Epiolog

198 11 3
                                    

Pohled Nataši:
Vyběhla jsem z obýváku. Snažila jsem se zjistit kde jsou. U sebe v pokoji nebyli. Šla jsem chotbou a najednou jsem uviděla žebřík. Rychle jsem k němu běžela. Vyšplhala jsem nahoru.  Tam leželi. Na zemi v obětí uprostřed ohně. Byl obrovský, už jsem nic nemohla udělat. Bylo pozdě. Ani jeden se nehýbal. Jejich těla byla popalená a pomalu neměli žádné oblečení. Najednou se za mnou objevila Vanda. Odtáhla mě pryč. Došli jsme zpět do obýváku. Všichni se tázavě ptali, ale já neměla slov. Vanda jen zakivala hlavou na důkaz, že už je pozdě. Seděli jsme tam asi půl hodiny když nám najednou řekl jarvis že oheň na střeše ustanul. Když jsme tam vylezli po nich zbyl jen popel. Pochvilce se někdo konečně odvážil popel nahrnout do urny co tam ležela.
O tři dny později:
Stali jsme na hřbitově. Šli jsme pomalu po cestě. Už jsme vyděli hrobku Queenů. Byl tam celí jejich rod. Urnu nesla rebeka a mi šli za nima. Když jsme byli úplně až u hrobky všimli jsme si jejich jmen. Katarina Queen a Loki Laufreyson Odinson. Všichni brečeli. Rebeka položila urnu na polici vedle jmen a každý jsme dali květiny k hrobu. „Budou nám chybět.“ řekl někdo při odchodu.

Konec

dívka smrtící mociKde žijí příběhy. Začni objevovat