Projekt: Harbinger

Fénix Pohasl

Na malou chvílí se stal malým dítětem, jak ho štěstí naplňovalo. Před nimi se otevřela trochu strmá kamenná chodba vedoucí hlouběji pod povrch. Vypadala téměř přirozeně, jako by byla vybudovaná kolonií velkých mravenců.

"Seš si tím jistý Kevine?"

Otázka přicházející od Nix mu kompletně proletěla okolo hlavy. Byl prostě až moc veselý z toho, že konečně našel svůj vlastní druh. Proto než stihli něco říci, už si to kráčel chodbou dolů.


Nix, Ast a Erika se rozhodli ho pro jistotu následovat.

Jejich postup byl pomalý kvůli opatrnosti na strmé cestě dolů. Jediný špatný krok a mohli by se valit dolů kdoví jak dlouho.

'Takže mi chceš říct, že jsem měl na tohle místo dorazit?'

*Pozitivní. Lidská základna Fénix byla původním cílem jednotky.*

"Hustý!"

Nemohl si pomoci, musel to říct nahlas. Jak si ale uvědomil, že má společnost, zpomalil a otočil se na partu lovců.

"Je to husté, že? Těžko uvěřit, že něco takového tady stihli vybudovat."

Rukou pohladil chladnou kamennou stěnu, jejíž povrch byl poměrně hrubý.

"Já bych spíš řekla, že využili podzemní systémy Duradonů."

Podotkla Nix při zkoumání této chodby. Ovšem i ona musela uznat, že některé úpravy vypadaly uměle, nejspíš si to lidé chtěli přizpůsobit podle sebe.

"Vidím světlo!"

Kevin se dal do rychlé chůze, tedy jak mu to alespoň cesta dovolila. Ast i Nix měli trochu problémy s pohybem po hrubém terénu, ale Ereku to příliš netrápilo. Její kopýtka klapala po kamenech a dávala jí stabilitu, o které si dvounožci mohli nechat jen zdát.

Neměla tedy problémy dohnat mladíka a jak se zastavila na konci chodby, její čelist spadla úžasem.

Brzy je dohnali i panter a ještěranka, kteří též nemohli uvěřit vlastním očím.

Před nimi se otevírala veliká přírodní jeskyně s mnoha dalšími chodbami různě po stranách, ovšem nejvíce jim vyrazila dech všechna ta technologie. Podél stěn vedly kabely zapojené do několika obrazovek po stěnách, o jejichž účelu mohli jen spekulovat.

Byl zde také pult a cosi co připomínalo pohovky. Skoro by až řekli, že to vypadalo na uvítací halu.

Přesto zde nebylo jediného živáčka a obrazovky již dávno zely prázdnotou. Některé tedy ještě sem tam problikly, stejně jako umělé bílé světlo na stropě.

"Vypadá to, že museli narychlo odejít."

Erika ihned skočila k pultu a prohlížela si s úžasem všechnu tu výbavu. Ast si prohlížel podivné pohovky, které již dokázala pokrýt vrstva prachu. Podíval se na ostatní a prsty naznačil, že museli odejít před nějakou dobou.

"Určitě tu někde budou. Třeba se jen schovávají hlouběji v komplexu," Kevin odmítal uvěřit faktu, že by základna mohla být opuštěná.

"Podívejte se na ty kabely! Wow....to je bronz? A ty baterie! Jsem v nebi!"

Veselá kentauřice se pustila do rozebírání počítače na pultu.