Gangster [l.s.] (CZ) ✓

♣️15.𝚔𝚊𝚙𝚒𝚝𝚘𝚕𝚊♣️

Když jsem se s trhnutím probudil. Dobře nebudu vám lhát. Tohle byl sakra ten nejdivnější sen, co jsem kdy za svůj život měl a nejhorší je, že se mi  opravdu chvílemi zdálo jakoby se to vážně dělo.

𝐋𝐨𝐮𝐢𝐬

Potom, co jsem se probral jsem se oblékl a sešel dolů do kuchyně, kde si mamka povídala se sestrami.

Koukl jsem se na hodiny, které visely naproti mě a zjistil, že už bude pomalu jedna. To jsem vážně spal tak dlouho??

" Ahoj Lou, pokud máš hlad, tak máš oběd v troubě" usmála se na mě mamka, když mě spatřila stát mezi dveřmi a pozorovat je.

" To je dobrý, zatím hlad nemám, ale dík" úsměv jsem jí opětoval " V kolik přesně odjíždíte?" Zeptal jsem se.

" Někdy kolem páté, abychom tam vůbec do osmi dojeli" odpověděla mi mamka a já jen kývl, jako že chápu.

" No nic asi se půjdu projít nebo půjdu za Niallem, ale neboj do pěti budu doma, abych se rozloučil" oznámil jsem jí.

" Dobře jen běž, aspoň půjdeš ven a nebudeš pořád doma. Jo a ještě dneska přijde chůva" prohodila mamka. No tak to mám teda radost.

" Dobře a jak to vůbec bude?" Zeptal jsem se " jestli tu bude celý den nebo přijde v určité hodiny" dovysvětlil jsem, když jsem spatřil mamky nechápavý výraz.

" Jo takhle. Bude tu spát. Bude mít pokoj pro hosty, který je vedle tebe" vysvětlila mamka. Super. Fakt super.

" Dobře, tak já jdu, do pěti jsem tedy doma" usmál jsem se a rozešel se do verandy, kde jsem si nazul boty a vyběhl ven.

No a kam teď? Mohl bych jít za Niallem a trochu se poptat, jak dopadlo to jeho rande včera, a taky bych se konečně mohl zeptat, jak se ten kluk vůbec jmenuje.

Vzal jsem proto mobil do ruky, odemkl, najel na kontakty, našel jeho číslo a zavolal mu. Chvíli se nic nedělo a po pár pípnutích mi to konečně vzal.

" Ahoj Loui, copak se děje?" Zeptal se. Už z tónu jeho hlasu jsem poznal, že se usmívá. Že by se to včerejší rande, tak povedlo?

" Chtěl jsem se tě zeptat jestli máš čas a jestli bych mohl přijít" odpověděl jsem mu.

" Jasně, že mám čas. Na tebe si ho vždycky najdu. Jen přijď" vypískl Ni do telefonu, až jsem málem ohluchl.

" Dobře, ale jestli nemáš čas, tak mi to řekni, já se zábavím jinak" usmál jsem se

" Nemel a ať už jsi tady" zasmál se Ni do telefonu a já se pomalu rozešel směrem k jeho bytu. Ještě že nebydlí tak daleko.

" Za pět minut jsem tam" řekl jsem a po následném rozloučení jsem mu to típl.

A skutečně po pěti minutách jsem stál před dveřmi Niallova bytu a mačkal zvonek, jako šílený, protož Niall je občas hluchý, tak aby to slyšel.

" No jo pořád, však už jdu" zamručel za dveřmi Niall s já se uchechtl, ale dál mačkal zvonek.

" Co tu zvoníš, jak na lesy?" Zeptal se Niall, zatímco já se procpal vedle něho do bytu.

" Tak aby jsi slyšel" zašklebil jsem se.

" Ty ze mě už zase děláš důchodce. Stalo se to jedno a to jsem měl problémy s ušima" zamručel Niall a já se zasmál.

" Nialle, zlato, kdo to zvonil?" Ozval se mužský hlas z jeho ložnice. Co to? Kdo to?

" Louis" odpověděl Niall a odvedl mě do obýváku.

" Nialle, říkal jsem ti, že jestli nemáš čas, tak se přizpůsobím a udělám si jiný program" zavrčel jsem na něho.

" To je v pohodě Louisi, stejně jsem na odchodu a jsem rád, že tu Niall nebude muset být sám" ve dveřích se objevil brunet s čokoládovýma očima, který měl pomalu celý krk pokrytý cucákami a  když tak koukám na Nialla, tak ani jeho krk se těm flíčkům nevyhl.

" Divoká noc co?" Poukázal jsem na jeho krk " říkal jsem ti to" ušklíbl jsem se na Nialla.

" Cože?" Zeptal se Brunet očividně vykolejený. Oops.

" Ale nic, lásko" Zamumlal Niall a zamrkal řasami.

" Nialle Jamesi Horane neříkej mi, že jste to dělali i tady" vykřikl jsem a poukázal na pohovku, na kterou jsem si chtěl sednout, kde byl bílý flek a od mléka to fakt nebylo.

" Uhmm" poškrábal se na krku. No. Ty. Vole. Fuuuj, tak na tu pohovku už si v životě nesednu.

" Niall to asi neudělá, tak to udělám sám. Jsem Liam" Nastaví mi ruku

" Louis" řeknu a ruku příjmu.

" Rád bych se s tebou seznámil Louisi, ale práce volá" usmál se Liam

" V pořádku. Na to bude ještě času. "Usmál jsem se.

" Dobře, tak já letím pá zlato a ahoj Louisi" políbil Nialla a už ho nebylo. Sympaťák.

" Tak, co na něho říkáš?" Zeptal se Ni a nervózně se posadil do křesla.

" Vypadá v pohodě a navíc ani trochu nevypadá na kriminálníka. Spíš jako normální chlap, který pracuje ve firmě." Odpověděl jsem a sedl si do druhého křesla.

" Tak a teď, co se včera stalo nebo dneska?" Zeptal se Niall a já po něm hodil nechápavý pohled.

" Co by se mělo stát?" Zeptal jsem se nechápavě.

" Přijdeš mi trochu nesvůj a navíc, většinou když se něco děje, tak jdeš pryč z domu, aby jsi si vyčistil myšlenky" vysvětlil Niall. Bože, jak mě může tak dobře znát?

" Dneska jsem měl trochu menší noční můru, ale to je v pohodě, jenže včera..." Povzdechl jsem si.

" Jenže včera? Co se stalo?" Vyzvídal Niall

" Včera u mě byl Harry a oznámil mi, že chce, abych byl jeho a že proto udělá cokoli" odpověděl jsem a podíval se na Nialla, který na mě překvapeně zíral.

" Jako ten Harry? Ten Harry Styles? Ten kriminálník, co vždycky jen ošuká a pak pápá?" Vykuleně se na mě podíval.

" Ano ten" přikývl jsem.

" A chce, aby jsi byl jeho a tvrdí, že proto udělá cokoli?" Zeptal se pořád vykuleně Niall.

"Ano" znovu jsem přikývl.

" No tak to jsi v prdeli, protože on dostane vždycky to, co chce" zašeptal Niall.

" Já vím." Povzdechl jsem si.

Užijte si čtení ❤️

Názory?❤️🙏