Nemohla jsem se ze včerejšího zakončení večírku vzpamatovat. Moje nohy se třásly, z očí nekontrolovaně padaly slzy a celkově jsem byla celkově rozhozená. Obět byl Jamie O'Brian, Crisův a Dannyho super kámoš. Sama jsem ho dost dobře znala a proto mě to také dost zasáhlo.
Výuka byla pro dnešek zrušena. Bylo jen shromáždění, aby nám pan Hendricks sdělil co se stalo. Kašlala jsem na všechno. Hodila jsem na sebe šedé Crisovo tričko a černé legíny. Nic víc jsem neřešila.Ve chvíli kdy jsem chtěla otevřít dveře a vyjít, někdo zaklepal. Otevřela jsem a spatřila drobounkou brunetku se strachem v očích."Jane..."vyslovila jsem její jméno.
"Ahoj Madison..."sklopila pohled.
"P...Pojď dál."naznačila jsem. Zavrtěla hlavou.
"Šla...Šla bys se mnou za Dannym...Bojím se..."zakroutila se. Bojí se? Bojí se Dannyho?
"Děje se něco?"zeptala jsem se vážně. Ozval se hrom. S Jane to ani nehlo, věděla kdo je původcem téhle bouřky.
"Asi jo... Zlost si nikdy nevybíjel jeho schopností."rozhodila rukama. Popadla jsem bundu a společně s Jane jsme vyběhly do šílené bouřky. Uviděla jsem hlouček lidí a bez váhání se jím protáhla dopředu s Jane v zádech.
"Danny!!!"křičela jsem,aby mě mezi těmi hromy slyšel.
"Danieli!!!!"křičely jsme s Jane jedna přes druhou. Jeho zármutek byl na něm vidět již na první pohled.
"Danny!!!!"zařvala jsem z plných plic. Zahlédla jsem Maxe a Tobyho s panem Hendricksem. Snažil se Dannymu promluvit do duše. Nepomáhalo to. Náměstíčko tábora ovládla mocná bouřka. Všichni se běželi schovat a já s Jane s zakrývala obličej rukama. Hendricks se snažil Dannyho uklidnit, ale když je Dann na dně, je tvrdohlavý jako beran. Pevně jsem semkla rty a pomalu vykročila směrem k němu.
"Madison stůj!"vykřikla Jane. Ignorovala jsem ji.Co nejrychleji mi vichřice dovolovala jsem se dostávala k němu. Janein křik jsem přestávala slyšet, zato jsem už konečně viděla Dannymu do tváře. Potlačoval slzy a ve tváři byl vážně zničený."Danny!"křikla jsem. Neslyšel. Nějakým způsobem jsem se prodrala až k němu. Položila jsem svou ruku na jeho rameno a vyřkla znova jeho jméno.
"Danny..." Konečně mě uslyšel.Lehce natočil hlavu. Poznal mě. Po vteřince uvolnil ruce a klesl na kolena. Bouřka neutichala. Na Dannyho tváři se vytvořily slzy. Ještě nikdy jsem ho takhle neviděla. Klekla jsem si k němu a objala ho. Objetí mi 2x tak pevně objal. Naklonila jsem hlavu k jeho uchu a zašeptala.
"Zastav to, prosíím!"
"Ale já nic nedělám..."řekl zkroušeně. Odtáhla jsem se a zahleděla se do jeho zarudlých studánek. Oba jsme vstali a vzhlédli k nebi. Bylo cítit, že bouřka trochu utichla, ale pořád zuřila.. Danny mě popadl za ruku a odtáhl pryč.
"Musíme za Hendricksem pro odpovědi..."zakřičel.Zavrtěla jsem hlavou a vší silou ho táhla směrem k Jane.
"Danny!"vykřikla a chtěla se k nám rozběhnout.
"Zastav tu..."nedořekla a těsně mezi nás a ní udeřil blesk. Vylekaně zamrkala.
"Vážně jsi to udělal?!"vykřikla. Neobtěžoval se s odpovědí a přitáhl k sobě. Co nejrychleji jsme se rozběhli k malé skupince v čele s Hendricksem.
"Potřebujeme odpovědi. HNED!"zabručel Denny.
"Maxi vezmi ji do bezpečí.."poprosila jsem ho a Jane k němu přicupitala.
"Ty jdeš taky se mnou..."řekl vystrašeně a chytl mi zápěstí.
"Ne Maxi... Musím jít s Hendricksem..."pokusila jsem se o úsměv a zmizela za zdí z prachu ve vzduchu.Seděla jsem v pohodlném křesílku a vybírala si větvičky a kamínky z vlasů.Danny se snažil zavřít dveře.
"Danny udělej s tím počasím něco.."řekl otráveně Henx.
"Pane zkoušel jsem to. Ovládá to někdo jiný.Někdo kdo není z našeho tábora. Jinak by to byla hračka."pokrčil rameny a setřel si poslední slzy. Sedl si vedle mě. Pohlédla jsem na něj a po chvilce ho objala.Podruhé mi ho oplatil.
"Nebudu vám přát upřímnou soustrast. Vím že vy jste tady pro něco jiného."řekl Henx a usedl do svého mohutného křesla. Denny mlčel.
"Co se děje?"řekla jsem. Hendricks se uchechtl.
"Široký pojem slečno Rogersová... Ale už nemá smysl to tajit..."začnul a smích mu z tváři zmizel. Denny zbystřel.
"Do teď žily všechny tábory v míru. Nikdo nezavadil o nikoho a nikdo se o ostatní "cizí" lidi nestaral. Po tvém příchodu Maddie, nastalo pár změn..."začnul.Srdce mi silně bušilo do hrudníku až jsem myslela že mi z hrudi vyskočí. Vysložla jsem si Dannyho povzbuzující pohled.
"Co prosím?"zarazila jsem se.
"Jsi jediná na Zemi kdo má schopnost souznění s přírodou. Víš něco o své minulosti? Třeba o svém otci?"narážel na velice důležitou informaci. Zavrtěla jsem hlavou.
"Co má moje minulost společného s ohrožením tábora?"
"To znamená že Maddiina schopnost není náhoda?"zašklebil se Denny.
"Přesně tak...Kdo je tvůj otec Madison?"zeptal se Henx.
"Nevím...Zemřel v..v...v den mého narození..."sklopila jsem pohled. Na sto procent jsem věděla, že on schopnosti neměl. V tom mi to došlo."Kde je máma?"rozkřikla jsem a prudce vstala.
"Madison uklidni se."snažil se mě Danny posadit. Hendricks ukázal na dveře za ním. Kývla jsem a rozeběhla se tam.Danny se vydal za mnou.Rozrazila jsem dveře a naskytl se mi hrůzný pohled. Všechno mi došlo...
ČTEŠ
Shadows of future
FantasyPředstavte si že je vám 10 a vaše vlastní matka se vás ze strachu zbaví a vy jste odkázáni na to, přežít jen svojí pomocí. Tento příběh, ale není o desetileté dívce...