Gangster [l.s.] (CZ) ✓

♣️10.𝚔𝚊𝚙𝚒𝚝𝚘𝚕𝚊♣️

A pak tu byla další otázka, která mi vířila hlavou a donutila mě přemýšlet . Jak tohle všechno Niall sakra ví??

𝐋𝐨𝐮𝐢𝐬

" Nialle, jak tohle všechno vlastně víš?" Zašeptal jsem a zkoumavě si ho prohlížel. Niall, nevypadá na to, že by se zapletl s kriminálníkem a nebo nedej bože jím on sám byl.

" Mnooo víš, jak jsem ti říkal, že mě někdo pozval ven?" Zeptal se Niall a nervózně se poškrábal na zátylku. Jakou to s tím má souvislost?

" Jo vím. Na to bych málem zapomněl." Praštil jsem se do čela" jaký to bylo? Kdy půjdete znovu ven??"

" Postupně Louisi. Prostě ten kluk, které mě pozval ven je ehmmmm jak to říct." Těkal očima po místnosti. " Je to něco jako nejlepší kamarád Stylese" zašeptal a sklopil pohled ke svojí kávě.

" No to si děláš prdel" Zamumlal jsem a nemohl uvěřit tomu, že to vážně řekl. Vážně se Ni zapletl s kriminálníkem nebo aspoň s kámošem kriminálníka??

" Nedělám. Vím jak to asi musí znít Loui, ale prostě já ho mám vážně rád, i když je to kriminálník a možná zabil pár lidí, ale vsadím se o co chceš, že ani jeden z těch pár lidí nebyl člověk, který by byl nevinný. Takže si to vlastně i zasloužili" Zamumlal Ni a já se to stále snažil nějak zpracovat.

" Dejme tomu, že ty lidi vážně nebyli nevinný, ale i tak prostě zabil člověka. Má na sobě krev, ale tak pokud ho máš vážně rád, tak to asi příjmu." Zašeptal jsem.

" Mám a navíc je strašně hodný a pozorný, i když se to na první chvíli nezdá, a taky bych se ti měl přiznat ještě k něčemu" řekl Niall a konečně vzhlédl od kafe.

" K čemu?" Zeptal jsem se.

" Tak nějak s ním chodím" zašeptal Niall a díval se mi do očí.

" To vážně? Hned po první schůzce??" Zeptal jsem se. Vždyť prostě není to ještě brzy?

" Vlastně ona tak úplně první nebyla" povzdechl si Niall.

" Počkej! Cože? Ty jsi mi to tajil? A to si říkáš nejlepší kamarád?" Zeptal jsem se dotčeně

" Ono to je takhle. Už asi 2 měsíce mě pořád někam zve a já ho pokaždé odmítl, jenže on se nevzdával. Dostával jsem od něho růže i plyšáky. Věděl jsem co je zač, proto jsem s ním nechtěl jít. Bál jsem se ho. Bál jsem se, že mě někde zabije, ale když jsem viděl, jak moc se snaží, tak jsem si řekl, že mu dám šanci. Proto jsem mu před pár dny, když mě znovu pozval ven, kývl. Ubezpečil mě, že mi neublíží. A já mu věřil, i když bych neměl. A prostě když jsme byli venku, tak byl vážně hodně pozorný. Měli jsme si co říct, takže naštěstí nebylo žádné trapné ticho, smáli jsme se a pak když mě doprovodil k domu jsem mu řekl, že jsem si to užil a že by jsme si to mohli někdy zopakovat a on mě prostě natiskl na zídku a přivlastnil si moje rty. Nečekal jsem to a jo moc jsem ho neznal, ale i přesto jsem spolupracoval. No a pak se mě zeptal jestli budu jeho přítel a já kývl. A večer máme rande, takže pomůže mi vybrat oblečení?" Vysvětlil Niall. Páni.

" Vidím, že si s ním šťastný, takže ti to přeji, ale pokud ti ublíží, tak mi je jedno jestli je to kriminálník nebo ne prostě mu jednu natáhnu" řekl jsem " a neboj pomůžu ti vybrat něco na sebe. Oháknu tě tak, že ztratí všechna slova až tě uvidí" usmál jsem se na něho a Ni mi úsměv vrátil.

" Už by jsme asi měli jít" zašeptal Niall s pohledem na hodiny. Kruci ono už je po druhý?

" V kolik tě vyzvedne??" Zeptal jsem se a otočil se na Nialla.

" Říkal, že někdy kolem půl šestý" Zamumlal Niall. No doprdele to budeme mít práce.

" No,tak to máme ,co dělat" povzdechl jsem si, vytáhl peněženku, hodil na stůl peníze, popadl Nialla za ruku a táhl ho se smíchem z kavárny.

Po 10 minutách jsme se ocitli v Niallově bytě, který je možná trochu malý, ale i přesto velice útulný. Já sám hledám nějaký byt a ten co má Niall by mi bohatě stačil, však bych tam byl sám, tak na co velký byt, že?

" Takže Ni ty se teď jdi hezký vysprchovat, umyj si hlavu a pak přijď do ložnice" zaúkoloval jsem ho a rozešel se do ložnice, kde jsem okamžitě přešel ke skříni a začal se v ní přehrabovat.

Nakonec jsem mu vybral toto:

Doufám, že se to tomu jeho kriminalníkovi bude líbit a jestli ne, tak ho fláknu pánvičkou. Chichi. Jinak tady vidíte, že já sem andílek.

Po hodině a něco Niall konečně vešel do ložnice s jedním ručníkem na hlavě a s druhým ručníkem okolo pasu. Asi se radši nebudu ptát, co tam takovou dobu dělal, protože si to tak nějak umím i domyslet sám.

" Tak Ni tohle si oblékni a hlavně si to užij" usmál jsem se na něho " no nic teď už musím, tak zatím a zítra mi všechno povíš"

" Neboj, dík za to oblečení a ahoj" objal mě Ni a já potom ihned vylétl z jeho bytu a rozešel se domů, cestou jsem si ještě všiml auta, které za mnou jede už nějakou tu dobu, ale snažil jsem se to ignorovat až do doby než mi to auto zatarasilo cestu. No a je to tu. Teď mě někdo unese, rozřeže na malé kousíčky a pohází po lese. Super, není lepší smrt.

Užijte si čtení ❤️