dívka smrtící moci

16

Pohled neurčité osoby :
Najednou upadla na bok. Holky pro ni chtěli běžet ale bucky je zastavil. „co to děláš?" holky na něj zakřičel a on se jen zašklebil. „ne, věřte mi. Její zvířecí stránka to může hrát. Nezapomeňte že to zvíře se nás snaží zabít." řekl bucky. Přešel ke sklu a začal tukat kovovou rukou do skla. Katrin najednou otevřela jedno oko. Pozorovala buckyho ruku. Nemohla se zvednout ale na tom pohledu bylo poznat že to pořád není ona. „vidíte" řekl bucky a přejel všechny pohledem. Všichni jsme si sedli na gauč a čekali jak to bude pokračovat. Seděli jsme tam asi hodinu. Kluci koukali na film co promítá Stark. Holky si povídali spolu a bucky seděl před sklem. Najednou na nás bucky začal křičet že se něco děje. „Koukněte se, její oči se změnili. Jsou jako když ovládá hekra. Nejspíš už je to ona." všichni se nahrnuli ke sklu.
Pohled katrin:
„už jsem tady zas." řekl najednou jarvis. „co to meleš Jarvisi vždyť seš tady furt." řekl Stark „budu tě muset zkontrolovat jestli v sobě nemáš nějaký vir." „pane to jsem nebyl já." všichni se na sebe otočili „Jo to nebyl " nikdo to nechápal až na buckyho ten se jen milé usmál a vydal se ke dveřím. Stev ho chytil za ruku. „co to děláš?" já a bucky jsme protočili oči. „to vám vážně ještě nedošlo." bucky odstrcila steva a otevřel dveře. Já se najednou prudce zvedla a skočila po něm. „bucky" zakřičel někdo ale pak si všimnul že ho vlastně nezabíjíme ale olizuju mu obličej. „výtám tě zpět katrin" řekl bucky když se mě snažil sundat. Proběhla jsem celou místností, o všechny jsem se otřela a vrátila jsem se zpět k buckymu. Všichni se rozešli ven ale já se furt držela u buckyho. Klusala jsem vedle jeho nohy. Když jsme šly potkali jsme několik agentů který jakmile mě uviděli, vzali nohy na ramena. Došli jsme do obýváku nebo jak tomu říkaj. No prostě ta místnosti s gaučem. Chtěla jsem vyyskočila na gauč ale Stark mě setrval že mu zaseru pohovku krví a tak se mě znovu chopil bucky a začal si se mnou hrát na podlaze. Všelijak mě škadlil a já ho zase naoplatku párkrát kousla do normální ruky ale s tou kovovou byla větší sranda tu jsem mohla kousat a skrabat jak chtěla a nic se nestalo. Když jsme skončili bucky byl celej od krve. Ne od jeho ale od mojí krve co jsem měla všelijak na srsti. Začal jsem se olizovat a všelijak čistit. Protože jsem ležela na buckym tam mě ze sebe sundal a vydal se směrem ke dveřím aby mohl jít do svého pokoje kde se prevleče do čistého oblečení. Jakmile jsem si všimla že se zvednu, přestala jsem se lizat a vydala jsem se rychle za ním. Bucky se usmál a Nataša se trochu zasmála. Celou dobu co jsem s buckym dělala blbosti jsem si neuvědomil že tam jsou i ostatní. Bucky mě vždycky pomáhal když jsme se po nočním utrpení nemohla vrátit zpět do lidské podoby. V tuhle chvíli se od něj nehnu.