Můj život je biatlon

7. Setkání s hvězdou

Konečně je ráno. Zítra se jede vytrvalostní závod a dnes je volný den. Teda ženy jedou vytrvalostní, muži až pozítří. Už zase někdo klepe na dveře. To jako vážně? Jdu otevřít. Byl tam Quentin. ,,Jedu za Laegreidem do nemocnice, pojedeš taky?" zeptal se. ,,Jasná páka, jen se převleču," řekla jsem a zabouchla jsem dveře. Rychle jsem se převlékla a šla jsem za Quentinem. ,,Konečně, trvalo ti to celou věčnost," řekl. Šli jsme do auta, které nevím, kde Quentin sehnal. Jeli jsme asi 5 minut a byli jsme před nemocnicí.

,,Dobrý den, jdeme za Laegreidem," řekl Quentin paní na recepci. ,,Vy jste kdo, příbuzný?" zeptala se paní. ,,My jsme jeho nejlepší kamarádi," řekla jsem. ,,Aha, jděte na," řekla, Ale nedokončila. ,,Víme kde má pokoj," řekl Quentin a táhl mě pryč. V druhé ruce měl tašku s dárky pro Sturlu. ,,Ahoj," vešli jsme do pokoje. ,,Jé, jsem rád že jste tu, z týmu se tu ještě neukázali," řekl Sturla a objal nás. Posadili jsme se s Quentinem na vedlejší postel. ,,Ještě jednou se ti moc omlouvám," řekl Quentin. ,,A já ti ještě jednou říkám, ať se mi neomlouváš. Je to moje chyba," řekl. ,,A kdo je vlastně váš největší idol?" zeptal se nás Quentin. ,,Martin Fourcade!" řekl jsme oba najednou a zasmáli jsme se. ,,Aha," řekl a podíval se na hodinky. ,,Já musím na trénink tak ahoj," řekl a odešel. ,,Tak co ty? Jak jde biatlon?" zeptal se Sturla. ,,Ale, všichni na mě mají strašné očekávání, když jsem vyhrála sprint," řekla jsem. ,,Já jsem taky vyhrál první závod. Teda ně sprint. A taky na mě tlačili. Nevšímej si jich," řekl. ,,Díky za radu," řekla jsem. ,,A Quentin ti tu nechal dárky, tak se podívej," řekla jsem ještě. Sturla otevřel tašku a postupně vyndával její obsah. Vyndal obřího plyšového medvěda, čokoládu, bonbóny a bábovku. ,,Ty jo, potom se ani nevejdu do kalhot," řekl a zasmáli jsme se. Do pokoje právě vešli Johannes Thingnes Boe, Tarjei Boe, Johannes Dale a Vetle Sjåsad Christiansen. ,,Ahojky," řekli ve dveřích. ,,Ahoj," pozdravili jsme je. ,,Konečně jste se uráčili za mnou přijít. Francouz a Češka mě narozdíl od vás nenechají ve štychu. Co jste za kamarády?" řekl jim naštvaně. ,,No... my.......... nnnnneemmměli čččas," řekl Johannes Dale. ,,My se ještě neznáme. Jsem Terka," představila jsem se. ,,Já jsem Johannes, tohle je Tarjei, tohle Vetle a tohle je Dale," představil je Johannes Boe. ,,My musíme zase na trénink, tak se mějte," řekl Tarjei a odešli. ,,To jsou ale kamarádi," řekl Sturla a zakroutil očima. Já se začala smát a on taky. Za půl hodiny jsem mu řekla, že už musím na trénink na vytrvalostňák a že jestli budu mít zítra chvíli čas, tak se stavím. Přinejhorším, že se stavím pozítří. Tak jsme se rozloučili a šla jsem na trénink.

Už je 10 hodin večer a vůbec nemůžu usnout. Makula, Eva a Lucka už usly dávno. Z pokoje francouzů to jen rachotí, asi se tam někdo nastěhoval místo Sturly. Ještě k tomu tam hrají na PlayStationu, který mají vážně na hlas. Vstanu a jdu k jejich dveřím. ,,Hej, stište se sakra už!" křičím na ně Česky, protože jsem moc unavená. ,,Hele, mluvte anglicky, česky neumíme!" křičel z pokoje neznámý hlas. ,,Že máte být potichu, zítra jedu vytrvalostňák a chci být čilá!" Křičela jsem na ně a konečně to vypli. Šla jsem spát.

Je ráno a já jsem na vytrvalostní závod úplně "čilá". Holky už jsou na snídani, tak se jdu převléct a nasnídat. Vzala jsem si jen džíny a svetr a upalovala na snídani. Za 2 hodiny je závod. Proč musí začínat už v 10? Vzala jsem si jen rohlík a jogurt a sedla si k jedinému stolu, kde někdo seděl. ,,Ahoj," pozdravila jsem všechny, kteří seděli u stolu. Byli tam hlavně kluci. Holky už byly většinou na závodě. ,,Díky, že jsi ztišila Francouze, byli vážně nesnesitelní," řekl mi Samuelsson, který má pokoj hned vedle francouzů. ,,Je blbé mít z jedné strany Francouze, z druhé Nory a ještě naproti vás, je to vážně na nic," řekl Peppe Femling. ,,Makula občas piští, hlavně když vidí tady svůj vzor," řekla jsem a dlouho a to Tarjeie, který seděl vedle mě. ,,Já jsem její vzor, to je tedy potěšení, mohli bychom se někdy seznámit?" zeptal se. ,,Jasně a já už letím na stadion, jinak to nestihnu. Vlastně ani nevím jak se tam za pět minut dostanu," řekla jsem. ,,Hodím tě tam autem," volala na mě Tiril, která očividně taky zaspala. ,,Díky," řekla jsem a sedla jsem si vedle ní do auta. ,,Víš že tu kolují zvěsti o tom, že do pokoje francouzů někdo včera večer přišel?" zeptala se mě Tiril. ,,Jo, měli Playstation a mě z nich skoro švihlo," řekla jsem. ,,Už jsme tu a mazej jinak to nestihneš," řekla a já běžela na střelnici.

No,už jde po závodě a vzhledem k tomu, že francouzi museli být tak hlasití, tak jsem skončila 49. Jedu za Sturlou, ten mě podpoří. Nasedám do autobusu a jedu do nemocnice.

Konečně jsem u Sturly v pokoje. Opravdu se nudí a jen leží na posteli. ,,Můžu dál?" zeptal se hlas, který poznám. Quentin. ,,Co jste jako v 10 večer v pokoji vyváděli? Nemohla jsem spát a skončila jsem 49!" vychrila jsem na něj. ,,Promiň. Snažil jsem se je uklidnit a pak jsem šel ven, protože sice ten spolubydlící byl můj nápad, ale Emilien a Desthieux se rozhodli, že ho porazí alespoň v Playstationu," řekl. ,,Aha a kdo je ten nový spolubydlící?" Zeptala jsem se. ,,Překvapení pro tebe a Sturlu. ,,Vážně, já nemám na překvapení náladu," řekl a válel se tam jak já nevím co. ,,A ten host je zde. A Sturlo, jel tu celou noc," řekl. ,,No tak nám ho představ," řekla jsem. ,,No ten host je," začal otevírat dveře, ,,Martin Fourcade!" ,,Ty jo," řekla jsem. ,,Strašně moc mě těší," přiskočila jsem k Fourcadovi a začala mu třast ruku. ,,Mě taky těší," řekl. ,,A co tady náš marod. Vzchop se! Vypadáš jako Vyvrženej vorvaň!" řekl Martin Laegreidovi. ,,Co se stalo?" řekl Sturla nepřítomě. ,,Vyvrženej vorvaň skříženej se střeleným lachtanem, vstáváme a jdeme ven," řekl Fourcade. ,,Cože?" řekl udiveně Sturla. ,,Vidličky a nože a teď vstaň," řekl Fourcade. ,,To jste vy? Jste můj největší idol, Strašně mě těší," řekl Sturla. ,,Jo, jdeme ven, chtěl bych pokecat, ale nemocnice zrovna nemusím," řekl Fourcade. ,,No já odsud nemůžu," řekl Sturla. ,,Ale můžeš, vy dva jděte ven, potkáme se pod oknem," řekl Fourcade a vyhnal nás. Tak jsme šli.

Pohled Sturly
,,A kudy jako půjdeme?" zeptal jsem se. ,,Tudy," řekl mi a ukázal na okno. ,,Šel bych předem, jenže ta paní na recepci byla moje fanynka a bylo to šílené," řekl, ,,A teď pojď," řekl a vytáhl mě z okna. Z druhého patra!!!!!!!!!

Snad ten vyvrženej vorvaň nevadí aneks8 ale chtěla jsem to trochu oživit