Celý týden jsem trénovala ty nemehla, které nedokázali vykopnout nohu 30 centimetrů nad zem. Prostě hrůza, většina ani nevěděla, která ruka je zadní a která je přední, takže jsem jako debil vysvětlovala:
,,Musíš si nakročit levou nohou, přední nohou, guty?"
,,Přední je levá."
,,Vím, že to nevypadá nejlépe, ale kdyby jsi to udělal jinak, tak přijdeš o zuby."
,,Přední je levá ruka i noha."
,,Při přeskoku si přeměníš nohy, aby jsi měl větší švih."
,,Když tu ruku nebudeš mít rovnou, tak si zlomíš zápěstí."
,,Zápěstí musí být v přímce."
Atd, dokonce tohle nejsou ty nejhorší případy. Občas si někdo spletl i levou a pravou. No prostě žádná sláva. Spíš to bylo dost strašné.
Po týdnu drcení a opakování těch stejných vět furt dokola, jsem je doufám něčemu naučila. Thomasovi to šlo docela dobře, i Minhovi a Henrymu. Newt to uměl dobře, ale nebyl nejlepší. Naučil se to, ale taky to není na oskara. Ale třeba Chuck se hodně posunul, bouchání mu jde dobře a taky jsem slyšela, že už si z něj nikdo nedělá srandu. Pánvi se taky něco přiučil, ale on je takový mírumilovný, však víte. Teresa se taky posunula, bouchat jí jde dobře a dokázala se dostat do nejlepší řady
Ale teďka už je to sedm dní od rady, to znamená, že odcházíme. Všichni jsme z toho trochu špatní. Ano sice jsme tady byli vězněni proti své vůli, ale i tak jsme se tady docela zabydleli. Pozitivum je, že už se těším až budeme venku. Možná bysme mohli žít i normální život. I když úplně tomu nevěřím.
Celý den se loučíme s tímhle místem. Já připravuju batohy. Byla jsem i na základně, abych si vzala věci. Přece jenom doufám, že se sem už nevrátíme.
Každému jsem do batohu 3 litry vody, až na Chucka a Kiru, Chuck dostal jen dva a Kira nic, Potom jen bochník chleba. Problém byl, že nám už neposílali klec se zásobama. Tenhle týden zůstala klec nahoře a to znamená, že pokud nesjede dolů nepřijedou ani další zásoby. takže jsem dala každému chleba, který zbyl. Bylo jedno jestli toustový, nebo nějaký jiný, ale každý dostal jeden bochník.
Potom hodně ovoce a zeleniny, od jablek až po mrkev, vysbírala jsem prakticky celou zahrádku. Maso by nebylo skladné, takže to jsem nedávala. Přidávala jsem i věci, které poslali tvůrci, jako rýžové chlebíčky. Žádné konzervy jsme neměli, takže ty jsem tam taky nedávala.
Co se týče oblečení, vzala jsem si legíny, mikinu, Newtovo tričko, normální tričko, tepláky, tenisky, spodní prádlo a bundu, ano i něco takového tu máme. Na sebe jsem si připravila černé kalhoty, které mají hodně kapes, do kterých jsem nastrkala lékárničku, zelené tričko s krátkým rukávem a přes to černou bundu, který vypadala jako košile, ale dokázala být hodně teplá a má hodně kapes-další bonus. Potom i luk, toulec s šípy a chránič s noži. Na nohy jsem nazula kanady.
I do batohu jsem vzala lékárničku, tam jsem si vzala více obinadel a obvazů, šitíčko, náplasti a léky, jako antibiotika, na horečku, atd. Po kapsách mám taky náplasti, ale hlavně hodně desinfekce a nějaké obvazy. Je lepší být připravená...
Jako hygienu jsme si vzala kartáček a pastu, kalíšek (menstruační), ano i to mi tvůrci poslali, ale i tak jsme si vzala tampóny a vložky. Malé balení šampónu a sprchového gelu, no co nejsem jako tyhle prasata. Potom i hřeben a gumičky. Samozřejmě ještě krém na ksichtík.
ČTEŠ
Queen of the Labirint [The Maze Runner FanFiction]
FanfictionKdyž se na místě, kde jsou pouze chlapci objeví dívka, nevěstí to nic dobrého. Měla tam být pouze jako experiment, jako proměnná, ale to netušili, co dívka dokáže a jak celým experimentem zamává. V příběhu se vyskytují vulgarizmy a občas i slova v A...