𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽

sɪxᴛᴇᴇɴ

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

❝ 𝗜 𝗷𝘂𝘀𝘁 𝗳𝘂𝗰𝗸𝗲𝗱 𝘁𝘄𝗼 𝗯𝗶𝘁𝗰𝗵𝗲𝘀 '𝗳𝗼𝗿𝗲 𝗜 𝘀𝗮𝘄 𝘆𝗼𝘂, 𝗮𝗻𝗱 𝘆𝗼𝘂 𝗴𝗼𝗻' 𝗵𝗮𝘃𝗲 𝘁𝗼 𝗱𝗼 𝗶𝘁 𝗮𝘁 𝗺𝘆 𝘁𝗲𝗺𝗽𝗼 ❞

｡*✧*｡*✧*｡*✧*｡✧*。

S OBAVAMI jsem se vydala k záchodům a cestou obcházela osoby, tančící do rytmu nějaké písně, kterou jsem však stejně neznala ani pořádně nevnímala. Z celého srdce jsem doufala, že se mi to jen zdálo.

Přistoupila jsem těsně ke dveřím, jenž jsem pootevřela a nakoukla dovnitř. Jenže ona to byla pravda.

,,Sophii to vadit nebude?" Zeptala se bruneta a ruce obmotala kolem chlapcova krku.

Hned jsem ji poznala. Myslím, že se jmenuje Elisa, je to jedna z kamarádek od Rebeccy.

,,Určitě ne." Usmál se a poté dívku začal líbat na krk.

,,A co když nás někdo najde?" Ptala se dál a skousla si spodní ret.

,,Myslím, že to vadit nebude." Uchechtl se a pokračoval v tom, co dělal.

Mé srdce se v tu chvíli roztříštilo na milion kousíčků a do očí se mi hnaly slzy. Nedokázala jsem tomu uvěřit. Po tom všem, co jsme spolu prožili, se líbá s nějakou barbínou na záchodech místo toho, aby se věnoval mě, když už mě teda pozval? Nemohla jsem se dál dívat. Opřela jsem se o stěnu vedle dveří a tiše zavzlykala.

Náhle ke mně někdo přistoupil. ,,Hej hej hej...kazíš atmosféru." Osoba mě okřikla a já otevřela oči, abych zjistila, kdo se na mě opovážuje mluvit. Byla to Rebecca. ,,Okamžitě přestaň brečet a místo toho mi radši řekni, proč jsi vůbec začala."

,,Tvoje kamarádka se právě olizuje s mým doprovodem." Falešně jsem se usmála a prstem ukázala na dveře.

,,Počkat, počkat...ty žertuješ, že?" Nadzvedla obočí a já se na ni podívala stylem vypadám na to? ,,No počkej.." Odfrkla si a doslova vletěla na toalety. ,,Elis?!" Vyjekla a poté se dveře zavřely, tudíž jsem jen tlumeně slyšela, o čem se baví.

,,Trochu soukromí, Becco!" Vypískla bruneta.

,,Co si myslíš, že děláš?!" Blondýna zněla celkem naštvaně, což jsem nechápala.

,,Umm...užívám si s tvojí kámoškou?" Uchechtl se Miles, přičemž mě znovu bodlo u srdce.

,,Budu dělat, že to samé jsi nezkoušel se mnou, ale mám takovou otázku. Ví o těch tvých aférkách ta tvoje Sophia?"

,,Ne a doufám, že to tak i zůstane."

,,Oh, to je hezké...ale myslím, že je pozdě, brouku. Celou dobu totiž stojí tady za dveřmi a nevypadá, že by z toho byla dvakrát nadšená." Otevřela dveře a já se na něj se slzami koukla.

,,Do hajzlu.." Zaklel a sledoval, jak zlomeně odcházím pryč ze školy.

Přes slzy jsem skoro neviděla, ale nakonec jsem se ocitla konečně venku. Chtěla jsem sejít dva kamenné schody, ale podklouzla mi noha, tudíž jsem spadla a to mi přidalo na bolesti.