dívka smrtící moci

15

Nastal ten den. Celou dobu jsem byla zavřená v pokoji. Proměna začne se západem slunce. Byla tak hodina do západu a tak jsem šla do patra kde Stark přichystal celu. Každý se mi pokusil vyhnout. Stark před tu celu dal i gauč. „jako to se chcete koukat jak si zlomím každou kost v těle a jak budu trpět?" někdo jen pokrčil ramena a někdo se jen uvelebil. Vlezla jsem si dovnitř a čekala. „Katarin asi za pět minut západne slunce." ozvala se Nataša „hele jen ráno přijďte spíš později. Jo a ještě něco. Zítra se ne proměním zpátky. Budu pořád v podobě zvířete. Budu to já ale ne jako člověk. Takže Tony prosím tě aby jsi mi povolil přístup do jarvise. Budu tak přes něj mluvit. Dej ho třeba do obojku.“ tony chtěl odpovědět ale já se s bolestivim výkřikem spadla na čtyři. V pravé noze se mi zlomila stehenní kost. Najednou jsem se prohla v zádech. Pak se mi protocila ruka. Všechno to doprovázel můj bolestný řev. Holkám se už u první zlomeniny a pádu nahrnuli do očí slzy. Tak to trvalo asi hodinu jenže když se mi zlomili všechny kosti neskončilo to. Najednou se mi začali měnit kosti ve vlčí podobu. Kosti na nohou a rukou se všelijak prodloužili a zkrátili. Najednou jsem se prohla v zádech ze kterých mi vyrostla zářivě bílá srst. Jakmile jsem se proměnila ve vlka tak všechny srst zčernala. Házela jsem sebou o stěny. Najednou jsem zavila a z vití se postupně stalo bouřlivé vrčení kterým následoval stěkot. Bolestiví stěkot. Za sklem jsem vyděla už jen dvě postavy, dva kluky nevím kdo byl ten druhý, ale jeden byl bucky. Z oka mi sjela slza. A já se začala proměňovat v další zvíře. Proběhlo to stejně bolestivě jako proměna ve vlka akorát teď jsem sebou víc házela a místo řevu jsem agresivně štěkala. Takhle to šlo celí večer. Každou chvíli jsem se proměňovala v jiné zvíře. Házela jsem sebou o stěny. Sklo bylo celé od krve a stěny taky. Za sklem už stal jen jeden muž. S nikým bych si ho nespletla i když jsem vyděla jen oči. Blankytně modré oči co měli v sobě všechny ty pocity ale nejvíc tam měl bolest a utrpení. Bucky tam stál celou dobu. Nikdo jiný to tam nevydržel. Slyšela jsem jak Nataša nahoře vzniká a říká jak trpím. Vnímala jsem vše a přitom nic. Najednou jsem slyšela jak někde zvoní budík a pak jak skupina lidí běží směrem k nám. Furt jsem sebou házela a bojovala se svim zvířecím já. Byla jsem v podobě medvěda. Mlatila jsem do skla ale pak jsem se svalila na čtyři a začala se proměnovat v jaguara. Furt jsem vrčela a cenila zuby. Sklo mělo v některých místech pasklé ale protože bylo z dvou vrstev tak to nic neznamená. Otevřeli se dveře do vedlejší místnosti a vtrhla tam Nataša s vandou. Mysleli si že je po všem ale to se velmi mílili. Teď přišlo to nejhorší. Najednou jsem sebou přestala trhat. Jako jaguar jsem se začala všelijak kroutit a svijet. Holky se rychle otočili a prošli davem kluků ven z místnosti. Po patnácti minutách jsem se zase dostala do tranzu. Najednou jsem spadla a vyčerpáním usnula.