Gangster [l.s.] (CZ) ✓

♣️ 12.𝚔𝚊𝚙𝚒𝚝𝚘𝚕𝚊♣️

Nenechám ho, aby mě takto ovládal. I když mohl bych zkusit vyměnit role. Vzrušil ho a byl bych to já kdo by odešel a nechal toho druhého tam jen tak stát s boulí a s nateklými rty od líbání.

𝐋𝐨𝐮𝐢𝐬

Po chvíli, když jsem se tak nějak oklepal, jsem se konečně vydal pomalým krokem domů, kde už jsem nějakou tu dobu mohl být kdyby mě neotravoval ten zkurvenej kretén, jménem Styles.

Došel jsem domů, letmo pozdravil mamku a sestry, vyšel schody a zamířil do pokoje, kde jsem sebou následně švihl do postele a spokojeně vydechl.

Konečně doma. Tady na mě ten kudrnatej idiot nemůže, protože naštěstí neví kde bydlím. Vlastně ani neví jak se jmenuji.

Uchechtnu se nad vzpomínkou, jak po mě chtěl, abych mu řekl své jméno. Nechápu to, když říká, že mu stačí jedna esemeska a bude o mě vědět všechno, tak proč to jméno chtěl vědět ode mě?

Spokojeně jsem zavřel oči, ale to jsem neměl dělat, protože se mi ihned vybavily vzpomínky na to, jak mě jeho ruce osahávaly, jak dobývaly území, které ještě nikdo nedobyl, jak přitiskl svoje dokonalé horké rty já ty mé.

' Tomlinsone, okamžitě se vzpamatuj nebo dostaneš pánvičkou. Je to vrah kurva drát.' zaječelo na mě moje podvědomí.

'No ty jsi mi tu ještě chybělo' pronesl jsem ironicky

' Hele jako já tě tu jen zachraňuji předtím, aby jsi se zamiloval do toho kudrnatýho ďábla tedy debila. Kurva' Zamumlalo moje podvědomí.

' Jo ďábel to on je. Jaký asi musí být v posteli?' Zamumlal jsem

' No určitě dokonalej. Kurva né. Chtít vědět můžeš, ale nikdy nedostaneš odpověď. A už se vzpamatuj Tomlinsone' zavřelo moje podvědomí.

'Ježíš ty jsi zase příjemné' protočil jsem očima.

' Jako ježíš ještě nejsem' uchechtlo se podvědomí a já jej měl chuť uškrtit.

" Louisi" ozval se mamčin křik ze zdola.

" Ano mami?" Zakřičel jsem nazpět.

" Pojď dolů. Za chvíli bude večeře, takže to prosimtě vyřiď i sestrám" zakřičela mamka nazpět.

" Ségry, večeře" zaječel jsem na celý barák. No tak to by jsme měli. Teď už se jen zvednout a jít dolů. Jenže mě se nechce.

' Vstávej ty kůže líná' zaječelo moje podvědomí.

' No jo pořád, však už jdu' zabreptl jsem a konečně se zvedl z měkké postele a zamířil z pokoje ven. Následně jsem sešel schody a vlétl do kuchyně, kde jsem se posadil na židli, která byla kousek od okna.

Po chvíli se přišouraly Daisy s Phoebe a o malou chvíli později i Lottie s Felicity. No a už jsme kompletní.

Mamka nandala na talíře maso se zeleninou a s bramborem a já jí pomohl odnést to na stůl. Poté jsem si popřáli dobrou chuť a pustili se do jídla.

Když jsem dojedli, tak jsem se zvedl a pomohl mamce odnést nádobí a následně ho naskládal do myčky, když se ozval zvonek. Kdo to může být?

" Já tam jdu" ozvala se mamka a přešla ke dveřím, které následně otevřela. Neviděl jsem kdo stojí mezi dveřmi, ale jakmile jsem uslyšel ten hlas okamžitě jsem to věděl. No to si ze mě už ale dneska děláte prdel.

" Louisi, to je pro tebe" zakřičela mamka a já jen přešel ke dveřím, kde jsem spatřil usmívajícího kudrnatýho debila. Hej ty tam nahoře, ty mě asi nemáš úplně v lásce viď?

" Ahoj Louisi" zašklebil se na mě Styles. Moc se neškleb nebo mamce řeknu kdo jsi a budeš mít po žížalkách.

" Ahoj Harry" pozdravil jsem ho naoplátku. Přeci jen jsem slušně vychovaný. Né jako ten debil, který stojí za dveřmi.

" Klidně pojď dál Harry. Jsem ráda, že za Louisem někdo přišel. Moc lidí za ním nechodí. Tedy kromě Nialla" usmála se mamka a já protočil očima.

" OH vážně? " Zeptal se překvapeně a mamka jen kývla. Zatímco já se zamračil.

A vážně Styles vešel dovnitř a mamka nás hned vyhnala, abychom šli ke mě do pokoje. Vážně díky mami. Tohle ti nikdy nezapomenu.

" Máš docela hezký pokoj. Takový útulný" řekl Styles a prohlížel si celý můj pokoj. Pak přešel k fotkám, na kterých jsem já s Niallem nebo se svýma sestrama.

" Co tu chceš Stylesi?" Zavrčel jsem a spražil ho pohledem, když se na mě otočil s úsměvem na tváři.

" Nemůžu jen tak přijít?" Zeptal se Harry a začal se přibližovat. Ne ať si zůstane tam kde je.

" Ne" zavrčel jsem a ten debil se jen uchechtl.

" Mýlíš se milý Louisi. Tak moc se mýlíš" Zamumlal Styles. " Já můžu přijít vždy, když budu chtít a nikdo mi nezabrání si vzít to co chci"

" A co chceš?" Zeptal jsem se a pohlédl do jeho očí, které byly jako vždy dokonale zelené.

" Tebe"

Užijte si čtení ❤️

Veselé Velikonoce ❤️