Epilog

419 24 4
                                    

Nakonec jsme našli i flašku rumu pod umyvadlem. Neptejte se mě, jak ani proč tam byla to nevím. Celkem mě udivuje, že ještě vnímám a jsem si plně vědoma toho co dělám. Vítek vypadal lépe, asi umí na eozdíl ode mne pít heh..

Mě pít už nebavilo a tak jsem si sedla do vany. Seděla jsem tam jak houba v mechu a byla jsem spokojená. Pochvíli si za mnou přisedl i Vítek.

Nikdo nic nedělal, jen jsme si dívali do očí a seděli jsme. Začala jsem se topit v jeho hnědých očích, neměla jsem v plánu se z té hnědé vynořit. Má tvář se přiblížila k jeho a potom se to stalo. Políbili jsme se. Po tak dlouhé době jsem se cítila opět šťastná.

Heh co na to říct asi jen zazvonil zvonec a pohádky je konec, hodně krátké i know ale tak snad to má své kouzlo.  Jo a budoucí Vendyy jestli tohle přepisuješ tak to udělej lépe nebo si mě nepřej tyty. -Budoucí Vendy z roku 2022 nemá psychickou kapacitu na to to opravovat-

179 slov

Vendyy

editor(ka)Kde žijí příběhy. Začni objevovat