sᴇᴠᴇɴᴛᴇᴇɴ

367 23 2
                                    

。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。

❝ 𝗜 𝗰𝗵𝗼𝗼𝘀𝗲 𝘁𝗼 𝗯𝗲 𝗵𝗮𝗽𝗽𝘆, 𝘆𝗼𝘂 𝗮𝗻𝗱 𝗜, 𝘆𝗼𝘂 𝗮𝗻𝗱 𝗜 ❞

。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。

,,PRINCEZNO, je čas vstávat." Zaslechla jsem chraplavý hlas, ale nijak jsem ho nevnímala. ,,Sophi, je skoro půl dvanácté."

,,To je mi jedno, já chci spát." Zamručela jsem a převalila se na druhou stranu.

,,A já tě chci vzhůru." Namítl a vtiskl mi lehký polibek na rty.

,,Musím?" Otevřela jsem jedno oko a sjela si kudrnáče pohledem. Vlasy měl rozcuchané víc, než normálně, rozespalé oči a na obličeji mu poskakoval letmý úsměv.

,,Měla bys, protože mám hlad." Tiše se uchechtl, přičemž kývl a já nadzvedla obočí.

,,Tak běž něco uvařit...dala bych si míchaná vajíčka se slaninou." Spokojeně jsem se usmála a zabořila hlavu do peřiny.

,,Notaaak." Pobízel mě a já se konečně přesunula do sedu.

,,A dostanu za to něco?" Nevinně jsem se ušklíbla a naklonila k němu hlavu.

,,Samozřejmě, ale až vylezeš z postele." Pronesl a snažil se mě za ruce dostat na nohy.

,,Už jduu.." Odfrkla jsem si a když jsem stála naproti němu, jeho rty skončily na těch mých a věnoval mi procítěný ranní polibek. ,,To si nechám líbit."

,,Jdeš teda?" Pousmál se a já si v tu chvíli všimla, že jsme oba pořád bez trika.

,,Jen se obleču." Odvětila jsem a chtěla se natáhnout pro bílé tričko.

,,Mně se líbíš takhle." Přitáhl si mě za boky zpět k sobě.

,,Jenže mně je zima." Namítla jsem a přetáhla si látku přes sebe.

,,Tak já tě zahřeju." Pronesl a začal mě tisknout ve své náruči.

,,Milesiii." Vypískla jsem a smála se. ,,Přestaaaň, jinak budeš bez snídaně." Zasmála jsem se a on mě pustil.

,,No dobře." Našpulil rty, na které jsem se na moment přitiskla.

,,Tak pojď." Chytila jsem jeho ruku a než jsem stihla vzít berli, ocitla jsem se v jeho náruči. ,,Polož měěě!" Protestovala jsem a snažila se dostat na zem, jenže on mě ignoroval.

Odnesl mě až dolů do kuchyně, kde mě posadil na linku. ,,Co dobrého mi ukuchtíš?" Sladce se usmál.

,,Ty mi budeš pomáhat, to se neboj." Štípla jsem ho do tváře a on se zakřenil.

,,Dobře, oprava...co dobrého si ukuchtíme?" Zeptal se znovu a já se pousmála.

,,Říkala jsem, že bych si dala míchaná vejce se slaninou." Pohodila jsem rukou a on přikývl.

Přistoupil k lednici, ze které vytáhl plato vajec, slaninu a sádlo. Z šuplíku vzal vidličku, pánev a vařečku, načež se na mě podíval.

,,No šup, rozpal pánev, trochu sádla a můžeš začít." Mávla jsem rukou a on na mě hodil nevěřícný pohled. ,,Copak? Neříkej mi, žes nikdy nevařil."

𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽Kde žijí příběhy. Začni objevovat