Jednou budeš má, Evansová!

Nové zprávy

Ráno jsem se probudila nezvykle. Měla jsem skvělou náladu, ale oči jsem nechala zavřené. Jen mi něco nesedělo...

Cítila jsem vůni jistého paka. Snažila jsem si vzpomenout, kde jsem...

Mé třetí já: Jsi v klubu, ty Ťunťo.

Už jsem si vzpomněla... po oslavě jsem přeci byla s Potterem v klubu. Pomalu jsem rozlepila víčka a koukla jsem se na hodinky. Bylo přesně 6:18 ráno.

Jamese mám docela ráda, ale nemůžu si pomoct... musím ho potrápit.

Foukla jsem mu do obličeje.

Pomalu rozlepil víčka a jen, co mě spatřil, se mu na tváři objevil široký úsměv. Prostě pubertální pako.

,,Nekoukej se laskavě jak sluníčko na hnoji," požádala jsem.

,,Co za to?" zeptal se vážně.

,,Co bys chtěl?" zeptala jsem se, i když jsem přesně věděla, co si pan Trouba bude přát.

,,Chtěl bych, abys mi dala pusu," zaškemral.

,,Tak to se asi budu muset smířit s tím přiblblým úsměvem."

,,Ale no tak... Lily..." snažil se dál.

,,Ani mě nehne. I kdybych měla shnít v pekle. Je to nemyslitený... zapomeň na to," ujasnila jsem mu.

,,Asi už jsem to pochopil," ujistil mě. Tomu jsem se musela zasmát.

,,Nevíš, co je dnes za den?" zeptala jsem se.

,,Podle mých posledních informací je dnes sobota."

,,Budeme doufat, že poslední informace pana Jamese Pottera jsou správné, protože jestli nejsou, tak musíme na vyučování a věř nebo ne, nechce se mi tam," řekla jsem.

,,A neví budoucí paní Potterová, kolik je hodin? Celkem by se mi to hodilo," zeptal se James.

,,Co za to?" zeptala jsem se zcela upřímě a ignorovala jsem to, jak mě oslovil.

,,Hmmmmm... pusu?" zeptal se nejistě.

,,Na tuhle otázku ti odpovím ne, protože takhle já prostě nefunguju. Takže na to hezky rychle zapomeň. Ale musím uznat, že to byl dobrý pokus," odsekla jsem.

,,A co by sis přála?"

,,Být tvoje kamarádka," řekla jsem.

,,Vždyť ta už jsi," nechápal James.

,,No právě... nepřeju si nic nového. A pro tvou informaci..." řekla jsem a podívala jsem se na hodinky , ,, je 6 hodin, 22 minut a 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22-"

,,Chápu, chápu..." přerušil mě.

,,Víš co je divný? Spala jsem asi tak 5 hodin ne-li méně a stejně nejsem ani trochu unavená. Nemám ponětí, čím to je, ale je to tak," oznámila jsem.

,,To je tím, že si spala v náruči samotného Jamese Pottera," ujistil mě s jistou dávkou ega navíc.

,,To tvoje ego musí být už i hmatatelný, ne?" zavtipkovala jsem a zakroužila jsem mu rukou nad hlavou. ,,Ne... ještě jsme do téhle fáze nedošli."

,,Ovšem blížeme se tam," řekl a tomu jsem se musela zasmát.

,,Co budeme dělat?" zeptala jsem se.

,,Já bych šel nejprve k nám na pokoj, tam bych vyzvedl 4 lahvičky lektvaru proti kocovině, které bys ty dala na noční stolky holkám. A pak... pak bysme šli na snídani," vychrlil svůj plán.