𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽

ᴇɪɢʜᴛ

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

❝ '𝗖𝗮𝘂𝘀𝗲 𝗜'𝘃𝗲 𝗯𝗲𝗲𝗻 𝘀𝘁𝗿𝗼𝗻𝗴 𝗳𝗼𝗿 𝘀𝗼 𝗹𝗼𝗻𝗴, 𝗜 𝗻𝗲𝘃𝗲𝗿 𝘁𝗵𝗼𝘂𝗴𝗵𝘁 𝗵𝗼𝘄 𝗺𝘂𝗰𝗵 𝗜 𝗻𝗲𝗲𝗱𝗲𝗱 𝘆𝗼𝘂 ❞

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

TEN VÍKEND u Milese jsem si vážně užila, i když některé chvíle bych radši vynechala. Ale to teď nebudeme řešit a posuneme se dál.

Uběhly zase nějaké tři týdny, což znamenalo, že je konec listopadu a opět jsem musela vstávat do školy. Táta mě odvezl a já se vydala ke své skříňce, ze které jsem si vzala věci na první dvě hodiny, jenž máme v naší kmenové třídě.

Došla jsem ke svému místu a všimla si, že tu Miles ještě není, což je docela neobvyklé, vždy tu je snad o půl hodiny dřív, než já.

Třeba přijde prostě jen později. Napadlo mě, následně jsem se posadila a čekala na cokoliv, co se stane.

•••

Uplynuly tři hodiny a můj spolusedící pořád nikde. Začínala jsem o něj mít docela strach, ale smířila jsem se s tím, že dneska už zřejmě nepřijde.

Zrovna jsem otvírala dveře od dámských toalet a chtěla vstoupit dovnitř, když v tom do mě někdo strčil a já spadla na bílé kachličky.

,,Podívejme se...naše obludka." Zasmál se arogantní hlas, který nepatřil nikomu jinému, než Rebecce.

,,Nech mě být, nic jsem ti neudělala." Pokusila jsem se postavit, ale ona do mě kopla, takže jsem znovu spadla.

,,Já vím, ale baví mě tě vidět v tomhle postavení." Zasmála se a dvě dívky za ní se přidaly.

,,Co po mně chcete?" Zeptala jsem se ostře a probodla je pohledem.

,,Nevyskakuj si, ty malá mrcho." Prskla na mě a zamračila se. ,,Bez toho tvého kamaráda jsi bezmocná nicka, přiznej to." Ušklíbla se a žvýkačku, jenž měla v puse, mi plivla přímo do obličeje. Měla ale pravdu...vždy mě bránil pouze Miles a já nedokázala cokoliv udělat.

,,Nechte mě být." Bránila jsem se, jakmile se mi jedna z jejich kamarádek snažila vzít batoh ze zad, což se jí po chvíli bohužel povedlo.

,,Tak se podíváme, copak si s sebou nosíš." Blondýna zvědavě nadzvedla jedno obočí a začala se mi hrabat v batohu. ,,Učebnice, sešity, penál...máš ty tam vůbec něco zajíma-" Zadrhla se a šibalsky se usmála. ,,To vypadá jako její deník." Vytáhla světle růžový blok s nápisem Diary a já vykulila oči.

,,Vrať mi to!" Vyjekla jsem a začala se sápat po mém deníku, ve kterém mám snad všechny své soukromé poznámky. Nechtěně jsem si ho musela přihodit do batohu s ostatními sešity, když jsem ráno spěchala.

Dvě dívky mě však chytily a držely tak silně, že jsem se nemohla přiblížit k té mrše a vzít jí to, co mi patří.

,,Milý deníčku, právě jsem se vrátila z víkendu u Milese a sama nevěřím tomu, co se tam dělo." Začala číst to, co jsem psala po příjezdu domů. ,,Poznala jsem jeho úžasnou sestru, seznámila se s ježděním a péči o koně a to je teprve začátek toho hezkého.. Odehrálo se pár momentů, o kterých si doteď nejsem jistá, jestli byly skutečné, nebo ne."