Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

8 : Kocovina

Vzbudila jsem se v houpací síti na JJovém břichu a ne, nebylo mi vůbec dobře. Každou chvíli jsem měla pocit že se pozvracím a vážně jsem nechtěla aby to skončilo na něm. Opatrně ale rychle jsem se vysoukala z houpací sítě a vůbec nevěděla kam jít, tak jsem rychle odběhla ke keři. Málem jsem to nestihla.
Fuj, už nikdy nebudu pít. Co to bylo?
Motaly se mi v hlavě vzpomínky z dnešní noci a vybavovalo se mi čím dál tím víc věcí. A kurva.
Spali jsme spolu? Co všechno jsme dělali?
Mám totální okno a nevím, co si myslet jako první. Nechtěla jsem sebou uhazovat takovým způsobem, takže automaticky myslím na to nejhorší. 

• • •

Utřela jsem si pusu do trička, protože nic jiného jsem neměla po ruce a odešla dovnitř domu. Je starodávně dřevěný, ale nějakým způsobem hezký.
Všude po zemi byly poházené odpadky, takže jsem musela našlapovat opatrně, abych nikoho nevzbudila. Moc mi to nešlo, protože jsem se pořád trochu motala, ale opatrně jsem došla na balkón. Přes zabrádlí bylo přehozené šedé tílko a když jsem si k němu ze zvědavosti přivoněla, hned jsem poznala, že je JJovo. Myslím, že ho měl v ten den, kdy jsem ho viděla poprvé na lodi. Jo, jsem si tím jistá.

• • •

Vyslíkala jsem si svoje bílé šaty pod kterými jsem měla jen kalhotky s podprsenkou, kdyžto jsem na moři zahlédla moderní, bílou loď.
Byl na ní jen jeden kluk a s tím jak zíral to vypadalo, že nikam nespěchá. Když přibrzdil ještě víc, rozhlížející se kolem, zahlédnul mě a sledoval, co vlastně dělám.
Byl hezký, jeho krátké rovné vlasy, které byly učesané na pěšinku mu ve větru plály, a tak byly trochu rozcuchané. Šla z něj úplně opačná energie než z JJe, byl takový, jakoby temný. Nikdy předtím, ani včera jsem ho neviděla, a to mě děsilo. Když ten moment zmizel a zase se rozjel, došlo mi že jsem pořád jen ve spodním prádle a tak jsem si JJovo tílko začala urychleně navlékat. Najednou mě ale vyrušil JJův hlas a toho jsem se dost lekla. Otočila jsem se k němu a nebylo mi dvakrát příjemný, že mě v jedné minutě viděli dva kluci skoro nahou. Tílko jsem si popotáhla pod zadek, nebylo mi ani krátké ani dlouhé a pořád jsem na něj jenom zírala, jako co se právě teď stalo.

• • •

,,To byl hezkej pozdrav na dobrý ráno" řekl a přišel rovnou ke mně. Já ho ale obešla a vyrazila ani nevím kam. ,,Co všechno jsme v noci dělali?" vyhrkla jsem, ani nad tou otázkou nepřemýšlím a zamířila jsem přímo ke kuchyňské lince. ,,Nic, co by jsme měli dělat?" šel pořád za mnou a já cítila jeho pohled na mé prdeli, jak jinak. Otočila jsem se zádama k lince, abych se aspoň trochu zakryla a zase jsme se sledovali v očích. ,,Asi jsme logicky něco dělali, vybavuje se mi hodně věcí ale nevím, co z nich je pravda. Však víš, trochu mi hrabe a doufám že jsme se spolu nevyspali, protože fakt nechci přijít o panenství s někým, koho znám den, i když to v opilosti tak může vypadat" řekla jsem a upřímně se na něj dívala, protože je to věc, která je pro mě fakt důležitá. ,,Neboj, jen jsme se líbali, nic víc bych s tebou nedělal- teda ne nedělal- kdybys nechtěla, jak říkáš. Ale bylo to fajn" přišel zpátky ke stolku a vytáhnul si z krabičky brko.
,,Jen líbali? Mně líbaní nepřijde jako malé jen" štěkla jsem po něm a vzpomněla si na to, co jsem mu včera vlastně řekla. Pamatuju si to a stydím se za to do teď.

• • •

,,Můzeš mě prosím odvézt domů? Není mi dobře a už tu nechci být, musím si nějaké věci urovnat" vyšla jsem ven a nedočkavě přešlapovala. ,,Můžu si to tílko půjčit?" zvedla jsem nějaké riflové, holčičí kraťasy, nejspíš Kie a oblekla si je.

,,Jo, ale pak mi ho vrátíš, je moje oblíbený" řekl, brko schoval za ucho a otevřel mi dveře od dodávky. ,,Neboj, já ho nosit nebudu" odsekla jsem ho a rychle nasedla na místo spolujezdce.