In the shade

*19*

Zavládlo ticho. Máma i táta na mě zírají s otevřenou pusou.
Alison se po chvíli začne hlasitě smát a tím upoutá pozornost všech přítomných.
Možná jsem měla zvolit jinou chvíli a podat jim to jiným způsobem ale oni na mě a mé city neberou taky ohledy.
Sednu si zpátky na židli a podívám se na Connie. Dívá se na mě s otevřenou pusou. Usměju se a dotknu se její tváře a zavřu ji pusu.

To co teď řekla Bailey mě naprosto šokovalo a nejen mě.
Posadí se zpátky na židli a s otevřenou pusou na ní hledím. Zavře mi s úsměvem pusu.

"To myslíš jako, že jsi lesba?" Zeptá se ještě stále šokovaná moje máma. "Ano." Odpovím ji a pokývám hlavou na souhlas. "No ségra, musím říct, že teď jsi mě překonala." Řekne se smíchem Alis. "Řekni, že je to vtip." Ozve se táta a zní naštvaně. "Není to žádný vtip. Myslím to zcela vážně." Odpovím a upřeně ho sleduji. Connie položí svou dlaň do mého klína, já ji pevně uchopím a mírně stisknu.

Zpozoruji na Bailey, že začíná být nervozní. Položím svou ruku do jejího klína aby věděla, že jsem tady pro ni.
No, kdyby mi někdo tuhle situaci vyprávěl asi bych mu ji nevěřila. Ale vzhledem tomu, že jsem toho svědkem, tak jsem lehce nervózní a stále šokovaná.
Podle mě nezvolila tu nejlepší formu a ani čas ale mám pro to pochopení. Tak trochu ji k tomuto kroku donutila Alison.

"Ale to maso máte dobře ugrilované." Pochvalil Connien otec rozpačitě. "Ano, můj manžel je v tomhle odborník, viď zlato." Přidá se moje máma s úsměvem a obejme jeho paži. "Ano, zlato." Políbí ji do vlasů ale nespouští ze mě oči.

Nakonec se bavíme a já usoudím, že se všichni baví. Máma se chlubí ze svou zahrádkou. Táta se baví u stolu s otcem Connie. Stev a já si jen tak kopeme do míče. Connie sedí kousek od nás a pozoruje. Přistoupím k ní s úsměvem a vezmu její ruce do svých dlaní. "Víš o tom, že mě nemusíš jen pozorovat."

Poznamená s úsmevem a táhne mě k míči. "Ale já to neumím." Zaprotestuji s úsměvem. "Co? Kopnout do míče a poslat ho tak ke Stevovi?" Zeptá se Bailey. Postaví mě k míči a postaví se za mě. Jednou rukou mě obejme kolem pasu. "Noták, sluníčko, tohle zvládneš. Já ti věřím." Pošeptá mi do ucha a ustoupí ode mě. Kopnu do míče a napjatě sleduji kam míří. Přímo na bráchu. Ten ho zastaví nohou a koukne na mě úsměvem. "Dobrý, ségra." Pochválí mě a ukáže palec nahoru. Otočím se na Bailey, která mi tleská a na tváři má spokojený úsměv.

Přistoupím k ní a obejmu ji. "Šlo ti to moc dobře." Pochválí mě šeptem. Trochu se odtáhnu a podívám se ji do tváře. "Tak co? Zakopeš si s námi?" Zeptám se ji a ona na to s úsměvem kývne. Takže si kopeme mezi sebou.

Je pozdě večer a já se pro dnešní noc musím rozloučit s Connie ale slíbím ji, že ji ráno příjdu vzbudit a ještě, že ji odprovodím domů.
Vím, že mě čeká ještě výslech od mých rodičů, který nejspíš nebude pěkný.
Co se týká Alison, tak naše princeznička se urazila, protože byla odmítnutá Stevenem. Není mi ji líto, spíš naopak, má co si zaslouží.

"Nemusela jsi mě doprovázet." Řeknu s úsměvem a loudáme se za mymi rodiči a bráchou i když vím, proč to udělala.
Bailey se bojí toho výslechu, který ji čeká od rodičů. "Já vím ale musím se ujistit, že se ti během cesty nic nestane i když je to jen přes ulici." Řekne na svou obhajobu a stojíme u našeho domu. "Víš o tom, že ti lhaní nejde ale i přesto děkuji." Poděkuji ji a obejmu ji. Ještě se na rozloučenou políbíme a pak už se dívám jak Bailey vejde do svého domu.
Já potom taky zajdu do domu a jdu rovnou do svého pokoje. Dám si rychlou sprchu a jdu do postele, kde si ještě nějakou chvíli prohlížím svou novou ozdobu mé ruky a s úsměvem na rtech začnu usínat.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*