Queen of the Labirint [The Maze Runner FanFiction]

13. Opětné socializování

   ,,Dobré ráno." Pozdravila jsem Newta, který měl obmotanou jeho ruku kolem mého pasu a spokojeně oddychoval.

   Když otevřel oči a zjistil, že mě objímá okamžitě se zvedl a omluvil se. Musela jsem se zasmát, protože on i zčervenal, jako vážně on zčervenal.

   ,,Opakuju dobré ráno." Řeknu po mém záchvatu smíchu. Newt se na mě usmál a odpověděl. ,,Dobré, spalo se dobře?" Zeptal se a narážel na to, že jsem spala s ním. (V posteli vy úchyláci, jen v posteli) ,,Jo, jo bylo to pohodlné a ty?" Zeptala jsem se, on zase zčervenal a poškrábal se nervózně na zátylku. ,,Bylo to v pohodě. Chceš na snídani?" Zeptal se a já jen kývla jako že ne.

   Necítila jsem se na pobyt mezi lidma. Newt to bylo něco jiného, on byl jediný, komu jsem dovolila, aby se mě dotkl. Asi reflex, jelikož to byla první lidská bytost, co mě našla. S těmito slovy jsem ukončila svůj vnitřní boj, proč se ho nebojím jako ostatních.

   Newt přikývl a řekl, že pro to zajde, já na to kývla. Za 5 minut se vrátil s lívanci a čerstvými borůvkami. Už se mi sbíhaly sliny. Dlouho jsem nic nejedla, jako včera jsme byla na večeři, ale odešla jsme dřív a z oběda včera jsem taky nesnědla moc. 

   V tichosti jsme se najedli a já se zase uložila ke spánku, samozřejmě, že Newt byl za mnou. Hladil mě ve vlasech a já zase usla.

   Probudila jsem se až pozdě odpoledne, Newt spal, ruce měl spojené na mém břichu a vklidu pochrupkával.

   Musela jsem na záchod, tak jsem se pokusila jsem se vstanout. Ovšem blonďák spící blonďák za mnou už nebyl spící. Jakmile jsem se pohlnula, tak otevřel oči připraven se prát. ,,Neboj jsem to já, jdu na záchod a nechtěla jsem tě budit." Blonďák přikývl a zvedl se. ,,Nemusíš se mnou chodit." Newt se na mě podíval výrazem, který říkal ,Víme co se stalo minule'  a já radši už nic nenamítala.

   Tak jsme šli, došli jsme na záchod Newt počkal přede dveřmi a já vykonala potřebu, poté jsme se vystřídali a já čekala na Newta. Vrátili jsme se zpět a zase si lehli do původní pozice.

   Nedokážu usnout, když jsem byla na záchodě, prohlédla jsem si pořádně mé modřiny. Pořád jsem musela přemýšlet, co mi vlastně udělal. Víme výsledek, ale jakto, že mám nohy tak podřené. Prostě musím přemýšlet nad tím co dělal, když jsem byla mimo. A taky kam se Gally poděl? Může být pořád tady a číhat na mě? V hlavě mi lítalo milion otázek a odpověď mi mohl dát jen jeden člověk... I přes to nemám v plánu se sním o tom bavit a jamile ho potkám, tak mu uříznu péro. 

   A tady můžete vidět, jak se sebelítost mění na vztek.

   Newt si všimne, že pořád nespím, tak mě začne znovu hladit ve vlasech a já znova usínám.

********

   Další den ráno jsem si vklidu posnídala a poprosila Newta, aby se mnou šel do mé  základny. Ještě se necítím na chození po lese sama.

   Vylezu nahoru, i Newt se tam nějak záhadně dostane a já si vezmu věci, co potřebuju. Zároveň si vezmu nějaké dámské potřeby, jelikož to mám dostat za pár dní. ,,Aha, tak tady máš všechny věci, věděl jsem, že toho máš ve skřínce málo." ani se nedivím, že ví o obsahu mé skříňky. Přece jenom ráno po tom "incidentu" mi šel pro nové oblečení. ,,Jo našla jsem to tady první den a tak jsem to pokřtila mu základnou." Pak jsem ukázala na větev s nápisem. ,,Tady jsem našla to You can do this... je to vyryto na té větvi. Dokoce si myslím, že sem Nick chodil často, aspoň to tak vypadá. Nahoře jsou vylámané větvičky, tak aby bylo vidět na jedno místo na zeď, někdy se tam chci podívat." Přemýšlím nahlas a při tom pozoruju Newta, opravdu je mu nepříjemný tenhle rozhovor, ale nevím jestli kvůli Nickovi, nebo něčemu jinému.

   ,,J-jo, umm máš všechno, víš už jsme tady tak hodinu." Měl pravdu dlouho jsem vybírala oblečení a uklízela to tady. Slezli jsme dolů a šli směr sprcha. Já si vše uložila do skříňky a pak jsme šli, tentokrát, ke mně do pokoje, tam jsem se natáhla a usla.

   Prospala jsem skoro celý den. 

   V noci jsme se průběžně probouzela, ale když jsem u sebe ucítila Newta, cítila jsem se v bezpečí a proto jsem většinou do chvilky usla znova.

********

Dneska je to přesně šest dní od "incidentu", už chodím mezi lidi, ale jakmile se někdo pokusí se mě jakkoliv dotknout, tak to schytá. Jedině Chuck mě obejmul a já mu nevrazila. Tenhle týden byl pro něj náročný, prý si z něj dělali kluci srandu ještě víc než normálně. Tak mě obejmul, sice si hned uvědomil svou chybu a odtáhl se, ale já si ho hned přitáhla zpět do obětí.

   S Newtem trávíme hodně času spolu, už po něm nepožaduju, aby se mnou spal v posteli, ale pořád spí na zemi vedle. Ano židli jsem mu zabavila, nebude si lámat záda, tečka.

   Už mě nebavilo sedět a tak jsem si vzala chránič a Dorka a vydala se do lesa. Šla jsem hlouběji a narazila na mýtinku o rozměrech 5x5 metrů. Hned jsem se zamilovala, slunce tu svítilo a odráželo se od hladiny jezírka na kraji mýtinky. 

   Dostala jsem nápad... Nedávno jsem viděla spoustu dek, které vyvážela klec a tak jsem si pro ně došla. Vzala jsem si 3 deky, pár provazů, převlékla se do sportovního a vyrazila. Došla jsem na mýtinu a uvázala deky ke stromu. Schválně jsem svůj "boxovací pytel" zavěsila výš, aby byl zhruba ve výšce gallyho ksychtu a kopala a bouchala. 

   Prostě jsem vypustila páru, určitě jsem to už někdy dělala, a na základě Newtových vzpomínek, je to jisté. Docvičila jsem a šla se oprchovat.

   Ani nechápete mou radost, když jsem zjistila, že krvácím. Jakmile jsem si všechno očistila, atd. Tak jsem vyšla ven a usmívala se jak sluníčko na hnoji. 

   Moje první zastávka byl Newt, tomu jsem skočila kolem krku. Sice zakolísal, ale na nohou se udržel. Když jsem se objímali tak mi pošeptal, tak abych to slyšela jen já. ,,Co se děje Lessie?" Zeptal se mile. Já mu na oplátku pošeptala. ,,Nejsem těhotná." Newt se odtáhl a podíval se mi do očí a zjevně pochopil, jelikož si mě přitáhl do ještě pevnějšího objetí. 

   A to si už to k nám štrádoval Minho, neuvědomil si co dělá a objal nás. ,,Takže společné obětí beze mě." zavtipkoval, bohužel dal ruku ke mně na záda a já mu vlepila facana. Ublíženě se na mě podíval, ale pak si uvědomil svou chybu a omluvil se.

   ,,Promiň, to byl reflex. Když jste se tady tak objímali a beze mě, musel jsem vám to zkazit." Z jeho smutného obličeje se najednou stal zlověstný. ,,A co vlastně slavíme." zeptal se a kmitl obočím. Jen jsem zakroutila hlavou a řekla. ,,Nejsem těhotná." odpověděla jsem prostě, podíval se na nás a pak si dal ruku před pusu. ,,Vy dva?" zeptal se.

   Musela jsem se rozesmát on je ten nejdementnější čón, co znám. ,,Ne Minho, nespala jsem s ním." řekla jsem mezi smíchem a ukázala na pobaveného Newta. Blonďák se nakonec naklonil k Minhovi a pošeptal mu něco, tak abych to neslyšela. Určitě mu vysvětli, že jsem ráda, že nejsem těhotná s Gallym, jelikož Minho pak jen kývl a otočil se ke mně. ,,No tak to gratuluju." řekl, ale ne až tak vysmátě. Přece jenom víme o čem se bavíme.

   Jen jsem nad ním zatočila hlavou a odešla do svého pokoje. Zítra má přijet nový baža. Upřímně doufám, že to bude holka.

Další kapitolka je venku, v příští se nám tam objeví nový placer/ka, tak se těšte. :)