。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。
❝ 𝗬𝗼𝘂'𝗿𝗲 𝗷𝘂𝘀𝘁 𝗮𝗻 𝗼𝘃𝗲𝗿𝗴𝗿𝗼𝘄𝗻 𝘀𝗰𝗵𝗼𝗼𝗹𝗯𝗼𝘆, 𝗹𝗲𝘁 𝗺𝗲 𝘁𝗮𝗻 𝘆𝗼𝘂𝗿 𝗵𝗶𝗱𝗲 ❞
。*✧*。*✧*。*✧*。✧*。
JEŠTĚ tu noc jsem se vzbudila kolem půl čtvrté ráno. Pár minut jsem se převalovala v posteli a snažila se najít správnou pozici ke spánku, jenže se tak nestalo.
,,Ugh.." Vstala jsem z postele jenom v podprsenek a kraťasech a potichu si to nakráčela primo do kuchyně. Rozsvítila jsem digestoř, ať nejsem úplně po tmě, vzala skleničku a nalila do ní trochu vody.
Napila jsem se a cítila na době něčí pohled. Prudce jsem se porozhlédla kolem sebe, jenže tam nikdo nebyl. Zvláštní...asi začínám být paranoidní.. Vyskočila jsem na linku a z poličky vytáhla otevřený balíček se sušenými švestkami.
V tichosti jsem si ze sáčku vytahovala kousky švestek a přemýšlela nad tím, jak jsem byla na Milese nepříjemná. Povzdechla jsem si a zase se trochu napila.
Seděla jsem tam nějakých deset minut. Mezitím mi došla voda ve skleničce, a proto jsem se rozhodla si ji opět napustit. Počkala jsem, až se sklenice naplní téměř celá a poté se znovu otočila to původní pozice. Jenže se vedle mě zjevila osoba a já na ni vychrstla všechnu vodu, jelikož jsem se lekla.
Tou osobou byl Miles. ,,Kur-"
Zakryla jsem mu pusu, aby nikoho nevzbudil. ,,Promiň." Omluvně jsem se na něj podívala a dlaň dala pryč.
,,Takhle jsem si to nepředstavoval, ale nevadí.." Tiše se uchechtl a aniž bych mu to řekla, vzal hadr a začal vytírat vodu na podlaze.
Já ho jen v tichosti pozorovala a když se postavil, všimla jsem si jeho mokrého trička a obličeje. Utrhla jsem kousek papírové utěrky a otřela mu tváře. ,,Vážně se omlouvám, prostě jsem to nečekala a vyděsil jsi mě." Špitla jsem a nasáklou utěrku hodila do koše.
,,V pohodě. Já se omlouvám, že jsem se tu zjevil jako duch." Hlesl a odvrátil pohled.
Chvíli panovalo ticho, přičemž jsme se ani jeden nedívali na toho druhého, ale já musela něco říct.. ,,Mi?" Zvedla jsem k němu pohled.
,,Ano?" Také se na mě podíval a lehce nadzvedl obočí.
,,Promiň." Šeptla jsem a položila ruce na svá stehna.
,,Vždyť ses mi už omlu-"
,,Nemyslím tu vodu...ale to předtím, jak jsem na tebe byla nepříjemná.. Nemohl jsi za to." Přerušila jsem jeho námitku a povzdechla si.
Pohladil mě po tváři a udělal krok blíž. ,,V pořádku." Pousmál se a vtiskl mi pusu na rty. Přitáhla jsem si ho k sobě ještě víc a objala ho. Minutu jsme tam jen takhle byli a nemluvili.
,,Sundej si to triko." Z ničeho nic jsem se odtáhla a on mi věnoval nechápavý výraz.
,,To chceš dokončit to, co nám Flora přerušila, neboo..?" Nadzvedl obočí a já se uchechtla.
,,Ne, blbče...je mokré a vadí mi to při objímání." Vysvětlila jsem a protočila oči v sloup.
,,Oh.." Kývl a triko si sundal.
Usmála jsem se, prohlédla si ho a poté opět přitáhla do objetí. ,,Miluju tě.." Zamumlala jsem mu do ramene a povzdechla si.
,,Já tebe taky." Pousmál se a vtiskl mi pusu do vlasů. ,,Půjdeme zase spát?" Tázavě se na mě podíval.
,,Nevím, jestli usnu, ale můžeme si jít lehnout." Pronesla jsem a on přikývl.
,,Dobře." Mokré tričko si přehodil přes rameno a mě chytil pod zadkem. Obmotala jsem kolem něj nohy i ruce a přitiskla se k němu.
Když jsme byli skoro u schodů, zahlédla jsem v okně postavu. Zalapala jsem po dechu a Miles se zastavil.
,,Copak je?" Starostlivě se na mě podíval a otočil se čelem k oknu.
,,N-nic.." Zalhala jsem. ,,Jen se mi...asi něco zdálo." Zamluvila jsem to a on přikývl. Objala jsem ho pevněji a poté jsme došli do mého pokoje.
Položil mě na postel a tričko šel dát na topení, aby uschlo. Následovně si lehl ke mně a já ho zase pevně objala. Cítila jsem se s ním komfortně.
,,Vážně je všechno v pořádku?" Chtěl se ujistit a já kývla hlavou v souhlas. ,,Máš skleněné oči.." Pohladil mě po tváři a rozsvítil lampičku na nočním stolku. Opravdu se mi leskly oči od slz..
,,Jsem v pohodě." Odsekla jsem a natáhla se přes něj, načež jsem lampičku zase zhasla.
,,Sophi.." Starostlivě se na mě podíval a převalil mě na sebe.
,,Hm?" Pozvedla jsem obočí a čekala, co z něj vyleze.
,,Vím, že nejsi v pohodě.. Něco jsi v tom okně viděla, že jo?" Jeho pohled zkameněl a on se posadil. Neodpověděla jsem. ,,Že jo?"
Začínal mě děsit, ale já pořád nebyla schopna odpovědět. Jen jsem na něj zírala s neutrálním výrazem.
,,Soph odpověz mi." Chytil mě za obě zápěstí a přitáhl si mě blíž k sobě. ,,Hned." Jeho stisk zesílil a v očích měl malé plamínky.
,,T-to bolí.." Zakňučela jsem a snažila se vymanit z jeho sevření.
,,Odpověz. Viděla jsi tam něco nebo ne?" Naléhal a já se ho začala opravdu bát.
,,Milesi pusť mě. Ubližuješ mi." Vzlykla jsem, ale on mě i tak stiskl více.
,,Tak viděla?" Zeptal se znovu a to už mě měl skoro u svého obličeje.
,,Jo!" Vyjekla jsem s bolestí a on konečně povolil svůj stisk. Svalila jsem se před něj na postel a odsunula se co nejdál to šlo. ,,M-mihla se tam postava.." Šeptla jsem a po tvářích mi stekly slzy.
On zakroutil hlavou a jako by se probudil z nějakého snu. ,,Co se děje..?" Rozhlédl se kolem sebe a pohledem skončil u mě. ,,Sophi? Jsi v pořád-" Přiblížil se ke mně, ale já ho nohou odstrčila.
,,Nesahej na mě!" Pohlédla jsem k němu se strachem v očích a držela se za zápěstí.
,,C-co jsem udělal?" Nechápavě se na mě podíval a pootevřel ústa.
,,Ty se ještě ptáš?" Měla jsem mokré řasy a tváře od slz, otlačené zápěstí z jeho stisku a seděla jsem skrčená na kraji postele.
,,Pamatuju si jen, že jsem tě položil na postel, zeptal se, jestli jsi vážně v pořádku a rozsvítil.. Mám okno od té chvíle, co jsi zhasla." Vysvětlil situaci z jeho pohledu a já si ho prohlédla. V jeho očích už nebyly plamínky, ale starost..
Pomalu jsem mu ukázala svá zápěstí. ,,Strašně jsi doléhal na to, abych ti řekla, jestli jsem dole něco v tom okně viděla...nechtěl jsi mě pustit.." Špitla jsem a přisunula kolona k bradě.
Přisunul se ke mně blíž. ,,Nic si nepamatuju...ale mrzí mě to.." Špičkami prstů mi přejel po otlačeninách a povzdechl si.
,,Proč ses tak začal chovat?" Zvedla jsem k němu hlavu a potáhla.
,,J-já nevím." Šlo poznat, že se na to snaží přijít.
Opatrně jsem se přisunula až k němu a objala ho. ,,Nemám z toho dobrý pocit.." Šeptla jsem a ucítila jeho ruce kolem mého těla.
,,Já taky ne." Položil tvář na mou hlavu a vyčerpaně vydechl. ,,Půjdeme spát, jo?" Navrhl a já přikývla. Lehli jsme si a já se natiskla na jeho tělo, přičemž on nás přikryl dekou.
,,Dobrou noc." Špitla jsem a zabořila hlavu do jeho hrudi.
,,Dobrou, miluju tě." Vtiskl mi pusu do vlasů a pohladil mě po zádech.
,,Já tebe taky." Povzdechla jsem si a zavřela oči.
ehm hii. jsem docela tired, takže jdu psát rovnou dál, tak se mějte
-Adél 🦋
ČTEŠ
𝐓𝐄𝐄𝐍 𝐑𝐎𝐌𝐀𝐍𝐂𝐄, 𝗆𝗂𝗅𝖾𝗌 𝖿𝖺𝗂𝗋𝖼𝗁𝗂𝗅𝖽
Fanfic❝ 𝗟𝗲𝘁 𝗺𝗲 𝗴𝘂𝗶𝗱𝗲 𝘆𝗼𝘂 𝘁𝗼 𝗮 𝗽𝗹𝗮𝗰𝗲 𝘄𝗵𝗲𝗿𝗲 𝗻𝗼 𝗼𝗻𝗲 𝗵𝘂𝗿𝘁𝘀 𝘆𝗼𝘂 ❞ 𝐈𝐍 𝐖𝐇𝐈𝐂𝐇 𝗍𝗁𝖾 𝗍𝖾𝖾𝗇𝖺𝗀𝖾 𝗀𝗂𝗋𝗅 𝗂𝗌 𝖽𝗂𝖿𝖿𝖾𝗋𝖾𝗇𝗍 𝗍𝗁𝖺𝗇 𝗈𝗍𝗁𝖾𝗋𝗌 𝖺𝗇𝖽 𝖿𝖺𝗅𝗅𝗌 𝗂𝗇 𝗅𝗈𝗏𝖾 𝗐𝗂𝗍𝗁 𝗁𝖾𝗋 𝗀𝗎𝗒 𝖻𝖾𝗌�...