ᴛᴡᴇɴᴛʏ-ᴏɴᴇ

365 25 7
                                    

。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。

❝ 𝗢𝗻𝗲 𝗹𝗼𝘃𝗲, 𝘁𝘄𝗼 𝗺𝗼𝘂𝘁𝗵𝘀. 𝗢𝗻𝗲 𝗹𝗼𝘃𝗲, 𝗼𝗻𝗲 𝗵𝗼𝘂𝘀𝗲. 𝗡𝗼 𝘀𝗵𝗶𝗿𝘁𝘀, 𝗻𝗼 𝗯𝗹𝗼𝘂𝘀𝗲. 𝗝𝘂𝘀𝘁 𝘂𝘀, 𝘆𝗼𝘂 𝗳𝗶𝗻𝗱 𝗼𝘂𝘁 ❞

。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。

DOŠLI jsme k mému domu a hned se vydali do obýváku, kde překvapivě nikdo nebyl, protože táta musel stoprocentně zase někam jet. Jediný, kdo tam na mě čekal, byla Oreo, jenž k nám ihned přiběhla a začala skákat na zadních. Byla jsem vlastně ráda, protože nevím, jak bych mu řekla, že mě vyloučili po sedmi měsících v nové škole.

Ano, mrzí mě to, ale prostě už s tím nic neudělám. Otec rozhodně nebude nadšený, ale jakmile zjistí, že to bylo neprávem, určitě to nějak pochopí. Maximálně bude nenávidět Milese..

Zatímco si Mi odkládal batoh a mazlil se se psem, já zaběhla do kuchyně, odkud jsem z mrazáku vytáhla kyblík čokoládové zmrzliny a z šuplíku vzala dvě lžíce. ,,Jdeš?" Přiběhla jsem k chlapci a usmála se.

,,To je na zahnání depky?" Uchechtl se a já radostně přikývla. ,,Tak jo." Pousmál se a poté jsme šli do mého pokoje.

Podala jsem mu jednu lžičku a položila kyblík na postel. Mezitím, co já pustila nějaké písničky, kudrnáč otevřel zmrzlinu a už si cpal sousto do úst.

,,Neumíš čekat?" Zamračila jsem se a skočila k němu.

Jako odpověď mi jen do pusy vložil lžíci se zmrzlinou a provokativně se usmál. ,,Papej."

,,Víš, co tomu chybí?" Napadlo mě a ona svraštil obočí. ,,Šlehačka." Luskla jsem prsty a běžela dolů k ledničce, z níž jsem vytáhla láhev šlehačky. Cestou jsem pohladila Oreo a následně vyběhla schody.

Jakmile jsem se vrátila zpět do pokoje, Miles se ládoval zmrzlinou jako o život. Když si mě všiml, nevinně se na mě podíval. Já jen protočila oči v sloup a sedla si na postel. Dala jsem si trochu šlehačky do úst a on mi najednou vytrhl láhev z ruky.

,,Heeej!" Vypískla jsem a hodila po něm vražedný pohled.

,,Chci taky, ne?" Mykl rameny a nacpal si pusu krémovou dobrotou.

Já si tedy uraženě vzala lžičku a nabrala si sousto zmrzliny. ,,Dej mi tam trochu." Nastavila jsem k němu lžíci a on mi na ni dal bílou hmotu.

,,Víš, na co mám právě teď větší chuť, než na zmrzlinu se šlehačkou?" Šibalsky se usmál a já se na něj se zájmem podívala. ,,Na Sophi se šlehačkou." Odpověděl na vlastní otázku a přisedl si nebezpečně blízko.

,,Nejsou tohle doufám žádné tvoje úchyláeny, že ne?" Přimhouřila jsem oči a on mě najednou položil na záda.

,,Možná." Špitl a svlékl mi triko. Nedokázala jsem nic říct, když mi na kůži přistála studená zmrzlina, hned na to šlehačka a následně jeho rty. ,,Očividně si užíváš." Ušklíbl se, jakmile se odtáhl a všiml si mého výrazu.

,,Mlč." Špitla jsem a přesunula se do sedu, načež on si sundal svůj tmavě modrý svetr.

Opět mě položil na záda a než jsem se stihla rozkoukat, líbal mě na krku a přesouval se níž a níž k dekoltu.

,,Teď já." Opáčila jsem a vyměnila si s ním místo. Nemám nejmenší tušení, proč jsem to udělala, ale nebyla jsem to já. Teda...nebylo to staré .

𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽Kde žijí příběhy. Začni objevovat