Návrat k Popelu

2 1 0
                                    


Byla to mobilizace jakou Velké Neznámo nezažilo od časů prvních kontaktů. Doba, kdy národy objevovaly mezihvězdné cestování a naráželi na existenci ostatních form života. Zpočátku to nebylo jednoduché, stačilo opravdu málo aby vypukla galaktická válka která by s velkou pravděpodobní vyhladila mnoho planet.

Naštěstí to vše skončilo dřív, než to zašlo příliš daleko.

"Opouštíme hyperprostor."

Jak Nix ohlásila, tak jejich loď doprovázená dvěma křižníky Pterosů a šesti Hvězdoborci doprovázených jedním křižníkem Kres opustili hyperprostor. Měsíc obíhající plynatou planetu byl jejich cíl.

"Chcete nám říct, že se v tomhle prostoru schovávali lidé celou dobu?"

"No jo. Měli tu připravenou základnu a všechno. Ale když jsme přišli, bylo to tu kompletně opuštěné."

Po odpovědi nix skrze vysílání Shatra vydal rozkazy. Sám se spolu s malou jednotkou čtyř Kres odebral do kokpitu jeho osobního Hvězdoborce na palubě křižníku. Jejich křižník byl příliš velký k přistání na tak malém měsíci, ale Hvězdoborci a loď lovců měli dokonalou velikost. Vlastně kdyby to měl někdo porovnat, takový Hvězdoborec a loď patřící Nix a její partě byli oproti křižníkům Pterosů a Kres asi tak velké jako zrnka písku porovnaná s melouny.

Jakmile opustili prostory křižníku, přidali se ke třem lovcům a společně zamířili k povrchu.

"Tohle vskutku probouzí vzpomínky co?"

Nix Erice nevěnovala příliš pozornost. Koneckonců se soustředila na řízení. Ale lhala by, kdyby to v ní vzpomínky nebudilo. Kolik facek tomu klukovi vlastně dala? A nakonec ho i postřelila.
A ten silný drink co spolu sdíleli, na malý okamžik jí to vykouzlilo drobný úsměv na tváři.

"Myslíš, že je náš comrade v pořádku?"

Ast se na ní podíval, tlapy skřížené na svalnaté hrudi a pokýval hlavou. Pak naznačil jak mu chybí předstírat, že tomu prckovi nerozumí.

"A ten humbgr co nám doporučil, ach jak ten bych si znovu dala."

Erika si mlsně olíznula svůj zobák.

"Děláte, jak kdyby tohle byla naše poslední mise."

Nix stlačila pár tlačítek, celá loď sebou lehce cuknula jak se blížili k povrchu.
Všichni tři utichli a jen vrzání podvozku a celé konstrukce protíná to ticho. Nakonec se ozvalo *duc* a jejich pohyb se zastavil. Přistáli.

A Hvězdoborec Shatry přistál o kousek dále se značnou elegancí.
Zbývalo jen nasadit helmy a mohli vyjít ven.

"Nevypadá to tu na základnu."

Zmínil Shatra který k nim došel a rozhlížel se po pustině s pár skalisky. Jejich senzory na lodi také nic nezachytili což mu přišlo zvláštní. Kdyby tu něco bylo -na povrchu nebo pod povrchem- jejich senzory by to určitě zachytily.

"Taky nás to zprvu překvapilo. Ať už to byla zásluha Arashi, nebo technologie lidí, povedlo se jim perfektně zamaskovat svou přítomnost pod povrchem."

Vysvětlení kentauřice Shatru na pohled překvapila. Snažil se to zakrýt, ale Erika mohla slyšet jak si mumlá pro sebe něco jako "Fascinující".
Nix se mezitím rozhlížela po povrchu, zkoumala skaliska než se začala soustředit na jeden konkrétní bod.

"Když jsme tu ale byli naposledy, celá základna ztratila proud. Nezkoumali jsme jí do hloubky." Dodala Erika.

Shatra se zamyslel. Jeden z pěti chapadláků kteří ho doprovázeli mu podal tabulku s daty.

Ovládnout skoro celou galaxii mu trvalo jedno otočení okolo osy což by odpovídalo jednomu měsíci v porovnání se Zemí.
Počítal s technologií dostupnou na Dasaru a usoudil, že by se sem jedne mohl dostat během sedmi dnů.
Kdyby si tedy vzal jednomístnou tryskovou loď se speciálním jádrem které je schopné opakovaně recyklovat energii. Takových nevyrobili moc, jen pár testovních kusů než je odložili k likvidaci.

Nemohl zaručit, že by jejich cíl byl právě tady, ale jako stratég usoudil, že by to dávalo smysl. Tohle místo bylo vážně dobře schovaný a jen málokdo o něm věděl.

Nix naznačila ať jí všichni následují k jedné ze skal. Kres zprvu pochybovali, že tu něco je.

"Pamatuješ si postup?"

Zeptala se Nix opeřené kentauřice. Ta hned přistoupila ke stěně a začala jí zkoumat dlaněmi.

*ERROR- Ruka nerozpoznána. Rasa: Neznámá. Sta- ERROR-ERROR-ERROR*

Stěna se náhle začala velice pomalu a trhaně rozestupovat, dveře za nimi zavrzaly jak se probouzeli k životu a nakonec s těžkým kovovým *dum* vyjeli nahoru a odhalili tak strmou kamennou chodbu vedoucí hluboko pod povrch. Tohle Kres obzvláště překvapilo. Opravdu tu byl skrytý prostor a ještě k tomu funkční na to, že údajně takhle základna měla ztratit energii.

Usoudili však, že byli blízko. Možná až moc blízko.

Pokračování příště :3

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Oct 02 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Projekt: HarbingerKde žijí příběhy. Začni objevovat