Můj život je biatlon

48. Drama

Je Pátek a jede se předposlední sprint této sezóny. Já ve svém trojbarevném trikotu s číslem 1 právě stojím na startu a za pár sekund budu startovat. Mám strach, abych to nezvorala, ale zároveň se těším.

Dojela jsem do cíle jako první, jak jinak. První jsem vyjela první dojedu. Moje střelba byla čistá a běhám už rychleji. Když jsem vyšla z cílového prostoru, hned mě objal Quentin. Za chvíli přiběhl i Sturla, který mě začal lechtat. Občas bych ho nejradši zastřelila. Šla jsem se do buňky převléct a pak se snažit nevnímat ten rozruch. Trošku jsem pokecala s Hannou, která právě Dojela do cíle. Trochu je trochu slabé slovo. Přiměřené by bylo, že jsem pokecala zbytek závodu, takže jsem se musela rychle podívat na výsledky. Jsem druhá a Hanna třetí! Šly jsme spolu na ceremoniál a pak jsme šly fandit klukům. Quentin a Sturla jeli úplně na druhém konci listiny, takže jsem mohla fandit oboum.

Nakonec vyhrál Johannes a vyškubl se na první místo celkového hodnocení. Sturla trochu pohořel, protože jeho malorážka byla nějaká pokažená. Snažila jsem se ho uklidnit, tak jsem mu koupila sušenky. ,,Už se těš na Sněžku," řekla jsem. ,,Nemůžu se dočkat," řekl a usmál se. Odvedla jsem ho na hotel a pak jsem se šla s Quentinem projít.

Další dva závody skončily celkem v pořádku a celý týden jsme trénovali. Jsem druhá v celkovém pořadí a první ve stíhačce a sprintu! Ve vytrvalostním závodě jsem čtvrtá, což je podle mě nějaký omyl.

Ve Čtvrtek jsem byla napnutá jak pružinka. Jede se poslední sprint. Budou se předávat malé glóby. Mám šanci. No a? Hlavně si to užiju!!! Quentin a z toho byl totálně mimo, protože je taky první, ale hned za ním je Emilien a když skončí líp, dostane glóbusb a teď na něj všichni vyvíjejí tlak. I na Emiliena. Tak jsem oba pozvala na čaj. ,,Hele, vykašlete se na to, k co jedete. Je to poslední sprint sezóny, dejte do toho všechno a jeďte svým srdcem," řekla jsem jim. ,,Máš pravdu," řekl Sturla. ,,Jo," řekl Emilien a oni se šli připravit na start. Proč musí jet první? Hu hu! Chci to mít za sebou! Ne PŘED sebou. No fandila jsem skoro všem, kdo okolo projeli. Sturla se umístil na třetím místě a Emilien na pátém. Sturla bude mít glóbus! Stejně jako já. Možná. Šla jsem se připravit na start a snažila na to nemyslet. V uchu jsem si zpívala různé písničky a na startu jsem se cítila líp. Usmála jsme se do kamery, ukázala palce nahoru a vystartovala jsem.

J Á   J S E M   T O   Z V L Á D L A!!! JSEM druhá, ale stejně ten malý glóbus budu mít. Šla jsem na ceremoniál, kde se předávaly medajle. Prvni skončila kupodivu nějaká Ruska nebo tak něco. Pak se předávaly glóby. První ho dostal Sturla a pak já. Jako minulý rok! Zase jsme se štípali, ani jeden jsme tomu nemohli uvěřit. Pak jsme se objali a zazubili se do objektivů fotoaparátů. Potom jsem přímala miliony a miliony gratulací od lidí, ktere jsem znala, nebo jen od vidění. Pár lidí jsem v životě neviděla. Šla jsme do hotelu a poskakovala po pokoji. Večer jsem usnula s obřím úsměvem na tváři.

Ráno jsem se vzbudila plná Energie. Pospíchala jsem se najíst do jídelny. Všude bylo podivné ticho. Johannes byl ve stresu. Přeju mu ten glóbus. Vlastně nejvíc ho přeji Quentinovi (ne proto, že jsme spolu, ale on ho nikdy nezískal a zasloužil by si to), pak Johannesovi a Sturlovi až potom (přece jen ho dostal minulý rok, no ne?) Radši jsem na to nemyslela a snažila se všechny rozveselit, takže jsem nahlas pustila Shut Up And Dance With Me. Jo to je ta písnička, na kterou jsem tančila při našem šíleném souboji. Připomíná mi to obrovské štěstí, co jsem tam cítila. ,,Hele, proč si neužíváte to, že jste tady? Proč tu jen sedíte? Proč se s nikým nebavíte? Jsme sice soupeři, ale taky kamarádi," překřičela jsem písničku. ,,Proč se nebavíme s ostatními? Některé dlouho neuvidíte, měli byste si to užít," řekla jsem ještě. ,,Terka má pravdu," řekl Ben. A šel k Norském stolu a začal se s nimi bavit. Skoro celá jídelna změnila zasedací pořádek. Byla jsem sama se sebou spokojená. Pak mě Lisa dovezla na stadion a já se šla připravit na poslední stíhačku sezóny. Pořád si to nemůžu uvědomit. Za chvíli jsem už stála na startu a rozjela se.