Jednou budeš má, Evansová!

Přípravy na oslavu

Jen co jsem seběhla ze schodů, ozvalo se radostné vyjeknutí.

,,Vraťte mi ty dva galeony pane Blacku," radovala se Sára.

,,Můžete mi vysvětlit, co se to tu děje?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Ále... vsadili jsme se jestli přijdete spolu nebo ne," zamrmlal Black.

,,Můžete se přestat sázet o mém životě?" zeptala jsem se se smíchem.

,,Vydrž zamyslím se... hmmmm... teoreticky můžeme, ale nechce se nám," řekl Sirius a všichni jsme se hlasitě rozesmáli.

,,A proč jsi tam vlastně byla?" zeptala se Niki.

,,Chtěla jsem se ho zeptat co to mělo znamenat s tou Chloe," zalhala jsem.

,,Aha," řekl potichu Remus a díky Merlinovi to dál nerozváděl. ,,Nepůjdeme do knihovny?"

,,Jasně," vyhrkla jsem.

,,Můžeš mi vysvětlit, proč se ptáš? Už se někdy stalo, že by ses jí zeptal, jestli nechce do knihovny a ona odpověděla, že to není dobrý nápad, nebo že se jí dokonce nechce?" zasmála se Monika.

,,Taky pravda," uznal Remus.

,,Jdeš Reme?" volala jsem na něj od portrétu Buclaté dámy.

,,Tak ahoj," rozloučil se a zamířil ke mě.

Za chvíli už jsme s Remusem seděli v knihovně a opakovali jsme si na test z Kouzelných formulí. Pak jsme se vrhli na pojednání o bezoárech do lektvarů. Šla jsem se kouknout jestli v knihovně nenajdu nějakou knihu ,Zajímavosti o protijedech'.

Hledala jsem tak dlouho, až jsem jí konečně našla. Vrátila jsem se za Remusem a začetla jsem se. Za chvíli jsem ale přestala vnímat, co to vlastně  čtu. Mé myšlenky utíkaly daleko od protijedů.

,,Ehm... Lily?" oslovil mě Remus.

,,A-ano?" zahuhlala jsem a snažila jsem se vrátit do reality.

,,Nic jenom čteš už 15 minut jednu stranu, tak mi to připadalo divný."

,,No ona je to fakt zajímavá strana... protijed na lektvar lásky se hodí vždycky," zalhala jsem.¨

,,Jsi v pohodě?" zeptal se starostlivě.

,,Jo... teda vlastně ne. Dělá mi starosti Potter. Dneska u toho jezera to nebyl ten namachrovaný, ubohý arogantní hloupý idiot s egem až na Mars... vlastně to byl úplně normální člověk. A děsí mě, že se mi ten člověk líbil," svěřila jsem se mu. Říct to nahlas pro mě byla úleva a zároveň jsem byla zvědavá na Remusovu reakci.

,,No... abych pravdu řekl nedivím se ti. On se chová jinak přede všemi a jinak, když je s někým o samotě. S námi na pokoji se chová úplně jinak než ve Velké síni. Je to zvláštní, ale prostě to patří k jeho povaze. My s tím nic neuděláme, ale on se snaží zlepšit kvůli... kvůli tobě."

,,Cože? Jak kvůli mě?" divila jsem se.

,,On tenhle ročník bere jako poslední šanci. Je to poslední rok, než řekneme Bradavicím pá pá a tím pádem poslední šance pro něj, aby si tě získal."

,,Ono mu na mě fakt záleží tak moc?" vydechla jsem.

,,Pobertův plánek původně vznikl, abychom tě mohli sledovat," přiznal Remus.

,,Co?!"

,,Pššš," ozvalo se ze všech stran.

,,Měli bychom se soustředit na ty bezoáry," připomněl.