Bývalá mocná říše se rozpadla na tři části. Temné, Bílé a svobodné elfy.
Eresië se při výcviku v Elthrímu, městě svobodných elfů, dostane do sporu s temným elfem. Netuší, že ale není jediný, se kterým se se svými přáteli bude muset vypořádat.
Strana...
,, Musíte jít na severozápad k Nekonečné propasti." poklepal na mapu Baraher a pokračoval.
,,Tudy se pak dostanete do Naorského údolí... A pevnost Kalpë už musíte najít sami."
Povzdechla jsem si. Kdo ví, kdy jí vlastně najdeme.
Připadalo mi to nekonečné.
,,Asi bychom měli vyrazit." Zvedla jsem se a přehodila si brašnu přes rameno.
Za 10 minut jsme už byli připraveni. ,,Díky za všechno, Baraheri." řekla jsem.
Elfský kouzelník se jenom pousmál. Kdybysněcopotřebovala ....
Snadseještěuvidíme. odpověděla jsem mu.
,,Šťastnou cestu."popřál.
Celou cestu jsme jeli hustým lesem. Nakonec se před námi objevily pláně.
Konečně .....
,,Támhle už to je, pojeďte." Falion pobídl koně a tryskem se vydal k Nekonečné propasti, my jsme ho vzápětí následovali.
U propasti jsme sesedli z koní.
,,Pojďte se sem na něco podívat." zavolal Falion.
Stál u bílého kamene, byl na něm vytesaný nějaký nápis.
Zavolej ,urulókë' a uvidíš pomoc.
,,Myslím, že bychom to měli zkusit, mohla by to být nějaká indície." zamumlala jsem zamyšleně.
Ymithrirr se na mě podíval, jako kdybych právě řekla tu největší blbost na světě.
,,Draka nikdo neviděl aspoň 500 let." Chtěl ještě něco říct, ale byla jsem rychlejší.
,,Za pokus nic nedáš." opáčila jsem.
,,Jo a ty si myslíš, že když na něj zavoláš, že přiletí??!" vybuchnul. Měl lehce načervenalé tváře a soptěl vzteky.
,,Ale promiň, já zapomněl, ty si vlastně poradíš sama nebo s Baraherem. Moc dobře jsem viděl, jak se na něj díváš."
Zaraženě a překvapeně jsem poslouchala co říká, to bolelo.
,,Cože?! To samý bych mohla říct já o tobě! Po tom co ses mi svěřil, že jí nemáš rád, jsi se k ní choval jako kdyby sis jí chtěl fakt vzít!!!"
Byla jsem celá rudá a soptěla jsem vzteky. Ani jsem si neuvědomila, že je tam s námi Falion.
,,A já jsem si o tobě myslela ..." Dál už nic nestačil říct, protože ho do krku zasáhla šipka, napuštěná fialovým jedem.
Okamžitě se skácel k zemi. Nedaleko se objevila družina temných, Valinol a nějaká elfka.
To není možné! To je ....
Flashback
Ležela jsem na zemi v lese. ,,Ertë! Proč to děláš?!" Vrhla jsem zoufalý pohled na elfku stojící nade mnou s mečem v ruce.
,,Víš, temní stejně jednou vyhrají a ať už bílý nebo svobodní elfové ... Všichni zemřete! A já mám svůj život ráda, takže?!" odpověděla a v očích se jí zablesklo.
,,Nech jí na pokoji!" zakřičel Aranel a trefil jí šípem do ramene.
Leknutím upustila meč a chytla se za krvácející rameno. S Aranelem se objevili další elfové, neměla šanci.
,,Já si tě stejně najdu!" zasyčela a zmizela v lese.
konec Flasbacku
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ertë- elfská bojovnice
,,Falione pomoz mi!" zakřičela jsem.
Rychle ke mně přiběhl, v jedné ruce držel naše zbraně a brašnu s dalšími důležitými věcmi.
Vděčně jsem na něj pohlédla. Pomohl mi zvednout Ymithrirra.
Stáli jsme na okraji propasti.
,,Musíme skočit, jinak je konec!" Ztěžka jsem polkla a podívala se dolů. Vydechla jsem.
Bez rozmyšlení jsem ho chytla za ruku a skočila .....
,,Urulókë." zašeptala jsem a přitom jsem pevně držela Ymithrirra a Faliona za ruku.
Pode mnou se ozval šustot. Otočila jsem hlavu a pode mnou bylo něco červeného.
Že by drak?! Neuvěřitelnou rychlostí se k nám přiblížil a vzal nás na hřbet. Vzápětí se s námi řítil do propasti.
Nwm, jestli se v tom vyznáte, ale snad jo. : ) Pokud se Vám to bude líbit, tak dejte hvězdičku nebo napište komentář. No, snad se Vám to bude líbit. ♥
