Prázdnou skleničkou třískla o stůl div se málem nerozbila.
"Um...jsi v pořádku?"
"Ne nejsem."
Nix sykla po Erice, hned si ale těžce povzdechla a sklonila svou hlavu.
"Promiň já jen...je toho na mě nějak moc. Začínali jsme jako lovci odměn, pak se objevil ten kluk, skončila jsem někde v nějaký díře kvůli těm podivínům co si říkaj Architekti a teď tohle. Mám dost."
Ast se nad jejími slovy zamyslel než se znakovou řečí zeptal o jaké díře to vlastně mluvila.
"Aaale nějaká alternativní realita či co. Náš druh žil na poušti a v době kamenný. Nebo kovový? Bah už si detaily nepamatuju."
Opeřené uši Eriky se při zmínce o alternativní realitě zvedly uši, ruce ihned sepnula.
Ast zmínil, že skončil taky na nějakém divném místě, ale sám si toho moc nepamatoval. Věděl jen, že s tím mají ti 'Architekti' něco společného.
"Já jsem taky skončila na divném místě. Potkala jsem tam I Ale-"
Erika se zarazila předtím, než stihla nahlas vyslovit jméno nejhledanějšího muže v jejich galaxii.
"Ehm teda...potkala jsem tam úžasného lidského psychologa. A taky alternativní verzi Kevina. Chudáci hledali život ve vesmíru a bez úspěchu..."
S tím se rozhlédla po celém baru. Věřila, že kdyby byla situace trošku jiná, přijali by lidi s otevřenou náručí. Jenže bar plný lovců odměn se netvářil dvakrát nadšeně kdykoliv viděli jakéhokoliv člověka.
Pravda díky technologii byli lidé schopni jakž takž strávit zdejší jídlo a dýchat vzduch skrze speciální masky, ale pořád v jejich tvářích byla vidět nejistota, strach, dokonce i pochyby.
A taky tu byl problém s jazykovou bariérou. Erika se pokoušela dorozumět s pár lidmi, ale ukázalo se, že ani jeden z nich neumí tu takzvanou 'azbuku' o které mluvil Alexej z jiné reality.
"Hmm možná někde existuje verze mě která je schopná se opít. Tohle bylo to nejsilnější co tu mají a stejně to nezabírá."
'Pořád tě trápí, co se stalo tam na té stanici?' Zeptal se Ast znakovou řečí.
"Nechápu to. Postřelila jsem už mnoho kriminálníků i poctivých mužů, ale u něj to bylo...jiné. Už chápu proč bychom si jako lovci neměli nechat 'kořist' přirůst k srdci."
Holografická obrazovka která doposud hrála staré záběry ze seriálů problikla, čtyřruký tvor s ostny a čtyřma černýma očima uchopil holografický displej do všech čtyř rukou velice opatrně, aby jí nepoškodil ostrými drápy.
"Máme tu mimořádné zprávy. Právě se k nám doneslo, že se uprostřed města Ish'ara začala otevírat trhlina neznámého původu. Po nedávných událostech víme jen to, že tato trhlina nebyla způsobená národem Arashi kteří si také říkají 'Architekti'. Ah a právě se ke mě doneslo, že máme vizuál na celou situaci."
Po jeho boku se objevil záběr z ulice která byla jen pár metrů od Galaktiky. Trhlina působila nestabilně a hrála všemi barvami, narozdíl od trhlin způsobených Arashi které byli stabilní a hrály jemnou kombinací dvou až tří barev.
Trhlinu ihned obklopili strážní Kres spolu s mechanickými psi, všichni mířili své laserové pušky na trhlinu.
I lovci v baru se začali zvedat připraveni jít na lov jediné osoby, která by mohla z takové trhliny vystoupit.
Ve hře barev se objevila silueta která byla čím dál více tmavší jak se blížila.
Štíhlá noha vykročila ven, následovala druhá a s ní i zbytek štíhlého těla v upnuté kombinéze s hlavou schovanou pod helmou s černým hledím.
Na hrudi měla jasně viditelný symbol - planeta s bílým tvorem držící větvičku jakési rostliny.
Tajemná postava se ihned zarazila, opatrně zvedla ruce vzhůru.
Než kdokoliv stihl nějak zareagovat, byla to právě Erika kdo jako první vystřelil z baru. Ostatní ihned následovaly, včetně Nix a Asta kteří se snažili procpat davem lovců.
"Nestřílejte!"
Její hlas strážné zaskočil, nestihli jí nějak zabránit v tom aby si skrze ně prorazila cestu a postavila se před tajemnou osobu za kterou se trhlina dávno uzavřela.
Postava sebou trhla, udělala krok vzad.
Když si ale tvora před sebou pořádně prohlédla, její tělo se v tu chvíli uvolnilo.
"Erika?"
Erika se otočila po vyslovení svého jména a věnovala mu tak široký úsměv jak jen to její zobáček dokázal.
"Nestřílejte."
Dav lovců se rozestoupil a uvolnil tak cestu vysokému Kres.
"Co má tohle všechno znamenat?" Zeptal se ostře.
"Generále Shatro. Tohle je trošku složitější ale když vám to řeknu slibte mi prosím, že mu neublížíte."
Shatra přimhouřil oči, přesto chapadly vydal jasný signál pohov a strážní složili své zbraně.
Postava opatrně pozvedla ruku ke své helmě kde něco stiskla, hledí helmy se rozdvojilo a odsunulo do stran kde odhalili jemné rysy člověka s brýlemi.
Erika se podívala nejdřív na něj, poté na Shatru.
"Tohle je prosím vědec známý jako-" Polkla. Pokud to jméno řekne, jistě po něm všichni skočí.
"Malcolm um...Swein! Je to vědec z alternativní reality kde se lidé pokoušeli vytvořit technologii cestování mezi realitami."
Shatra si tohohle Malcolma prohlédl dosti nedůvěřivě.
"Malcom um Swein říkáš? Technologie cestování mezi realitami? Člověk? Jak tohle všechno víš?"
"Um no..." Erika se podívala po davu. Každý tu po nedávné události zažil takové cestování, ale je pravda, že dorozumívání s lidmi bylo stále náročné.
V tu chvíli Malcolm sebral odvahu a znakovou řečí se snažil situaci vysvětlit.
Shatra to celé sledoval. Pár lidí se pokoušelo s nimi dorozumět řečí Panteranů, ale tohle bylo trochu...jiné.
"Ukázalo se, že řeč Panteranů používá specifický dialekt který je totožný s jazykem jednoho národa lidí. Proto byl překlad takový nepřesný." Vysvětlila už více sebejistě.
Shatra se stále tvářil nedůvěřivě.
"Jestli tomu tak je pak tenhle Malcolm půjde s námi a ty taky. Odveďte je za nejvyšší Radou."
"Rozkaz!"
"Počkat co?"
Než se cizinec a Erika nadáli, strážní j odváděli k hlavní budově Ish'ary a dav přihlížejících nechali za sebou.
Pokračování příště
ČTEŠ
Projekt: Harbinger
Science FictionKaždý jistě známe ten pocit, kdy si na dvě-tři hodinky lehnete a když se probudíte, nevíte, kdo jste, co je za den a kolik je vůbec hodin. Co když se ale vzbudíte a zjistíte, že nejste vůbec na Zemi? A co hůř, jste na vám neznámé planetě, v nezná...