" No tak to jsi v prdeli, protože on dostane vždycky to, co chce" zašeptal Niall.
" Já vím." Povzdechl jsem si.
𝐋𝐨𝐮𝐢𝐬
S Niallem jsme kecali ještě asi tři hodiny a kecali bychom i dýl, kdybych se nekoukl na hodiny a nezjistil, že už je půl pátý.
" Kurva. Sorry Ni, rád bych si s tebou povídal déle, ale slíbil jsem mamce, že přijdu domů před pátou, abych se s ní rozloučil a navíc má přijít ta chůva" omluvně jsem se na něho podíval.
" Prosimtě buď v klidu. Nejspíš bych tě za hodinu stejně vykopl sám, protože jsem domluvený s Liamem, takže tak a pozdravuj mamku a užij si tu chůvu" usmál se na mě a já se ušklíbl.
" Když to bude mít ptáka , tak klidně, ale pokud to má pipinku, tak žádný takový. Víš že já pipinky nerad. Já radši macatý ptáky" ušklíbl jsem se.
" To já vím, ale nemusíš mi to připomínat" ušklíbl se Niall.
" No nic, tak ahoj" usmál jsem se a přešel již oblečený ke dveřím od bytu.
" Ahoj a nezapomeň mě informovat, kdo bude ta chůva. Jasný? Budu na to myslet" usmál se Niall.
Na rozloučenou jsme se objali. Jo vím, že vypadáme jako teplý, i když mi vlastně jsme, a taky že spolu nejspíš něco máme, ale ne jsme v podstatě jako bratři. Je to můj bratr, kterého jsem nikdy neměl.
Vypadl jsem z Niallova bytu a zamířil zpět domů. Na jednu stranu se mi tam jít chtělo, ale na druhou stranu ne.
To pozitivum bylo, že budu doma týden pomalu sám a to negativum byla ta chůva a to, že budu muset chodit zase opět do školy, kde se semnou nikdo nebaví, ale tak zvykl jsem si.
Domů jsem přišel za deset minut pět, takže mamka by tu ještě měla být a skutečně byla. Zjistil jsem to díky tomu, že tam byly její boty a navíc jsem se málem zabil o její kufr. Tolik k mojí šikovnosti.
" Ahoj Lou, to je dost že jsi tu" usmála se na mě mamka, která přišla z kuchyně.
" Promiň trochu jsme se s Niallem zapovídali" omluvil jsem se a úsměv jí oplatil.
" V pořádku. Za chvíli by měla přijít chůva, takže já se s ní jen pozdravým a vysvětlím, co a jak. No a ty jí pak už ubytuješ." Řekla mamka a já kývl. Ohromnou radost mám.
Mamka odešla do kuchyně a já se chtěl vydat do svého pokoje, když někdo zazvonil. Otočil jsem to tedy a přešel ke dveřím, které jsem následně otevřel.
" Ahoj Bobe" pozdravil jsem ho a pustil ho dál. Mohlo mě napadnout, že je to on, ale já se strachoval, že to může být ta chůva.
" Ahoj Louisi, kde máš mamku?" Zeptal se Bob a já ukázal směrem do kuchyně.
" Boo kdopak to byl?" Zeptala se mamka z kuchyně a pak už jsem jej slyšel, jak si s Bobem o něčem povídají.
Rozešel jsem se ke schodům, když se znovu ozval ten zkurvenej zvonek. Doprdele já vám říkám, že ještě jednou někdo zazvoní a ten zvonek půjdu rozbít.
Naštvaně jsem přešel ke dveřím a otevřel, když jsem však spatřil osobu, která stála za dveřma, tak jsem měl chuť prásknout dveřmi nebo ho zabít
"Harolde, co tu doprdele chceš?" Vyštěkl jsem na něho a založil si ruce na hrudi.
" Boo, to bude nejspíš chůva" uslyšel jsem mamky hlas z kuchyně.
ČTEŠ
Gangster [l.s.] (CZ) ✓
Romansa" To se neumíš ani omluvit?" zeptal jsem se ho naštvaně a založil si ruce na hrudi. " Můžeš si za to sám. Neměl jsi tam stát" řekl úplně v klidu a tím mě naštval ještě víc. " Jo jasně můžu si za to sám" Zamumlal jsem s velkou dávkou ironie. " No tak...