𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽

ᴛʜɪʀᴛʏ-ᴇɪɢʜᴛ

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

❝ 𝗆𝗒 𝗀𝗂𝗋𝗅, 𝗆𝗒 𝗀𝗂𝗋𝗅, 𝗆𝗒 𝗀𝗂𝗋𝗅, 𝗒𝗈𝗎 𝗐𝗂𝗅𝗅 𝖻𝖾 𝗆𝗒 𝗐𝗈𝗋𝗅𝖽 ❞

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

,,KRISTE.." Do mého nemocničního pokoje vtrhla blonďatá žena a tím upoutala naši pozornost. Už tu ležím skoro tři dny a pořád mě nechtějí pustit domů. ,,Jela jsem sem hned, jak to šlo. Co se sakra stalo? Flora mi jen do telefonu řekla, že jste v nemocnici." Po této větě jsme se já s Milesem otočili na malou brunetku.

,,Co je? Říkala přece, ať ji informujeme." Obhájila se a hned šla ženu obejmout.

,,Já a Matthew jsme se vybourali." Odpověděla jsem na otázku, kterou Kate položila několik sekund zpátky.

,,A jak jsi na tom?" Soucitně se na mě podívala a dřepla si k mé posteli.

,,No...trčím tu už třetí den, obědy tu jsou odporné a ten zmetek z toho vyvázl lépe než já. Takže celkem fajn." Ironicky jsem se usmála a povzdechla si.

Chvíli jsme to nějak probírali a nakonec do místnosti vlezli doktor, moje matka a Matthew. Všichni tři se postavili k posteli a my se na ně podívali.

,,Pravděpodobně bychom tě mohli zítra pustit domů. V krizovém stavu nejsi, takže to nebude problém." Vysvětlil muž v bílém plášti a já se pousmála, přičemž jsem přikývla. On jen zkontroloval přístroje a následně odešel. V pokoji začalo panovat ticho.

Matka si odkašlala. ,,No...zjistila jsem, že to stěhování se tak trochu urychlí." Prohlásila a podívala se z okna.

,,Cože? Co tím myslíš?" Nechápavě jsem si ji sjela pohledem a v ruce stiskla deku.

,,To, že odjíždíme už příští neděli." Vysvětlila s chladným pohledem a já cítila, jak mi poskočilo srdce.

,,P-prosím? Příští neděli?" To je za devět dní.. Rozrušeně jsem se rozhlížela po všech osobách v místnosti.

,,Je to už dohodnuté. Stěhovací přijedou brzy ráno, aby se vše stihlo." Rázně se na mě podívala a opřela se rukou o kraj postele. ,,Takže se pomalu začni loučit." Dodala a následně odešla. Matthew si mě prohlédl a ušklíbl se, načež také opustil místnost.

,,Mi.." Smutně jsem se k němu otočila a on mě hned objal. ,,Nemáme moc času.." Začaly mi slzet oči.

,,Shh, klid...bude to dobrý, slibuju." Vtiskl mi pusu do vlasů a já se k němu přitiskla víc.

•••

Dny ubíhaly čím dál tím rychleji a já se snažila s Milesem a Florou trávit co nejvíc času. Chodili jsme na procházky, do parku a podobně. Jenže to všechno bylo i s brunetkou, tudíž jsem nikde nemohla být jenom já s chlapcem..

,,Kate?" Oslovila jsem ji, když už se chystala zavěsit telefon.

,,Ano?"

,,Víš...chci být s Milesem aspoň na jedno odpoledne sama.. Nemůžeš dneska pohlídat Floru, abychom mohli jít do kina? Matthew s mamkou jsou celý den pryč, protože domlouvají stěhování." Vysvětlila jsem situaci a povzdechla si.

,,Dneska? No já nevím-"

,,Prosiiim. Jenom jednou. Od té doby, co jsme všichni tady, jsme s Milesem neměli moc času jenom na sebe a pořád se staráme o Floru." Zaškemrala jsem a skousla si spodní ret.