Jednou budeš má, Evansová!

Co to James zas provedl?

Nad hlavami se nám promítaly filmy o hvězdách a planetách a než jsme se nadáli, bylo odpoledne.

,,Měli bychom jít," podotkla jsem šeptem.

,,Teď?"

,,Ne, za dvacet let to bude stačit," řekla jsem a vstala jsem na nohy. ,,Tak pojď," nabídla jsem Jamesovi ruku a pomohla jsem mu vstát.

,,Je teprv... páni už je půl čtvrté," informoval mě.

,,Nestavíme se někde na jídle?" nadhodila jsem.

,,Já nevím. V mudlovském světě se moc nevyznám," pokrčil rameny a podal mi bundu.

,,Tak jo. Je to na mě. Boj se," varovala jsem ho a navlíkla jsem si bundu. Rozešla jsem se směrem k východu

,,Lily, chci tě jenom upozornit, že nemáš ponětí kde jsme," podotkl James a chytil mě za zápěstí, abych se zastavila.

,,No dobře, vedeš ty," protočila jsem očima a on se rozesmál.

Netrvalo dlouho a obědvali jsme v jedné italské restauraci v centru Londýna. Já jsem měla špagety s nějakou omáčkou a James lasagne. Docela jsem se bavila jak moc nerozumí mudlovskému světu. Lidé kolem nás ho museli považovat za podivína, ale bylo mi to jedno.

,,Chtěla by ses jmenovat jako Sirius?" zeptal se najednou James.

,,U Merlina, jak tě sakra napadla tahle otázka?" zeptala jsem se se smíchem.

,,To pro vaše dobro raději neřešte a nevyhýbejte se otázce, slečno Evansová."

,,Dobrá, pane Pottere, už se tím zabývat nebudu. A abych vám odpověděla na vaši otázku, ne, doopravdy bych se nechtěla Sirius Orion Black," pokračovala jsem v jeho hře.

,,Ale takhle jsem to nemyslel, paní Zrzavá," rozesmál se.

,,A jak jste to teda myslel, střapaté pako?"

,,Chtěla byste se jmenovat jako hvězda?" zeptal se a na tváři se mu usadil křivý úsměv.

,,Tak jo, končím s vykáním. Mě se líbí jmenovat se po květině. Jmenujme se tak všechny. Máma je Rose, sestra Petunie a já jsem Lily, těší mě," řekla jsem a podala jsem mu ruku.

,,To mi nikdy nedošlo."

,,Moment... ty jsi James Potter? Ty jsi ten James Potter? Ten který o mě ví víc než já a má tak miliardu teorií o věcech, které dělám? To jsi ty? Já myslela že budeš inteligentní, chápavý a bystrý," zavtipkovala jsem.

Po obědě jsme se prošli po zasněženém Londýně. Prošli jsme se po památkách, po parcích i po obchodech. S klidem můžu říct, že to byl jeden z nejlepších dnů mého života.

Teda to jsem si alespoň myslela.

,,Jelikož je tohle rande," začal James, když jsme procházeli kolem květinářství ,,musím ti dát tohle," ukázal na rudou růži.

,,Jamesi, to doopravdy nemusíš," zavrtěla jsem hlavou. ,,Dneska jsi toho pro mě už udělal dost."

,,A přesně proto ti to koupím," usmál se James a vešel i s růží do obchůdku. Vonělo to tam nádherně. Co jsem taky čekala od květinářství, že?

,,Děkuju, ale doopravdy to nebylo nutné," řekla jsem, když jsme vyšli zpátky na ulici.

,,Lily, ještě jednou řekneš něco podobného a koupím celý ten obchod," pohrozil a já jsem zrudla. ,,Jsi fakt roztomilá, když se červenáš."

,,Mám pocit, že tohle už jsme jednou řešili. A navíc, já se nečervenám. Jenom jsem vyšla z tepla do zimy, takže mi zrudly tváře."

,,No jasně. Takže se červenáš," zopakoval James s úsměvem.

,,Já se nečervenám," procedila jsem skrz zuby. ,,A ještě jednou na to upozorníš a já tě asi zmlátím tou růží."

,,No fajn, uakari," zavtipkoval James.

,,Heeej... to mě ranilo," zamručela jsem.

,,Dobře, už toho nechám," slíbil a chytnul mě kolem ramen.

Dorazili jsme domů celí promrzlí a tentokrát jsme se červenali oba a bylo to vážně kvůli mrazu.

,,Jdi se nahoru převléct a já nám udělám kakao," oznámila jsem. No co? Jsou Vánoce nebo-li období kakaa. Prohlásila jsem to já a teď.

James se rozesmál a políbil mě. ,,Jdi už," napomenula jsem ho a strčila jsem do něj. Zavrávoral, ale nakonec se otočil na patě a odešel. Zavrtěla jsem nad jeho chováním hlavou a zamířila jsem do kuchyně.

,,Moc si tou šlehačkou nešetřila, co?" zažertoval James, když se vrátil v teplákách a modrém tričku.

,,Šlehačky není nikdy dost," usmála jsem se a znovu jsem se napila.

,,Lily, máš šlehačku na nose," prohodil s úsměvem.

,,Kde?"

,,Vydrž," zašeptal, přistoupil ke mě a a šlehačku mi z nosu setřel. Snažila jsem se ignorovat šimrání v podbřišku a červeň hrnoucí se mi do tváře.

,,Jdu se převléct," vyhrkla jsem a skoro sprintem jsem se dostala do pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře, opřela jsem se o ně a sjela jsem po nich až na zem. Přejela jsem si po rtech a zavřela jsem oči.

Když jsem je znovu otevřela, spatřila jsem velkou šedivou sovu za oknem, která měla v zobáčku bílou obálku s růžovým lemováním. Byla mi povědomá. Sova i ta obálka.

Přistoupila jsem k ní a dopis jsem si od ní vzala. Byl pro Jamese.

Vím, že bych to neměla otevírat ani za milion galeonů, ale jsem zvědavá.

Na tři jsem obálku roztrhla.

Milý Jamesi,
moc se mi po tobě stýská a mám takový pocit, že na mě taky často myslíš. Alespoň to říkal Sirius. Kdyby ti to s tou proradnou zrzkou nevyšlo tak, jak jsme předpokládali, víš za kým přijít. Ty dvě noci byli nezapomenutelné a ráda si to zopakuji.
Tvá milovaná Chloe.

Chloe?! James spal s Chloe?! A Sirius ví, že James na ní často myslí a přesto mi to neřekl? Ví to i holky? Tají mi to, že James spal s Chloe? A jak to myslela, že James předpokládal, že mu to se mnou nevyjde? Proč mi to všechno tajil? Už se nedivím proč mi byla ta sova a obálka povědomé. Ta sova nosila poštu k nám do pokoje a ty obálky měla Chloe na nočním stolku.

Pročetla jsem si ten dopis ještě jednou. Jeho řádky se ale nezměnily.