Queen of the Labirint [The Maze Runner FanFiction]

20. Znovu meďoška

   Dnes jsem vstala brzy, ostatně stejně jako celý tenhle týden, opatrně jsem se vysoukala z Newtova sevření a dala Kiře pusu na čelo. Vzala si oblečení, šla so obléct a potom jsem se vydala skopat jeden strom obalený dekami.

   Dala si pár sérií na břicho, nohy i ruce a šla se proběhnout. Vzala jsem to kolem zdí, ale dneska jsem se rozhodla to neoběhnout jen jednou, ale rovnou dvakrát.

   Potom jsem se vysprchovala, oblékla se a pádila pomoct Pánvimu se snídaní. 

   ,,Ahoj, jak se spalo?" Zeptal se chlapec, když mě viděl přicházet. ,,Docela na nic, ty?" Odpověděla jsem popravdě. ,,Já se vyspal dobře, pojď udělej toasty pro běžce." Rozadal instrukce Pánvička a já se pustila do práce.

   Vše bylo nachystané a já se vydala zbudit ty dva, kteří si vyspávali v MOJÍ posteli.

   ,,Vstávat čóni, je snídaně!" Zařvala jsem přes celý pokoj a přešla k posteli, ze které jsem strhla deku, kterou byli oba zakrytí. 

   ,,Ještě deset minut, lásko." Ozval se Newt a já strnula v pohybu. Lásko? Guty, možná z toho můžeme udělat prdel.

   ,,Lásko?" Zeptala jsem se naoko laškovně rozespalého blonďáka, který si taky uvědomil svou chybu.

   ,,Jo no, promiň, nějak to vyklouzlo." Řekla Newt a nervózně se poškrábal na zátylku. ,,Nevadí mě se to líbí." Řekla jsem a lehla si do postele na šířku. Newt se na mě udiveně díval, ale já měla v hlavě už něco jiného.

   ,,Dneska už zkusím ošetřovnu, co myslíš?" Zeptala jsem se a mezitím se snažila probudit Kiru, která spala jako zabitá.

   ,,Jestli se na to cítíš, tak klidně, ale pamatuj nikdo na tebe netlačí, až se budeš cítit, tak prostě začneš znova ošetřovat bebíčka, ano lásko?" Řekla a dal důraz na slovo lásko. ,,Ano , děkuju Newtie." Řekla jsem a dál se snažila probudit malou.

   Po deseti minutách se mi podařilo Kiru probudit, tak jsem jí dala oblečení, ona se oblékla a my vyšli z pokoje směr snídaně. 

   Najedli jsme se, Newta nechali u zahrad a my se vydali do dvora. Rozhodla jsem se, že zkusím tu ošetřovnu, Kira tam něco uklidí a naučím ji nějaké základy, např. jak vyčistit malou řeznou ranku, atd. Nic těžkého.

   Přišli jsme ke dveřím, já se několikrát nadechla a potom zaklepala. ,,Ahoj kluci." Pozdravila jsem Clinta a Jeffa. ,,Ahoj Al, co tu děláš?" Hodili po mně podezíravý pohled, protože naposledy jsem tady byla, když jsem potřebovala bandáže a já použila obvazy. 

   ,,No chci zkusit znovu ošetřovat." Konstatovala jsem fakta a potom zvedla ruku, které se držela Kira. ,,A vedu pomocnici." Řekla jsem už podstatně veseleji a i kluci se usmáli.

   ,,Jak jsi tu nebyla, tak jsme tu stihli udělat zase bordel, takže zkus to prosím." Řekl Jeff a udělal psí oči, já ty svoje protočila a vyrazila ke skříním.

   S Kirou jsme uspořádali všechny poličky, skříňky a šuplíky. Když jsem uklízela a třídila ty záznamy, které mi minule nechtěly dát, tak jsem narazila na něco velice zajímavého.

   Byl tam záznam s nadpisem "Newt" Chtěla jsem hrozně moc vědět, proč kulhá, ale nakonec když na mě začala Kira pokřikovat, jsem složku zařadila mezi ostatní. Třeba někdy jindy.

   Po obědě a odpoledním klidu jsme se znova vydali na ošetřovnu. 

   Byl klid, nikde ani noha a já se začala nudit. Když v tu chvíli sem vtrhl Newt s monoklem a natrženým obočím. Jen jsem zvedla pohled, tak jsem se docela zděsila. Nevypadal moc dobře.