Your eyes tell |NamMin|

Kapitola třicátá druhá.

O týden později.

Mé tělo ovládly taneční kroky spolu s hudbou, která se rozléhala po celé místnosti. Z čela mi stékal pot a dech jsem měl splašeně zrychlený. Jakmile hudba skončila otočil jsem se ke skupině lidí za mnou.

„Výborně, vedete si dobře” začal jsem tleskat a prohrábl si spocené vlasy co se mi začaly lepit na čelo. „Ještě doladíme pár drobností a bude to perfektní” povzbudil jsem je svým úsměvem. Otočil jsem se na Hoseoka a šel jeho směrem. Podal mi lahev s vodou a poplácal mě po rameni. „Jde jim to fakt dobře” řekl Hobi. Já jen přikývl a napil se vody. „Učí se rychle” dodal jsem. Na to Hoseok jen souhlasně přikývl a usmál se. Protáhl jsem se a přešel znovu ke skupině našich učenců, kteří zrovna seděli na zemi, snažili se uklidnit zrychlené dýchání a pili vodu.

„Sjedeme si to ještě jednou, a tentokrát i s dance breakem” strhl jsem na sebe jejich pozornost. V tom ke mně ale přiběhl znenadání Hobi a přerušil mě. „Jimine?” zatáhl mě stranou. „Co? Potřebuješ něco?” čekal jsem na jeho odpověď. Ale on místo odpovědi kývnul hlavou ke dveřím. Otočil jsem se a zahlédl v nich Namjoona, který se opíral o futra a se svůdným úsměvem si mě prohlížel. „Běž” popostrčil mě Hoseok a ušklíbl se na mně.

„Dáme si pauzu” řekl jsem nahlas aniž bych s Namjoonem přerušil oční kontakt. Otřel jsem si o ručník pot z krku a obličeje. Zahodil jsem ho zpátky na zem a mířil k Namjoonovi.

„Co vy tady, pane Kim” pošťouchl jsem ho a ušklíbl se. „Přišel jsem se podívat jak tančíte, pane Park” řekl, chytl mě okolo pasu a vtáhl do objetí. „Počkeeej ještě jsem neměl sprchu, jsem spocenej!” na oko jsem ho okřikl, ale začal jsem se smát. „Chyběl jsi mi” políbil mě jemně na krk. Upřímně docela dost mě znervózňovalo, že nás pozoruje celá skupina těch, které učím. Není to tak, že bychom se s Namjoonem tajili nebo tak něco, jsme poměrně otevření o našem vztahu. Nemáme potřebu to před světem skrývat. Za což jsem nesmírně rád..

„Ty mě taky” objal jsem ho nazpátek. Odtáhl se ode mě a usmál se. „Co u doktora? ” změnil jsem téma. Namjoon měl dneska běhání po doktorech, dělali mu různé testy a taky se šel domluvit s doktorem na léčbě, jestli je nutné dávku chemoterapií zvětšit nebo naopak zmenšit. „Mmmm, nic zajímavého, pořád to samé, léky mi nezmění a ani chemo nepřidají” řekl klidně.
„Ale rozhodně tady nejsem abych ti povídal o doktorech... Přišel jsem si pro tebe” ... „Vždyť jsou teprve tři, končím v šest” ukázal jsem na hodiny. „Dneska končíš dřív, jedeme do Ilsanu” oznámil mi a já na něho vykulil oči. „Do Ilsanu?” vážně mě tím zaskočil. „Už dlouho jsem neviděl mámu s tátou, chtěli by tě poznat” znovu se na mně usmál a čekal na mojí odpověď. „Už jsem se domluvil s Hoseokem, že to tu bez tebe dva dny vydrží”.

Otočil jsem se na Hobiho, který si nevinně hvízdal a dělal jakoby nic. „Tak dobře” usmál jsem se. Namjoon radostí snad i nadskočil a políbil mě.
Vzal jsem si své věci, rozloučil jsem se s ostatními a ruku v ruce s mým přítelem vyšel z budovy. Mířili jsme rovnou domů. Ano k nám domů.. Konečně s Namjoonem bydlíme oficiálně spolu.

Doma jsem si sbalil do kufru nějaké oblečení a mně potřebné věci. Sbalili jsme taky něco pro Mona, jelikož pojede s námi. Už oblečený a připravený jsem stál v kuchyni a upíjel ze skleničky vodu, kterou jsem si natočil. Přišel ke mně Namjoon a chytl mě za ruku. „V pohodě?” starostlivě si mě prohlédl. „Jasně, můžeme jít” usmál jsem se.

Připli jsme Monovi růžové vodítko a vyšli ven. Zavolali jsme si taxi, které nás odvezlo na vlakové nádraží, kde jsme vystoupili. Koupili jsme si jízdenky a ještě chvíli jsme čekali na příjezd našeho vlaku, který chvíli na to přijel a tak jsme si do něho nastoupili a usadili se. Namjoon si se mnou propletl prsty a políbil mě na čelo. „Jsi nervózní? ” zeptal se. „Trošku.. Bude to moje první seznámení s tvými rodiči, bojím se, že něco pokazím” řekl jsem upřímně a upřel pohled ven z okénka když se vlak začal rozjíždět. „Neboj, budou tě milovat. Jako já” opřel se svou hlavou o tu mojí a já se usmál.

Vždycky ví jak mě uklidnit, vždycky ví co říct. Miluju ho.

*

~Začínám se konečně znovu dostávat do psaní, taky mám teď víc času a nápadů, za což jsem neskutečně ráda. Doufám, že se vám příběh pořád líbí a baví vás ☺🌷.

Jinak jaký je osobně váš nejoblíbenější ship??

U mě je to rozhodně TaeGi (♥ω♥*).
A hned po tom samozřejmě NamMin.. Ale co miluju všechny shipy! ✨

Uvidíme se u další kapitoly, která bude nejspíš vážně zajímavá. 😌

Byebye♡