Můj život je biatlon

29. Nejlepší chvíle života

Už jsme skoro u našeho domu. ,,Blbé zprávy," řekl trenér. ,,Co se stalo?" zeptala jsem se. ,,Markét, tvůj pokoj je mimo provoz. Nevíme kde budeš bydlet," řekl trenér. ,,Cože?" zeptala se nevěřícně Makul. ,,Může spát u mě. Máme dost místa," řekla jsem. ,,Ok, tak vyvádíme vás obě," trener.

Už jsme u našeho domu a Michal nám vyndal kufry. ,,Díky," řekly jsme. ,,Nemáte zač," řekl. Šli jsme k našemu domu a ostatní odjeli. ,,Díky, bez tebe bych byla bezdomovec" řekla Makule. ,,Nemáš zač. Jsme přece nej kámošky," řekla jsem a odemkla jsem dveře. ,,Ahoj Terkoooo!" přiběhla za mnou Lenka. ,,A ahoj, jsem Lenka," řekla Makuli. ,,Já jsem Markét a říkej mi Makul," řekla Markéta. A my jsme do mého pokoje. ,,Ahoj mami ahoj tati," řekla jsem, dny u jsme procházely kolem kuchyně. ,,Vybal si nějaké věci, pak půjdeme na jídlo," řekla jsem. ,,Ok," řekla a vybalila si pár věcí. Převlékla jsme se a šly jsme do kuchyně. ,,Ahoj," pozdravila jsem. ,,Dobrý den," řekla Makula. ,,Klidně nam tykej," řekla Mamka. ,,Oh děkuji," řekla a sedla si ke stolu. Sedla jsem si vedle a přisedla si i Lenka. ,,Eliška bude radostí bez sebe," řekla Lenka. ,,Kdo?" zeptala se. ,,Bráchova snoubenka," řekla jsem. Taťka si přišel a mamka přisedla jídlo. Pekla kuře. To bude mňam oběd. Makulí chutnalo. Asi za hodinu přijede brácha s Eliškou. Ještě, že dneska máme s Maku volno a až zítra trénujeme. Šly jsme hrát karty, protože jsme se nudily. ,,Karel s Eliškou jsou tady!" do pokoje vtrhla Lenka. ,,Pojď," řekla jsem Makuli a šli jsme ke dveřím. Rodiče a Lenka už se s Karlem a Eliško objímali. Eliška uviděla mě s Makulí. Eliška je v podstatě něco jako moje sestra. ,,Ahoj Terko. Ahoj Markét, já ti strašně fandím," řekla a objala nás. ,,Ona fandí všem," prošel kolem nás Karel. ,,Super díky a můžeš mi říkat Maku," řekla Makule. ,,Jo super," řekla. Šli jsme do obýváku a Karel vytáhl monopoly. Taťka šel pracovat a mamka taky. Lenka chodí na střední, ale když jsem dneska měla přijet, mohla zůstat doma. Všichni jsme si sedli ke stolu a hráli jsme asi pět hodin. Byl už čas na večeři. Všichni jsme si sedli a mamka přinesla rizoto. ,,Mňam já miluju rizoto," řekl taťka. ,,Ty máš rád všechno jídlo," řekla Lenka. ,,To musíš všechno vždycky tak pohřbít?" zeptal se Karel. ,,Jo je to moje specialitka," řekla Lenka a šla do svého pokoje. ,,Nevadí, že tu bude Maku i spát?" zeptala jsem se mamka. ,,Ne," řekla. ,,Díky," řekla jsem. Potom jsme se šla umýt a spát. Zítra brzo ráno nám začíná trénink.

Je středa a my s Makulí běžíme na trénink. Máme ještě čas, tak tolik neběžíme. Na stadionu uvidím Quentina. Rozběhnou se za ním. On mě uvidí a běží za mnou. Zastavíme se u sebe a dlouze se políbíme. ,,Chyběla jsi mi, neměl jsem to dělat," řekl. ,,A já tě neměla nechat jít," řekla jsem a znovu jsme sé políbili. ,,Nechci vám kazit vás románek, ale jestli se nechcete totálně ztrapnit, měli byste na trénink," řekl Emilien. ,,Jsi jak ségra. Vždycky všechno pohřbíš," řekla jsem. ,,Ehmmm no tak Quentine pojď už," řekl a odešli. Quentin mi poslal vzdušný polibek. Já jemu taky. ,,Terko nestíháme!" řekla Makule a běžely jsme na střelnici. ,,Holky, kde jste se zdržely?" změřil si nás pohledem trenér. Nic jsme neřekly a nazuly jsme si běžky, na záda malorážka a vyjely jsme. Cestou jsme s Makulí kecaly. Jak jinak a taky drbaly, co je nového. 0ak jsme dojely na střelnici. Já zastrílela čistě a Makul měla jednu chybu. Potom skončil trénink a já ji pořádně provedla po Novém Městě. Cestou jsme potkaly pár fanoušků, popovídali jsme si s nimi a šly jsme dál.

,,To bylo fajn," řekla Makule, když jsme ležely v posteli. Zítra se jede sprint a potřebujeme se pořádně vyspat.

Je ráno a běžíme na trénink před závodem. Elišku a Lenku bereme sebou, ostatní přijdou až na závod.

,,Může tu být moje sestra a moje kamarádka?" zeptala jsem se trenéra. ,,Jo klidně," řekl trenér. ,,Počkejte tu, my si zatrénujeme a pak vás predstavim mým kámošům," řekla jsem a odběhla jsem.

Právě jsem dotrénovala a s Lenkou a Eliškou jdeme najít Sturlu. ,,Ahoj Johannesi, neviděl jsi Sturlu?" zeptala jsem se, když jsme minulý Johannese. ,,Jo ten je u lyžích," řekl a odešel. ,,OMG! To byl Johannes Bø," vypískla Eliška. ,,Sturlo tady jsi!" řekla jsem a běžela k lyžím. ,,Čau," řekl. ,,Můžu ti představit svoji sestru a svoji kamarádku, která miluje biatlon," řekla jsem a ukázala jsem na Elišku a Lenku. ,,Jo jasně," řekl a šli jsme. ,,Holky tohle je Sturla, Studio téhle je Eliška a tohle je moje sestra Lenka," řekla jsem. ,,Těší mě," řekl. ,,Mě taky strašně moc vám fandím," řekla Eliška. ,,Ona fandí všem," řekla Lenka. ,,Musí vždy všechno pohřbít," řekla jsem. ,,Jo vážně? Tak to se seznam s Emilienem, tak taky všechno pohřbí," řekl Sturla. ,,Tak my za ním jdeme," řekla jsem a šli jsme hledat Emiliena. ,,Terka! Bonjour!" křičela na mě Charlotte. ,,Co ty tu?" zeptala jsem se. ,,Onemocněla jim kuchařka, tak najali mě. Budu ti fandit," řekla a odešla. Šli jsme a já jsem vrazila do Emiliena. ,,Ahoj, zrovma tě hledáme," řekla jsem. ,,Vážně a co potřebujete?" zeptal se. ,,Chci že s někým seznámit," řekla jsem a odtáhla jsem ho k Elišce a Lence. ,,Tohle je moje sestra Lenka a tohle je moje kamarádka Eliška," řekla jsem. ,,Holky tohle je Emilien," dodala jsem. ,,Těší mě," řekla Eliška. ,,Mě taky pane Nemehlo," řekla Lenka. ,,Ehm," řekl Emilien a šoupal nohou ve sněhu. ,,Co jsi to zas řekla! Tohle se neříká," řekla jsem Lenče. ,,Omlouvám se," řekla. ,,Nevadí já jen, nedáte si čaj?" zeptal se. ,,Ne my musíme," řekla jsem. ,,Jen jsem vám chtěla říct, že vám hrozně fandím," řekla Eliška. ,,Stejně jako Laegreidovi, bratrům Bø, Fillonu Mallietovi a mohla bych pokračovat do konce života," řekla Lenka. ,,Proč musíš vždycky všechno pohřbít?" zeptala se Eliška. ,,No já jdu na trénink jo a Quentin s pro tobě scháněl," řekl ještě. ,,Já za ním jdu, Emiliene, pohlídat je chvíli?" zeptala jsem se. ,,Jo jasně, něco vám ukážu, i když tu není co vidět," řekl. ,,Hezky jsi to pohřbil," řekla Lenka a plácli si. Já jsem běžela za Quentinem.

,,Co jsi chtěl?" zeptala jsem se. ,,Jen ti říct, že ti budu fandit a že ty to vyhraješ," řekl a políbil mě. ,,Díky, já ti taky budu fandit a teď jdu za sestrou," řekla jsem a odběhla jsem.

Vidím rodiče a budu startovat. Fanoušků je tu několik tisíc a všichni řvou. Vyjíždím.

Už jsem v cíli a nevím kolikátá jsem. Ležím na zemi. Takhle jsem ještě nikdy nejela. Takhle dobře. Po chvíli jsme vstala a šla jsem se převléct.

Všichni dojeli a ka se teprve podívala na výsledky. Cože!? Já jsem mistryně světa?! JÁ JSEM MISTRYNĚ SVĚTA VE SPIRNITU!? JÁ JSEM TO VYHRÁLA! O můj bože. Bude medajlový ceremoniál.

Stojím na nejvyšším stupni a vzadu vidím Quentina, který se na mě usmívá a mává mi. Já jsem mu taky mavála. Rodiče na mě byli hrdí a Eliška pištěla. Hrála česká hymna. Bylo to ještě lepší než na ME v Polsku.

Jedou mužu a já jdu fandit Quentinovi a samozřejmě i našim. Jo a Eliška jde se mnou fandit všem.

Quentin je mistr světa! Wow! Je na nejvyšším stupni a zavolal si mě k sobě. Přišla jsem za ním a pořád jsem měla na krku medajlí. Políbili jsme se. Hrála Francouzská hymna. Bo to tak úžasné. Na tyhle chvíli nikdy nezapomenu. Seskočili jsme oba ze stupínku a šli jsme na konferenci. Ptali se nás, jak se nám jelo a takové ty normální otázky. Pak se nás zeptali, na to s tím stupněm. Potom jsem šla odpovídat na otázky od ČT SPORT, kde se mě ptali jaké je to být mistryní světa.

,,Co budeš teď dělat?" zeptala jsem se Quentina, když skončil všechen schon. ,,Nevím," řekl. ,,Jestli chceš, můžeš jít chvíli k nám," řekla jsem. ,,Tak,Jo," řekl a šli jsme. Ostatní už byli doma. Cestou jsme přibrali Makuli, která pila čaj.

Došli jsme domů a všem jsem představila Quentina. Bylo to jako vždy. Eliška řekla že mu fandí a Lenka to zase pohřbila. Karla zajímalo, jakyý je rozdíl, mezi ženskou a mužskou medaklí, tak jsme se porovanali a byly nachlup stejné. ,,Zajímalo by mě, jestli je to pravé zlato," řekla Lenka. ,,Není to jedno?" zeptal se Quentin. ,,Nevím," řekla a prohlédla si obě medajle. Šla do pokoje. Pak jsme se šli navečeřet a potom musel Quentin odejít. ,,Zítra se uvidíme," řekl. ,,Jo," řekla jsem a políbili jsme se.

Dnešní kapitola je opravdu dlouhá.