Queen of the Labirint [The Maze Runner FanFiction]

12. No means No

Tento útok byl už od začátku ve scénáři a teď, když tu máme i současnou situaci, tak se to hodí. Příspěvek nahoře se mi hrozně líbil a je to můj názor. V téhle kapitole se budou nacházet i následky znásilnění, nikdy jsem si tím neprošla a tak nemám s tímhle zkušenosti. Jen se omlouvám, jestli jsem to moc ulehčila, nebo něco. Doufám, že si to nikdo nevyloží špatně. Jinak užijte si kapitolou.

   Probudila jsem se v lese a nahá? Ano triko jsem měla roztržené od výstřihu až ke spodnímu okraji, takže na mě vlálo jako vesta. Podprsenka byla vyhrnutá, kalhoty i kalhotky jsem měla dole. Zkusila jsme se posadit, ale jakmile jsme to zkusila, cítila jsem divný tlak v podbřišku. ,,On mě znásilnil" vydechla jsem a vše se začalo vracet zpět. Oblékla jsem se a posunula jsem se do rohu placu, kde jsme se rozbrečela.

   Bylo už ráno, byla jsme mimo docela dlouho, uvědomila jsem si, ale nechala to být. Brečela jsem v rohu s koleny u hrudi a na nich položenou mou hlavu.

   Najednou slyším, jak ke mně někdo jde natáhnu se pro nůž, jelikož už jsem si vzala i svůj chránič. Je to Dork. Nůž klesne i s mou rukou k zemi a já se ještě víc rozbrečím. Je to poprvé, co tady brečím kvůli sobě a ne kvůli Newtovi. Dork jen párkrát zavyl a zaštěkal, než se ke mě mně vydal a já ho pustila do mého depresivního kolečka neštěstí. Obejmula jsem ho a on se schoulil v mém náručí. Ještě několikrát zavyl a zaštěkal, potom už jen seděl u mě v náručí a dělal mi psychickou podporu. Seděla jsem tam jako špalek a hrála si s medailonkem od Newta, když jsem ho držela, cítila jsem se aspoň o něco bezpečněji.

   Takhle jsme seděli asi 10 minut, jež sem přiběhl nějaký placer, kulhal, takže Newt. Přiběhl a viděl, jak se choulím v rohu placu, s roztrhlým trikem a psem v náručí. Ubrečená, špinavá a hlavně úplně prdeli.

   Chlapec přiběhl k dívce, úplně vyděšený co se děje. Pochopil, že se nemohlo stát nic dobrého a tak si k dívce klek a chtěl ji vtáhnout do obětí. Než to, ale stihl, tak dívka vystřelila ruku a chlapec to schytal do obličeje. Dívka ani nevěděla, co dělá jen se lekla, když se jí dotkl. Chlapec ji začal utišovat. ,,Neboj Lessie, jsme to já Newt. Nic se ti nestane, slibuju."

   Jen jsem se na něj podívala s bolestí v očích. Pochopil, že už jednou něco slíbil a já jsem teď tady...

   Chvilku tu se mnou seděl a dělal mi společnost. Potom si mě ještě jednou pokusil vtáhnout do obětí, tentokrát jsem mu to dovolila. A tak jsem se choulila, pro změnu, já v Newtově náručí. Poslouchala jsem tlukot jeho srdce, bylo to uklidňující.

   Trvalo 12 minut než došli ostatní, přiběhl ještě Minho, Chuck, Alby a Jeff. Newt jen kývl ať jsou potichu a já s ním naprosto souhlasila. Nepotřebovala jsem žádné otázky, co se stalo atd. Chtěla jsem klid a Newt mi ho dopřál. Už se mnou neseděl, teď jsem se nesla v jeho náručí, směr ošetřovna.

   Když došli na ošetřovnu, s klukama v závěsu, Jeff vyhnal všechny kromě Newta ven, jelikož se ho dívka nechtěla pustit. Když ji chtěl Jeff vyšetřit, tak mu opět jednu vrazila. ,,Dobře, neboj nic ti neudělám." Řekl a zase přistoupil, dívka ho, ale zase praštila. To už ho to bolelo a tak řekl Newtovi. ,,Hele tebe snese, potřebuju aby si sundala kalhoty." Docela jí to vyděsilo a zasunula se blíž k Newtově tělu. Newt ji zase začal utěšovat a hladil ji při tom ve vlasech. ,,Potřebuju ti svléknout kalhoty, aby tě tady Jeff mohl vyšetřit, neboj budu tady celou dobu." Řekl, tím dívku trochu uklidnil a ona jen kývla.