Projekt: Harbinger

Ještěrka a...had?

Nebýt ostrého slunce, jehož paprsky se kradly dovnitř skrze praskliny stěn, jistě by si myslela, že tu trávila celou věčnost. I když tu byla ani ne den. Vlastně odhadovala, že to bylo tak 3 hodiny, co jí hadí lidé odtáhli do své primitivní vesnice v jeskyni. Seděla tam svázaná, opřená o chladnou stěnu skály a dosti otráveně propalovala pohledem stěnu naproti.

Teploty zde jí nedělaly žádný problém, ale fakt, že jí vzali všechny její udělátka jí neskutečně vytáčel. A co hůř, z pout by se i dostala, kdyby provaz nebyl tak napevno utáhnutý. Ani drápky se k němu nemohla dostat.

Primitivní, ale i pěkně vychytralí.

Kdyby Nix tušila, kde se vlastně nachází, jistě by se sem vrátila a studovala tento primitivní kmen. Rozhodně odmítala věřit tomu, že by tato nekonečná pouštní planeta, jež se vaří v záři žhavého slunce byla její překrásná bažinatá domovina. Musel to být nějaký hloupý vtip.

"Aaagh..."

Frustrovaně svou hlavu opřela o stěnu a vzhlédla ke stropu. Skála, nic než jenom skála. A sem tam nějaká prasklinka. A i nějaký ten brouk. Při pohledu na ty křupavé pochoutky, co se občas na stropě pohnuly se mlsně olízla. Kdy vlastně naposledy jedla?

Ach, co by jenom teď dala za humbugr. Nebo Rykajské nožičky, specialitu jejího domova. Když si jen představila ty křupavé přerostlé žáby....

"Jak je na tom naššše večeře?"

"Brzy bude. Trpělivossst."

"Já být trpělivý, ale náčelník mít obrovssská hlad."

Konverzace dvou hadotvorů z vedlejší místnosti byla krátká a dost dobře mohla slyšet plazení jejich šupinatých těl po kamenné podlaze.

Už jen představa, jak mocná lovkyně odměn padne obětí takových primitivů, a ještě ve formě polévky, přišlo jí to až komické. Tragicky komické.

Přísahal by ale, že odvedle zaslechla podivný zvuk. Znělo to jako *cink* a-ale takové podivné *cink*. Zvuk, který si v této společnosti neodkázala představit.

"Říkal jsem, ať voláš jenom v opravdu důležitém okamžiku."

"Pardooon šéfe. Dost mě teď hlídají, co mám na starost vaření. Um ale mám tu menší problém šéfe."

Nix v tu chvíli zpozorněla. Už předtím jí ten syčivý hlas přišel zvláštní, ale rozhodně nečekala, že to opravdu hrál.

"Fajn fajn, tak povídej. Máme tu trochu plné ruce práce s migrací."

"Myslíte *tu migraci* šéfe? Jak vlastně pokračuje?"

"Ugh je to neskutečná katastrofa. Ambasador nedorazil, jak měl, dostali jsme falešný signál, navíc je celá galaxie v neskutečném chaosu, je to bordel. Ten špatný typ bordelu, jestli my rozumíš."

"Oooh ten typ bordelu. To je hodně špatný šéfe. Kéž bych mohl nějak pomoct no. Každopádně ten problém. Vy jste vydal příkaz k otevření brány?"

"Hmm...ano vydal. Měli jí otevřít přesně na koordinacích 1.25.96. Proč? Co se stalo?"

"Oh víte. Mám tu jednu ještěranku, která není v ekosystému této reality."