dívka smrtící moci

12

Pilot se najednou ozval že jsme nad cílem a všichni si připravili padák až na mě a Tonyho. Já si stoupla k otvírací dveřím a čekala až mi někdo řekne že můžu skočit. „připravte se skáčem“ řekl stev a skočil. Jak vyskočil rozběhla jsem se a vyskočila z letadla za ním. Chvilku jsem byla v podobě člověka. Všichni jsme měli vysílačku a všichni na mě křičeli jestli se nechci už proměnit protože nemám padák. „ hele já vím že se mám proměnit. Ale být ve stavu beztíže je sranda.“ udělala jsem salto a dostala se k Nataše. A takhle jsem cestovala mezi všema. Najednou jsem začala nabírat rychlost. „tony můžu se trochu pobavit. Uděláš mi odrazovou plochu. Prostě si jen lehni a zbytek nech na mě.“ začala jsem se posouvat k tonymu „něco mi říká ať to nedělám ale chci vědět jaká blbost tě napadla tentokrát, tak přidej.“ ozval se tony z vysílačky. Rychle jsem se k němu dostala a stoupla si na něj. „co to sakra děláš?“ zeptalo se asi pět lidí najednou. „čekejte“ najednou jsem se od tonyho odpíchla ve vzduchu jsem se otočila a když jsem se otočila a padala střemhlav dólů nabrala jsem rychlost a proměnila se v poštolku. Roztáhla jsem křídla a dostala se do jejich úrovně. Postupně začali roztahovat padáky a přistáli jsme. Bohužel hydra o nás už věděla a začali na nás útočit. „klinte máš elektrický šíp?“ on jen kívnul a hodil mi hrot šípů protože mu došlo co po něm chci. „díky“ krikla jsem na něj a co nejrychleji se dostala k barieře. Rozzárili se mi oči do modra až tyrkysova. Bariera se začala ničit. Už zbívalo jen trochu a i do toho trochu někdo narazil. „řekněte mi že to toho zbitku bariéri narazil neko z hydry.“ zakřičel jsem do komunikátoru. „no, mám dvě špatný zprávy. Nebyl to nikdo z hydry a nejde mi ovládat oblek. Stojím asi deset metrů od tebe.“ koukla jsem se kolem sebe a vyděla jsem jak tam stojí. „no já mám pro tebe taky špatnou zprávu, jestli chcete ty informace tak ti nepomůžu ale když se nedostaneš z obleku si v bezpečí takže musíš počkat.“ Odpověděla jsem tonymu a vyběhla dovnitř ale když jsem se dostala do místnosti procesorů. Nic tam nebylo nebo spíš tam byl obrovský požár takže buď něco posrali nebo je prostě zničili. Vyběhla jsem ven. Nikdo z hydry tu už nebyl. Došla jsem k tonymu a začala opravovat jeho oblek. „nic nemám podpálili to tam takže se musíme odsud rychle dostat protože to asi zachvilku bouchne.“ řekla jsem během toho co jsem opravila tonymu oblek. „oblek funguje ale jarvis nějak nerágzje“ ozval se tony „no já vím jak ti to dalo ránu jarvise to vyhodilo. Když chvilku vydržíš zase ho tam budeš mít.“ tony se najednou rozešel. „super funguje“ otočil se ke mě asi se usmál ale to jsem nevydela. „hlavně nedělej blbosti není úplně funkční ale to je teď fuk musíme se dostat pryč. Asi kilometr na sever je opuštěná chata. Takže přidejte než to tu celý bouchne.“ Koukla jsem se na všechny a protože nikdo nešel, rozešla jsem se já. Byla jsem v celku unavená ale nesměla jsem zastavit. Po necelý hodině jsme uviděli chatu. Byla polorozpadlá ale to nám nevadilo. Došla jsem na verandu a sedla si. „bude ti vadit že ti ten oblek neopravim hned. A nebo si ho můžeš opravit sám v tomhle pásku je uložený jarvis stačí ti aby si tam jarvise znovu uložil. A ten pásek byl  jarvisů nápad.“ řekla jsem tonymu a opřela si hlavu zeď. Zavřela jsem oči a usla.