily. Neustále se mi ta noc přehrává v hlavě.

Jestli jste obětí jakéhokoliv druhu sexuální obtěžování či znásilnění a je vám toto téma nepříjemné, prosím nečtěte tento flashback.

,,Čau Maty, copak ty tu děláš? Nevěděla jsem že jsi typ na párty." přivítala mě moje bývalá spolužačka Dominika. Málem jsem jí nepoznal, vypadala úplně jinak než jsem jí viděl naposled. Jediné co se furt nezměnilo, byly její oči. Stále jsem v nich viděl tu pohrdavost a pocit nadřazenosti nad ostatními. Odbyl jsem jí lehkým 'ahoj' a šel jsem do davů lidí s pitím v ruce.

Ani za dvě hodiny se objevila znova. ,,Na tady máš, je potřeba dodržovat pitný režim." pousmála se a podala mi kelímek s nějakou tekutinou. Bez přemýšlení jsem od ní pití vzal a hned se ho napil. Nechutnalo nějak hnusně, překvapivě bylo dost dobré.

Dominika mě vzala za ruku a začala mě vést neznámo kam. Vůbec jsem neměl ponětí o co tu jde, asi to bylo tím že jsem se cítil totálně mimo. V okamžik co jsme dorazili do prázdného pokoje, přirazila mě ke zdi a začala zahrnovat polibky. Ze začátku jsem tomu nebránil, ale pak mi došlo o co tu jde. Rychle jsem jí odstrčil. Tohle přece nemůžu. Vždyť já mám Emily.

,,Co ti je?!" vykřikla na mě dívka, která ještě před chvíli líbala mé rty. Jak jsem byl mimo tak jsem ani nebyl schopný složit smysluplnou větu. ,,Ne." jsem ze sebe dostal. Ona se pouze usmála a začala mě líbat znova. Snažil jsem se bránit, ale ona byla v tuhle chvíli silnější. Pomalu mě dovedla k posteli, na kterou nás pak shodila. Polibky pomalu začala sjíždět k mému krku a moje ruce přitlačila k posteli, abych se jí nemohl bránit.

,,Neboj, za chvilku se dostaneš do nálady až zjistíš, kdo tě ojede." řekla mi. Po tváři mi začaly téct slzy. Chtěl jsem utéct nebo řvat, ale nebyl jsem toho schopný.

Jmenuji se Matyáš Tomka a jsem obětí znásilnění.

Ahoj, jestli je někdo obětí znásilnění či sexuálního obtěžování, moc se omlouvám za to, že jste si tím museli projít. Sama jsem tohoto obětí a vím jaké to je. Nebojte se o tom někomu svěřit.  A věřte mi že jednou se to zlepší. Buďte silní.