Projekt: Harbinger

Den na lodi

Netušil, jak dlouho byl na cestách, nebo co se vlastně dělo. Jak tak seděl na posteli a díval se do očí té iluze, teprve teď mu došlo, jak rychle se vše stalo.

Nejdřív se probudil v zajetí, pak utekl, postřelili ho, udělal menší bordel na tržišti, povedlo se mu utéct lovcům, sestřelili ho a najednou se ukázalo, že má nějaké své alter-ego?

'Ugh...tohle je moc....'

Prohrábnul si vlasy, rozplácnul se následně na poměrně tvrdé posteli, která byla ale dostačující.

*15 dnů dle zdejšího časového posunu.*

'Hmmm? Co to znamená?'

'Znamená to, že jsi na cestě 15 dnů hlupáku. Sakra pusť mě k tělu, tohle se nedá snést!'


*Ale vy máte kontorlu nad jednotkou Operátore*

'Sklapni jo?'

'Ty sklapni!'

*Tohle by jistě dost bolelo. Kdybych měl pocity.*

'To nebylo na tebe IO'

Otráveně zavrčel, přetočil se na břicho a tvář zabořil do polštáře-jediné měkké věci na tomhle bloku utrpení.

Ale stejně mu mnoho věcí leželo v hlavě. Jako oceán informací, ve kterém ale nevěděl, čeho se má chytit, nebo kde začít, aby našel pevninu.

'Divím se, jak taková slabá troska vydržela, tak dlouho na živu.'

'Zase začínáš?'

Ach ano, hádky. Poslední dobou nedělá nic jiného, než že se hádá s tím přeludem-sám se sebou. A sám z toho už byl otrávený, jen s tím nemohl nic dělat.

*Operátore? Vaše myšlenkové pochody se zdají být poslední dobou velmi chaotické. Doporučuji si o tom s někým promluvit. Uspořádat si myšlenky v hlavě.*

'Dík IO. Ale co se pokecu týče, není o čem mluvit.'

*Jedná se pouze o doporučení v mých záznamech. Nejsem stavěný na roli 'psychiatra'.*

'Role psychiatra....hmmm...Erika myslím říkala něco s psychiatrem....'

Dveře jeho 'vězení' se posunuly do strany, dovnitř vešla jemu velmi známá tvář Eriky. Mladá kentauřice mu poslední dobou dělala častou společnost a rád si s ní povídal o mnoha věcech. Nikdy nad tím tolik nepřemýšlel, ale v konverzaci s ní se opravdu cítil jako na souši.

"Aaaahojky comrade!"

Nadšeně přišla k tvrdému bloku utrpení sloužícího jako 'postel'.

Kevin se s radostí vyhrabal do sedu, zkřížil nohy do sedu tureckého a ruce složil na stehna zakrytá šortkami z volné látky.

"To se ti to slovo tak líbí?"

"Děláš si legraci? Zní skvěle! Dá se použít jako tajný kód a narozdíl od jiných lidských slov se krásně vyslovuje."

Koutky jejího zobáku se zvedly v širokém úsměvu. Kevina neustále navštěvovala a učila se od něj pár věcí, na oplátku ona učila zase jeho. Nikdy ho ale nenapadlo se jí zeptat na důležité věci. Vždy se tak zapovídali, že mu to úplně vypadlo. Ale dneska ne!