41. To je jen kamarádka!

89 5 2
                                    

Jak jsem psala na začátku minulé kapitoly, tahle kapitola bude z pohledu Quentina. To co bude napsané kurzívou, tak to budou mluvit Česky a Quentin jim to nebude rozumět! A to co bude tučně, budou říkat Francouzsky, abyste tomu rozuměli. To je pro začáek vše.

Je Druhý svátek vánoční před večeří. Musím si ještě zabalit pár posledních věcí a budu moct odjet za Terkou do Česka. ,,Ahoj, mami, Ahoj tati," rozloučil jsem se s rodiči. ,,Ahoj," řekli mi a já je objal. Pak jsem šel na autobusovou zastávku. Pojedu do Brna a cesta bude trvat asi 12 hodin!  Budu tam někdy v osm. Strašně se těším. Autobus už přijely. Nastoupil jsem a sedl si na svoje sedadlo. Vedle mě naštěstí nikdo neseděl. Alespoň budu mít celou cestu klid.

Už jsme skoro u Brna a je tu opravdu krásně. Už jsme vjeli do Brna! Řidič oznámil, že za pět minut budeme na zastávce. Všechno mě bolí. A to ještě pojedu hodinu do Nového Města!

Na zastávce jsem vystoupil se svým kufrem a uviděl jsem Terku a jejího bratra Karla. Zamával jsem jim a šel jsem za nimi. Oni mi šli na proti. ,,Ahoj," řekla jsem a objal jsem Terku. ,,Čau," řekla a políbila mě. ,,Ahoj," řekl její brácha. ,,Ehm Ahoj," řekla jsem. Karel mě objal. Já mu to oplatil. ,,Tykej mi jsen Karel," řekl. ,,Těsí mě taky mi můžeš tykat. Jsem Quentin," řekla jsem. Nakonec to bude asi fajn. Karel mi cestou k auto povídek o všem, kolem čeho jsme prošli. Terka se smála. ,,Přestaň Karle, bude mít hlavu jak horkovzdušný balón," řekla Terka. ,,Ok," řekl. Už jsme byli u auta a sedl jsem si do zadu vedle Terky. Karel zapnul rádio a pobroukaval si písničku. Terka na mě zkoušela mluvit Francouzsky. ,,Jde ti to skvěle," pochválil jsem ji. ,,Merci Quentin," řekla. Celou hodinu Terka s Karlem skoro nezavřeli pusu, takže jsem nemusel mluvit. Alespoň jsem nemusel přemýšlet, jak se něco řekne anglicky. S tím mám vždycky problém. Poslouchání je pohoda, ale mluvit je hrůza.

Za hodinu jsme byli v Novém Městě před jejich domem. ,,Jsme tady!" řekla Terka a vystoupili jsme z auta. Karel vyndal z kufru můj kufr. ,,To jsi nemusel," řekla jsem. ,,Jsi přece nás host," řekl a šel odemknout dveře do domu. Terka šla přede mnou a já šel za ním. ,,Mami jsme tady!" Řekla. Vůbec jsem ji nerozuměl. ,,To je dost, že tu jste, trvalo vám to," řekla Terčina mamka. ,,Vždyť je to hodina tam i zpět,"  řekl Karel. ,,Jo a ahoj," řekla mi Terčina mamka. ,,Ehm dobrý den," řekl jsem. ,,Pojď si dát věci ke mně," řekla Terka a zvedla mě di svého pokoje. Cestou jsme potkali její sestru. Myslím, že se jmenuje Lenka. ,,Ahoj, konečně jste tu. Taťka nutí uklízet," řekla. ,,Ahoj, s taťkou si to vyřídím," řekla Terka. ,,Ahoj," řekla jsem a pokračovali jsme v cestě do pokoje. ,,Tadá!" řekla Terka, když jsme vešli do jejího pokoje. ,,Máme dvě hodin do oběda," řekla, když se snažila zamaskovat oblečení na podlaze. ,,A co budeme dělat?" zeptal jsem se. ,,Musíme jít za Eliškou," řekla a tak jsme šli. Zaklepali jsme na pokoj na kterém bylo česky napsáno NEKLEPAT!!! NERUŠIT!!! TADY SPÍ KAREL!!! ,,Co ten nápis znamená?" zeptal jsem se. ,,Neklepat, nerušit, tady spí Karel," přeložila mi to Lenka, která šla kolem. ,,Je to tu asi deset let," řekla Terka. Byla to pěkně odrbaná cedulka. Hodně odrbaná a bylo vidět, že už tu nějaký ten pátek visí. Dveře otevřela holka, které mohlo být asi tak, jako Terči. ,,Jé čauky! Vy už jste tady. Já se jen převleču," řekla a zase se zavřela. ,,Pohni Eli!" zakřičela na Elišku Terku. ,,Jo skoro jsem!" Řekla Eliška. ,,To bude zas půl hodiny," řekla Lenka. ,,Už jsem hotová," řekla Eliška a vyšla z pokoje. ,,Tak jdem ven?" zeptala se Lenka. ,,Jo jdeme, Karle!!!!" řekla Eliška a za chvíli tu byl i Karel a Terčin taťka. ,,Eli, Terčo, Lenko můžete jít ven," řekl její taťka. ,,A co Quentin?" zeptala se Terka. ,,Musím si ho proklepnout," řekl taťka. ,,Tati všechno jen toto prosím ne!!!" řekla Terka. ,,Neboj, já ho přinejhorším zachráním," řekl Karel. ,,Tak jo," řekla Terka. Já tam stál a nevěděl o čem je řeč. ,,Quentine, taťka si tě chce proklepnout," řekla Terka. ,,Ehhh Ok?" řekl jsem. ,,Karel, slíbil, že tě přinejhorším zachrání, ale můžeš se přinejhorším zamknout do mého pokoje," řekla Terka. ,,Ok," řekla jsem. ,,Tak já už půjdu čau," řekla. ,,Ahoj," řekl jsem a políbili jsme se. ,,Přestaňte se ocucávát a Terko pojď," řekla Lenka a holky odešly.

Můj život je biatlon Kde žijí příběhy. Začni objevovat