I. Tak Trochu Jiná Lovestory - Leopika Fanfikce

13. NEPŘESTÁVEJ... PROSÍM

Najednou jsem byl tak uvolněný, jako snad nikdy předtím.
Nejprve jsem si myslel, že mě přepadne strach, nebo nejistota z toho, že nebudu vědět, co mám dělat, ale nakonec jsem dělal všechno tak automaticky, že vše bylo perfektní.

Z ničeho nic se mi náhle dostala do hlavy zvláštní myšlenka. Byla celkem šílená, ale nutkání to udělat bylo silnější než já a déle jsem tomu nedokázal vzdorovat.

Přepadla mě totiž strašná chuť zkousnout Kurapikovy rty...
Dlouho jsem tomu neodolal a nakonec jsem tedy opatrně sevřel jeho dolní ret mezi svými rty a jemně jsem ho kousl.
Tělem mi najednou projelo příjemné teplo a já se zachvěl.
Bylo to mnohem příjemnější, než jsem očekával a dle Kurapikova lehkého povzdechu jsem usoudil, že se to líbilo i jemu.
Jeho ruka se při našem polibku svezla po mých zádech a já jsem po chvíli pustil jeho ret z mého sevření. Kurapika v ten moment slastně vydechl a prsty mi přejel po zádech směrem ke krku.

Na chviličku jsem se od něj chtěl odtáhnout, abych se mohl podívat do jeho nádherných očí.
Když jsem to udělal, měl jsem možnost vidět, jak jeho oči září štěstím a radostí. Neskutečně mě těšilo vidět ho takhle šťastného.

Kurapika v tom okamžiku ležel na zádech a já byl vzepřený na rukou jen několik centimetrů nad ním. Byl tak sladký a po pár vteřinách topení se v jeho očích znenadání natáhl ruce k mým tvářím.

Kurapika: „Nepřestávej... Prosím..."

Vzdychl a přitáhl si mě zpět k sobě. Upřímně jsem to od něj vůbec nečekal a dost mě překvapilo, že po mně tolik touží.
Podle jeho dechu a odhodlání jsem snadno poznal, že jeho touha po mně byla v ten okamžik mnohem silnější než on sám a jednoduše se tomu pocitu poddal a nedokázal se ovládnout stejně jako já předtím.

To mi na jednu stranu přišlo dost nečekaný, že tomu podlehl, avšak právě jeho chtíč mě neskutečně přitahoval a začal jsem po něm prahnout ještě daleko víc.
Vypadalo to, že tím polibkem jsem v něm probudil horlivost, kterou se přede mnou snažil skrýt.

Ve chvíli, kdy se naše rty znovu spojily, bylo jeho odhodlání tak silné, že jsem na chviličku dokonce zapomněl dýchat. Jeho polibky byly najednou zcela jiné... Jakoby se dokázal mnohem víc uvolnit a začal si celou situaci vychutnávat.
Jeho dychtivosti po mých rtech byla skoro k nevíře a ze začátku jsem z toho byl celkem v šoku.
Kurapika se totiž většinou držel dost zpátky a najednou se mi podařilo probudit v něm tuhle jeho stránku.

„Nepřestávej... Prosím..." zopakoval jsem si v duchu jeho slova, zatímco mi vjel prsty do mých tmavých vlasů.
Kvůli těm slovům mě přepadl tak příjemný pocit jistoty, že jsem chtěl zkusit zajít ještě maličko dál...

Věnoval jsem tedy Kurapikovi další polibek a při tom jsem mu jemně přejel jazykem po jeho jemných rtech.
On k mému překvapení bez jakéhokoliv váhání udělal to samé a při tom mi něžně pohladil po tváři. Bylo to tak vzrušující, když se jeho jazyk dotkl mých rtů.

„On je vážně úžasný." Pomyslel jsem si v tu chvíli a byla to naprostá pravda. Nebylo totiž nic, co by mi na něm vadilo.
Z jeho roztomilosti jsem naprosto šílel, z jeho nádherného úsměvu mi neustále běhal mráz po zádech, z jeho přítomnosti jsem byl pořád mimo, z jeho jemných doteků jsem měl neustále pocit, že jsem pro něho důležitý.
No a líbání s ním...? Kvůli tomu jsem po něm vždy tolik toužil. A ta touha, která byla každou minutou silnější a silnější mě začal pomalu ovládat pokaždé, když jsem se na něj podíval.

Kurapika se na mě usmál a já mu za to věnoval polibek těsně vedle jeho rtů. Další potom trochu níž a následující přímo na jeho krk. Kurapika v tu chvíli mírně zaklonil hlavu a slastně zavřel oči.
Mé ruce ho jemně hladily po těle, zatímco jsem ho zahlcoval procítěnými polibky na jeho krk.
On mě při tom jemně laskal ve vlasech a já si vychutnával každý jeho dotek.

Po pár sladkých polibcích jsem se vrátil pomalu zpět nahoru k jeho rtům. Kurapika se na mě svůdně usmál a já jsem mu lehce přejel prstem po jeho ústech kvůli kterým jsem tolik šílel. On mě na prst něžně políbil a já se při tom toužebně podíval na jeho jemně růžové rty.

„Je můj... Jenom můj..." pomyslel jsem si a při těchto slovech, která mi zazněla v tu chvíli v hlavě jsem po něm začal prahnout ještě víc.
Točila se mi z něj hlava a tváře jsem měl rudé stejně jako Kurapika. Takhle silné pocity ve mě umí vyvolat pouze on.

Už jsem to nevydržel a vrhl jsem se po něm. Plný chtíče jsem ho začal nezkrotně líbat, přičemž Kurapika mezi mými polibky slastně vzdychal.
Tak silná vášeň, která v ten okamžik byla mezi námi, byla pro mě naprosto nepopsatelná. Něco takového jsem absolutně nečekal, když jsem tenhle večer plánoval.

Najednou jsem postřehl, že se Kurapikovy ruce přesunuly k mé hrudi. „Copak má zase za lubem?" Pomyslel jsem si.
Z ničeho nic jsem ale okamžitě pochopil, co má v plánu.
Jeho prsty se totiž snažili rozepnout jeden z knoflíků u mé košile.
To mě v tu chvíli vážně dostalo. S tímhle jsem totiž upřímně vůbec nepočítal, že by se něco takového mohlo dnešní večer odehrát.
To, že bychom dnes mohli zajít tak daleko by mě ani ve snu nenapadlo.

Zatímco jsme se nepřestávali líbat mi Kurapika v mžiku rozepl první knoflík a okamžitě se přesunul na další.
Během pár vteřin dokázal bez jakýchkoliv problémů rozepnout i zbylé knoflíky a já jsem se od něj následně odtáhl.
Svojí sametově bílou košili jsem si spěšně sundal a ledabyle jsem jí pohodil vedle sebe do písku.
Jakmile jsem to udělal, v Kurapikových očích náhle vzplál oheň a toužebně jimi přejel po mém těle.

Já jsem mu věnoval laškovný pohled a při tom jsem k němu natáhl ruku a pomohl jsem mu se posadit. Kurapika se na mě při tom šibalsky usmál a já mu úsměv opětoval.
Nato jsem Kurapikovi pomohl svléknout i jeho oblečení a poté co jsme si lehli zpět na deku se naše těla přitiskla k sobě...

V tu chvíli jsem měl pocit, že jsme si mnohem blíž, než kdykoli předtím.
Důvěra se mezi námi ten večer velmi prohloubila a oba dva jsme si tak k sobě vytvořili nezničitelné pouto.
A tak se city, které byly do nedávná pouhou nepatrností náhle změnily na něco daleko hlubšího.

...