I'm sorry! [Yaoi!!!Bakudeku](mpreg)

x19x

Jel jsem hned za ními. Oči mi slzeli a asi poprvé v životě jsem s modlil k bohu aby mi ho tu nechal.
Nevím jak bych vám to měl popsat... prostě si představte že někoho strašně moc moc moc milujete až jen ta samotná láska bolí a najednou byste o toho člověka přišli....

Takovej to je pocit..pocit beznaděje, bezmoci.Bolí to, bolí myslet na to že i když se mi povedlo mu vratit krapet života , tak že i přesto může umřít.

Dojel jsem do nemocnice . Zaparkoval jsem za hulváta a utíkal dovnitř. Vevnitř všude běhali doktoři. Pomyslel jsem že se třeba stala nehoda ale když jsem zahlédl koutkem oka v pootevřených dveřích zelené vlasy, věděl jsem že jde o Izuka.

'zástava!, Zakřičel nějaký doktor  a tím se do té ambulance seběhlo víc doktorů.

Dech se mi zadrhl a zamotala se mi hlava. Kdyby nebylo sestřičky tak bych si tam rozbil hubu.

'jste v pořádku?, Zeptala se mile ale já nebyl schopen odpovědí.

'bolí vás něco??? halo pane, mávala mi rukou před očima.

".....Izuku,, dostal jsem jen ze sebe. Poznala asi že nejsem raněn a tak někam odešla.

Zůstal jsem tam sám...s vlastníma myšlenkama. Nedokázal jsem myslet pozitivně.. prostě to nešlo.

Nevím jak dlouho jsem tam seděl...hodinu.. dvě....probral jsem se až když ke mě přišel doktor.

'pan Bakugou?, Zeptal se a já kývl .

''Váš přítel utrpěl spoustu zraněný....t řezné rány byli naštěstí mělké ....ale byl strašně podchlazený, zlomený 3 žebra. Obávám se že byl několikrát brutálně znásilněn...dostal se mu tam zánět  takže jsme nasadili antibiotika ,,

Nadechnul se aby mohl pokračovat

''ty modřiny a podlitiny  se vyléčí určitě brzy... dále je hrozně vyhublej a celkově bylo tělo vyčerpáno. Bohužel jsme odhalili další nepříjemnosti.... měl vnitřní krvácení v břiše..to jsme na sále  zastavili...ale nějakým způsobem byla zlomená páteř v oblasti míchy..,,

Slzy zase začali téct proudem. Musel toho tolik vytrpět...a já ho nedokázal uchránit.

"Bude v pořádku pane doktore??,, odvážil jsem s zeptat.

'' všechno bude záležet na tom kdy se probudí z komátu ....a co se týká té páteře..je tam 30% že by se jednou zvládnul postavit a chodit....ale spíš počítejte s ochrnutím dolních končetin,,

......z komátu??? ochrnutí??????o čem to mluví.... To nemůže být pravda.

"M-mohu ho vidět?,,  Potřeboval jsem být u něj.

''...no..je po operaci a měl by mít klid ale. Na chvíli vás k němu pustím.. sestřička vás tam zavede,, řekl a odešel.

Na mě zamávala sestřička a tak jsem šel za ní.

Co je to? Takhle vypadá smrt?je tu černo....myslel jsem že za tím  světlem to bude jiný....tady je samota. Asi jsem k tomu odsouzen i po smrti... být sám.

Co je to nepříjemné pípání. Otravuje mě to... proč mě furt bolí Tělo???to mi už zůstane?

Je to pěkně na prd teda.Život semnou vyjebal a teď i smrt. Tak moc děkuju.

Užíral jsem se tichem a  toužil po spáse. Když v tom jsem ale zaslechl něco co mě přimělo přijmout fakt že asi nejsem mrtvej a že mám ještě naději.

Slyšel jsem ho! Svou lásku života.dokazal to??? zachránil mě. Chtěl jsem otevřít oči ale nešlo to.

"Máte dvacet minut,, řekl nějaký ženský hlas .
Slyšel jsem jak si vedle mě určitě sedl . Chytl mě za ruku a poplakaval.

"promiň... promiň... promiň,, omlouval se furt dokola. Rvalo mi srdce slyšet ho jak trpí.Nemohl za to... kdybych se mu svěřil  a nehadal se s ním mohlo to být jiný.

Mohl jsem být v pořádku.... Nic nemuselo být tak bad..

"slibuju.. že až se vzbudíš.. už nikdy na tebe nebudu tak zlej..nikdy ti už neublížim a nedovolím nikomu aby ti ublížil. Předám to Kirishimovi a odstehujeme se do Londýna kde máš přátele. Budeme žít klidný spokojený život  a už navždy budeme spolu.,,  Pověděl mi a přitom plakal.

Tak krásná představa.... Být v klidu a spolu.