editor(ka)

34-to jsem ti tak chyběl?

Ani jsem to medořekla protože jsem si uvědomila kdo naproti mě stojí. Bože vážně ze všech lidí jsem narazila na něj.

,,Máš panickou hrůzu z toho, že mě potkáš En?" zdůraznil mé jméno

,,No panickou úplně ne Vítku."

Stejně jsem zdůraznila jeho jméno, pořádně jsem si ho prohlédla a musím uznat, že je pořád stejně pohledný možná i víc. En stop teď není vhodná chvíle přemýšlet nad tímhle.

,,Aha, jasně. A promiň mám dojít pro ubrousek nebo něco takového?" řekl se starostí v hlase

,,Není tady někde koupelna?"

,,Jo, je počlek zavedu tě tam." řekl mile.

,,Musím uznat, že jsi se za ty dva roky nezměnil" usmála jsem se na něj

,,Co ty víš." řekl a tejemně se usmál

zastavili jsme před bílými dveřmi, Vítek je otevřel a nechal mě vejít on vešel hned za mnou a zavřel dveře. Přišla jsem k umyvadlu a vzala kapesníčky, které tam byly. Ehm na plech jsem trochu byla ale vážně jen trochu, nechci si ani představovat jak a kde musí být Sofie ehm. Začala jsem si opatrně čistit košili protože to červemý něco tam bylo hodně vidět. Cítila jsem na sobě pohled. A začala jsem se cítit hodně provinile.

,,Hele Vítku?"

,,Hm?"

,,Promiň." otočila jsem se k němu čelem

,,Za co se omlouváš?"

V mysli se mi oživily všechny ty vzpomýnka a začaly mě trochu štípat oči. Já vím jsem moc velká citlivka

,,Co se děje?" řekl starostlivě a přiblížil se ke mě, já ho prostě obejmula a po dlouhé době jsem cítila to příjemné teplo, chvíli byl zaskočený ale pak mě taky objal.

,,Z-za to jak jsem byla h-hnusná." zamumlala jsem.

,,Já ti to měl říct."

Mlčela jsem konečně ze mě opadl ten nepříjemný pocit, nevím co to bylo ale jsem ráda, že jsem se toho zbavila.

,,Eh promiň" řekla jsem a trochu jsem sklonila obličej aby nebyla vidět červeň na mích tvářích.

,,Ne to je dobrý, hele chce se ti tam?" ukázal prsem na dveře

,,Myslíš zpátky tam? Ne tam se mi nechce." usmála jsem se

,,Co kdybychom zůstsali tady?

,,Souhlasím." Sedla jsem si na pračku co byla za mnou, Vítek se posadil na židli vedle umyvadla.

,,No a jak jsi se vlastně měla za ty roky co jsme se neviděli?"

,,Zcela upřímně jsem se měla příšerně natáhla jsem se po kelímku který jsem si odložila na umyvadlo, následně jsem se napila.

,,To jsem ti tak chyběl?" řekl pobavemě

,,Můžu?" ukázal na kelímek ze kterého jsem pila

,,Jasně" podala jsem mu ho byl ještě plný dost takže what ever.

,,A co se dělo tak příšernýho?"

,,No umřela mi rybička, také zavřeli tu kavárnu." řekla jsem smutně

,,Jakože naši kavárnu? Co se proboha stalo?"

,,Majtel ji prodal."

,,Celkem smutné."

,,To jo" natáhla jsem ruku pro kelímek

-------------------------------------------------------

Moc se omlouvám,že jsou kapitoly tak krátké ale vychází mi to tak 😅 když tohle píšu je skoro půlnoc takže jsem trochu unavená xd, a jaké máte pocity z předposlední kapitoly?

Ale dobrý večer

505 slov

Půlnočník Vendyy xd