I'm sorry! [Yaoi!!!Bakudeku](mpreg)

x 16 x

Měsíc utekl jako voda. Nakonec to tu není až tak špatný. Už asi třikrát tu byli kluci a byla sranda..Kacchan si hrozně začal rozumět s Harrym a s Malou Sofií .Neustále za ním utíká a provokuje ho. Já si užívám klidu s knížky a ležením na zahradě ale to jenom když malá spinká.

Poslední dobou jsem začal zase skládat  písničky protože mám prostě inspiraci. Právě teď sedím na gauči a Koukám na Kacchana jak si hraje s malou. Strašně mu to jde...jde mu starat se o malou....je pozorný furt se nás ptá jestli něco nepotřebujeme.. kupuje nám  dárky a nebo vaří. 

Je to zase ten starý Kacchan kterého jsem znal.Musel jsem se usmívat a rovnou si začal broukat a do toho vymýšlet slova. Vím co vás napadá..'jsi do něj zamilovaný' 

TO NENÍ PRAVDA! Jsme prostě kamarádi se společnou dcerkou. Je pravda že jsem mu to prominul ale nezapomněl.. nezapomněl jsem na to jak moc mi ublížil a nezapomenu. Bude lepší když budeme jen přátelé. 

koukl na mě a usmál se. Taky jsem se na něj usmál. "nepotřebuješ něco??? co třeba čaj???dáš si??,, zeptal se hned. "mám vše....pozor!,,  zasmál jsem se protože na něj malá skočila a drží se ho jako klíště. 

Jsou tu semnou už měsíc! měsíc je mám na blízku. Izuku mi dá se říct odpustil ale ještě jsem nezískal jeho lásku. Jinak jsem se seznámil s kluky a jsou to šílenci! ale Super šílenci. Hrozně jsem si pokecal s Harrym . Dále jsem poznal jak moc mám úžasnou dcerku. život k ní nebyl hodný ale i tak je tak akční a veselá. 

viděl jsem jak na nás Izuku kouká a tak jsem se ho hned zeptal jestli něco nechce řekl že ne  a pak dodal "...pozor!,, a zasmál se. Hodil jsem na něj nechápavý pohled ale pak na mě skočila Sofie a drží se mě jako klíště. 

"aleee klíště,, čapl jsem ju a rovnou s ní ve vzduchu zatočil. Místností se rozezněl její  nádherný dětský smích  co vám vykouzlí úsměv na tváři. Dal jsem jí pusinku a odnesl si jí do kuchyně kde jsem jí posadil na kuchyňskou linku a dal jí čokoládovou tyčinku.

"Je úplně jiný za ten měsíc , nikdy jsem ho neviděl se tak moc usmívat,,  řekl Todoroki který si vedle mě sedl. Všichni tu jsou fajn ale on mě znervozňuje . Jen jsem přikývnul a věnoval se skládání. 

"jak se vůbec máš ?,, snažil se dál o nějakou tu konverzaci. "mhm...jde to,,  odpověděl jsem bez zájmu a nenápadně jsem si nasadil sluchátko. 

"já se mám celkem fajn, jsem rád že tu ještě jste..je to tu hned jiný.. takový žhavější ,, řekl a přitom se ke mě přisunul  a ruku mi dal na stehno. Hned jsem mu jí dal pryč. "nemám zájem,,  řekl jsem s vážností v hlase a naznačil mu aby se odsunul. Udělal bych to sám ale i tak jsem už seděl na kraji. 

"dobrá dobrá.. zatím nakonec neodoláš ,, zvedl se a odešel. 

dobře...tohle bylo divný 

--------------------------------------_-----------------------------_---------------------------------_-----------------------

taaak je tady další kapitolka! jsem ráda že toto ještě někdo čte . budu ráda za hvězdičku a komentář abych viděla od vás zpětnou vazbu jak se vám to libí a jestli má cenu pokračovat a taky budu ráda za kontruktivní kritiku ...kdybyste třeba měli nápad co zlepšit a nebo co byste tady ještě rádi viděli...planuju ještě tak 10 - 13 kapitolek tak zatím byee