In the shade

*28*

✨Ano, neuvěřitelné. Dokopala jsem se napsat k tomuto další kapitolu. Hip hip hurá 🤣. Fajn, nebudu to už dlouho protahovat. Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Všechno probíhalo hladce. No až moc hladce, na můj vkus.
Pomalu ale jistě se blížilo nejkrásnější období celého roku a tím byly Vánoce.
Connie měla poslední šichtu v tomto roce a já se rozhodla jít se na ni mrknout. Čas od času tak chodím.

Vstoupila jsem do kavárny, která kupodivu byla plná. Connie zrovna obsluhovala nějakého páprdu a měla tam i kolegyni. Brunetka, která připravovala nápoje. Jmenuje se Hope ale nějak se mi nezdá. Není mi sympatická.

Došla jsem k ní a posadila se na židli u pultu. "Ahoj, Hope." Pozdravila jsem ji. "Ahoj." Pozdravila mě. Pohledem jsem vyhledala Connie. Ještě sbírala špinavé nádobí ze stolu a s úsměvem se blížila k nám.

Poněkud nezvyklý frmol tady byl. Jakoby zákazníci tušili, že jsem tady letos naposled.
U pultu jsem si všimla Bailey a hned jsem byla plná energie a taky jsem byla ráda, že za mnou přišla i když nevím kdy přišla.

Položila jsem tác se špinavým nadobím na pult a stočila pohled na Bailey. "Ahoj." Pozdravila jsem ji s úsměvem.

"Ahoj, beruško." Pozdravila jsem ji s úsměvem a dala ji za ucho neposedný pramen offiny.
"Dáš si kávu?" Zeptala mě Hope. "Ne spíš čaj." Objednala jsem si ale nespustila oči s mé krásné berušky. Než se musela věnovat dalším zákazníkům.

Byla jsem tam do zavíračky, která byla v šest večer. Connie a Hope se šly převléknout do šatny a já čekala už v zavřené kavárně na Connie.

Chtěla po mě abych ji pomohla vybrat nějaký dárek pro Steva a její mamku. Což nebyl problém.

Konečně to odpoledne skončilo. Byla to vážně honička a já i Hope jsme se šly převléknout. "To byl dneska masakr." Poznamenala Hope. "Jo to byl. Štěstí, že už je padla." Dodala jsem a obě jsme byly jen ve spodním prádle, protože naše uniformy se skládají s kalhot a dámské košile a ten kdo je u kávovaru tak má ještě zástěru.

"Jsi docela šikovná" pochválila mě Hope divným tónem. "Děkuji." Poděkovala jsem a snažila se rychle obléct.

Najednou mě Hope chytla za obě zápěstí a natlačila mě na stěnu. "a taky pěkná." Dodala se svůdným hlasem Hope a své koleno mi dala mezi mé stehna. Už jsem chtěla začít křičet ale zakryla mi ústa. "Nene, to nedělej." Zašeptala Hope a rukou mi sjížděla od ramene až dolů. "Za dnešní práci si zasloužíš odměnu." Řekla Hope a přisála se mi na krk.
Zavřela jsem oči a doufala v zázrak.

Ty dvě tam byly už nějak dlouho. Bez váhání jsem vlítla do šatny a spatřila Hope jak drží Connie u zdi a líbá jí na krku. Do hajzlu, to je moje holka! Vykřikl můj vnitřní hlas a dvěma kroky jsem byla u nich. Odtrhla jsem Hope od Connie a postavila se před Connie do bojovného postoje. "Není ti nic?" Zeptala jsem se Connie ale Hope jsem nespouštěla z očí.
"Ne." Odpověděla mi roztřeseným hlasem. "Dobře, běž se obléknout a já si to s ní vyřídím." Řekla jsem a přistoupila k Hope, která se ještě pořád válela na zemi. Nejspíš jsem ji odtrhla větší silou. "Ty  mi chceš dělat do mé holky?!"  Pronesla jsem a vytáhla ji na nohy. "Ještě jednou se ji dotkneš tak ti zlomím ty tvé pracky a upravím ti držku, tak, že ti nepomůže ani plastika." Vyhrožovala jsem ji a možná bych ji i natáhla kdyby mě nezastavila Connie.

Právě včas jsem Bailey zastavila ruku, protože se chystala Hope dát facku. "Ona ti za to nestojí, Bailey. Pojď, půjdeme domů." Navrhla jsem ji a ona jen kývla na souhlas.
Pustila Hope a vyšly jsme ze šaten a následně i z kavárny.

Zastavila jsem ji a postavila si ji tváři tvář k sobě. Vzala jsem její tvář do svých dlaní.
"Connie, vážně ti nic není?" Zeptala jsem starostlivě a ona se rozbrečela. Po tváři ji tekly slzy jako hrách. "Teď už ne ale byl to strašný pocit." Řekla mezi vzlyky. Pevně jsem ji objala a hladila ji po vlasech. "Půjdeme domů a zítra zajdem koupit něco pro Steva a tvou mámu." Navrhla jsem, když se trochu uklidnila. Kývla na souhlas. Vzala jsem ji kolem ramen a vydaly se na cestu.

✨ Pokračování nevím kdy 🤣 ale snad brzo 😉✨