I'm sorry! [Yaoi!!!Bakudeku](mpreg)

x18x

Kde může být.... přece by tu nenechal svojí dceru. Je to pro něj to nejdůležitější na světě. Strašně mě bolí když se Sofi ptá kde je máma.

Něco mi tu nesedí.Neodešel by bez ničeho a kdyby už...napsal by aspoň Harrymu.

Nechápete co se děje???pamatujete tu hádku ? Kvůli ty čokoládě.

Tak když jsem večer přišel s malou domů tak tu nebyl. ptal jsem se Todorokiho ale ten taky nic neví. Říkal jen že slyšel bouchnutí dveřmi a pak už tu nebyl.

Muselo se něco stát....nemohl prostě odejít..dal by o sobě vědět. Není to ten typ co se nasere a odejde..to jsem já.

Je to už týden.... Co když mu někdo ublížil...je v pořádku??? žije???

Uslyšel jsem kroky a tak jsem hned zvedl hlavu.. stal tam Kirishima a Kaminari...moji oči se hned vyptávali jestli ho našli .

Oba záporně zakroutili hlavou.
"Sakra sakra Sakra!!!!,, Bouchnul jsem do stolu a vjel rukama do vlasů.

"Je to divný pane...jeho pach je jen v okolí.. někde tu je....ale nemůžeme ho najít.... obávám se .. že už hledáme jen.. tělo,, řekl Kaminari.

Ne..ne..ne.nenennenenenee. On neumřel..nemohl umřít...to by mi neuděl.
Je to bojovník....i kdybysi měl šetřit to jedno  zrníčko života tak by si ho šetřil dokud bych ho nenašel.

"...kde psi cítí pach?,, Řekl jsem s nalomeným hlasem.

Kirishima se na mě ustaraně koukl. "To je to....tady..v domě,,

To není možný..kdyby tu někde byl... slyšeli bychom ho.Jedině že... Ten parchant

"Kde je ten parchant Todoroki?!,, Zakřičel jsem až jsem se sám sebe lekl.

"Zmizel,, pípl kaminari.

Nadech výdech..."vypusťte psi... klidně to tu rozbourejte.. najděte ho! Hned!,,

Je už další den?? dochází mi čas.. snažím se získat aspoň trochu síly..ale pokaždé když se mi to povedlo..vzal mi jí on... mám strach...bojim se každého kroku co slyším.

Je pravdou že už to vnímám otupěle.... Bolest je taková že už to nevnímam.... Každý blbej nádech bolí.... Nevím kolik času už uběhlo.... Jediné myšlenky patří tomu že už nikdy neuvidím svou malou dcerku....a jeho nádhernou tvář.

Slzy už ani nemohou téct...

Měl jsem dost času přemýšlet o tom jaká smrt asi je. Bude to bolet??nebo se bolest vypaří a bude už jen klid? To blikající světlo vypadá tak fajn... Tak uklidňujícně. Cítím z toho vysvobození.

Už nechci trpět...je toho moc... strašně to bolí... prosím....nezlobte se na mě.  ...jinak to nejde....

Co to je za hluk???

"Jsou tu dveře!!,,

"Je tu!!!,,

Oh.. chápu... našli mě..

Pootevřel jsem oko ze všech sil co ještě mám. Viděl jsem ho. Je mi to moc líto lásko.... už.. nemůžu.... došel čas... jdeš pozdě. Postarej se o Sof.

Zalapal jsem po vzduchu jenž už nepřicházel. Snažil jsem se ještě vydržet... chvíli... chviličku... nešlo to.

Takhle to probíhá. Není to tak strašný.... cítíte se otupěle...

Sayonara.

Po asi hodině jsme našli ve sklepení tajné dveře.

"Je tu!,, Zakřičel Kaminari.

Rozběhl jsem se tam a při pohledu na něj se mi málem zastavilo srdce.

Byl schoulen v klubíčku...bledej... všude modřiny...vyhublej řezné rány... naprosto zničený.

Pod ním kaluž krve a vlastně zaschlá krev všude.

Nezvedá se mu hrudník! Ne!ne!!!ne!

Běžel jsem k němu.
Kleknul jsem si k němu a narovnal ho na záda.

Byl ledový ale nebyl stuhlej. Tep neměl a ani nedýchal. Muselo se to stát teď.... držel se celý ten týden až do teď.

Začal jsem s masáží srdce.
Slzy se.spustily automaticky.

"Lásko.. naskoč prosím... slyšíš mě?? prosím... vrať se... prosím ... lásko.... prosím.... musíš se vrátit,, plakal jsem a dával mu první pomoc.

Slyšel jsem že Kaminari zavolal záchranku.

Dával jsem mu umělé dýchání a nakonec se mi ho povedlo nahodit

Tep i dech má strašně slabí ale akorát dojela záchranka... musí ho zachránit.Prosím....

Bylo to rychlý... Zabalili ho do něčeho.. připojili na přístroj ... A jeli.