Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

41 : Poslední slova

,,Hej.. co je?" sykla jsem po ní když mě táhla po schodech nahoru. Neodpověděla. Zavřela za sebou dveře a já se posadila na postel. ,,Kate.. ani nevíš jak moc mě to mrzí, kurva moc mě to mrzí. Rafe je takovej zmr-" ,,Rafe?" přerušila jsem ji protože nechápu, jestli tvrdí to, že mě postřelil Rafe. ,,Kdo jinej?" zeptala se mě udiveně a sedla si za mnou na postel. ,,JJ?" zeptala jsem se jí, vlastně i sama sebe a vyčerpaně si hlavu opřu o rám postele. ,,Achjo Sarah.. ani mi neodpovídej. Jen já prostě nevím, komu věřit." promnula jsem si oběma rukama vlasy a koukala do stropu, abych neuronila žádnou slzu. ,,Nepamatuješ si kdo tě střelil.." řekla tiše a u toho smutně vydechla. ,,To je věc, která mi je neznámá nejvíc.. Vybavuje se mi hodně věcí, nejvíc s váma, s pogues ale.. JJ s Rafem, to je těžký téma. Oba mi tvrdí, že to udělal ten druhej. Šaškárna že?" blbě jsem se tomu zasmála a u toho pořád koukala do stropu. Takhle jí to vysvětluju, protože je stejně zmatená jako já.

• • •

,,No.. a komu věříš?" přesedla si vedle mě a když se naše ruce dotkly, její hlava spadla na moje rameno. ,,Upřímně.. vůbec nikomu." řekla jsem a myslím to tak. Proto jsem si rychle utřela slzy, které se mi kutálejí po tváři. ,,Hej.. teď na to nemysli. Měla by sis lehnout a později.. si jít popovídat s JJem." přoč s ním, proč ne s Rafem? Proč je Rafe zmrd? honilo se mi v hlavě a pořád jsem nic nechápala. ,,Fajn.. děkuju." sjela jsem po posteli a schoulila se do klubíčka. Sarah vzala deku a hodila ji na mě, ještě ji trochu popravila a odebrala se ke dveřím. ,,Sarah?" řekla jsem tiše a čekala, jestli to slyšela a jestli se obrátí, nebo ne. ,,Mhm?" zastavila se ve dveřích a koukala na mě. ,,Co je pro mě Rafe?" vyhrkla jsem jen tak ze sebe. Potřebovala jsem se na to zeptat, sama to nevím a ona mě zná nejlépe, teda aspoň myslím. ,,Tvůj kluk, násilník, kterého se nedokážeš zbavit protože si namlouváš že ho miluješ ale všichni víme že to tak není.." otočila se zpátky že už půjde ale já jí zastavila další otázkou. ,,A JJ?" vyptávala jsem se a doufala, že mi její odpověď nějak pomůže. ,,Kluk, kterej tě miloval doopravdy.. Miluje, jestli není pozdě." teď už rychle odešla ode dveří, abych se jí nevyptávala dál a za sebou je nechala pootevřené. I když jsem chvíli přemýšlela o tom co řekla, došlo mi, že zatím vším je moje lhaní o těhotenství. Úplně jsem to přešla.. jakoby to nebylo podstatný. Mrzí mě, že to Sarah ještě neví ale.. potřebuje to vůbec vědět, když to ze mě za chvíli vyndaj? Když o tom přemýšlím, je mi z toho blbě ještě víc a s těžkou nechutí jsem usnu.

• • •

Večer

Když jsem se vzbudila, byla už tma a já se rychle zvedala z postele. Bežela jsem naproti na záchod a hned co jsem k němu doběhla, zvracela jsem. Snažím se dělat co nejmenší hluk, protože fakt nestojím o to, aby mě někdo viděl zvracet a i když nechci, při odtahování samy sebe od mísy zahlídnu něco červeného. ,,Proboha." řekla jsem tiše a když na to koukám, mám chuť se vyzvracet znovu. Tohle při těhotenství asi normální není, ale ne, nebudu nad tím přemýšlet, není na to čas. Nalhávala jsem si že se mi ulevilo ale teď potřebuju jediný. Vzpamatovat se a vzpomenout si. Když jsem se zvedala ze záchoda, rovnou jsem se chtěla vyčůrat a když jsem si sedla na prkýnko, do koupelny přišel Rafe. Naštěstí ve správnou chvíli, jestli se to tak dá říct.

• • •

,,Potřebuješ něco?" zeptala jsem se ho a jen na něj koukala pohledem, jestli si dělá srandu. ,,Ne, a ty?" opřel se o dveře a já ho pohledem prosila, jestli se nemůže aspoň otočit. Spláchla jsem, umyla jsem si ruce a ve dveřích jsem do něj lehce vrazila ramenem. ,,Kam jdeš?" následoval mě a vzpomněla jsem si na to, že se tohle už dělo. ,,Nikam." odsekla jsem ho, vešla jsem k sobě do pokoje a došlo mi, že si dům začínám vybavovat. Tomu jsem se zase jen usmála a když jsem zamířila ke skříni, rychle jsem si vybrala něco na sebe. Ještě než jsem to na sebe hodila, Rafeovi jsem došla dveře zavřít přímo před nosem, protože nestojím o společnost. Vzala jsem si na sebe obyčejné bíle plavky a na to pohodlné, modré kalhoty.

Konečně jsem měla namířeno jít. Když jsem otevřela dveře, Rafe u nich pořád stál a já před ním zase prošla bez jediného slova. ,,Sluší ti to, ale, řekneš mi kam jdeš?" šel za mnou po schodech dolů a já namířila do kuchyně, kde jsem si z misky na lince vzala jablko. ,,Ne, ale půjčuju si auto." když to dořeknu, jen mi podal klíčky a už za mnou ani nešel. To mi hodně ulehčilo práci.

• • •

U Johna B

Když jsem dojela, zaparkovala jsem docela daleko od domu, abych na sebe zbytečně neupozornila a radši to došla pěšky. Zavřela jsem dveře od auta, odhodila ohryzek a ani jsem nezamkla. Prostě jsem se rovnou cestou vydala k Johnovi B. Už z dáli slyším hlas JJe, kterej se směje a říká něco jako ,,Tak mi to ukaž." Proto jsem zrychlila a jak jsem došla ke schodům, začala mě lehce bolet hlava. Když jsem zahlídla kudrnovlásku, stoupla jsem si blíž ke schodům a přesně se mi vybavil tento pohled. Stála jsem tady, nebylo to dávno a viděla jsem ji, znám ji jen.. co dělá v JJovém náručí, na houpací síti kde.. kde jsme se poznali. Vzpomněla jsem si, jak mi JJ v nemocnici vysvětloval naši seznamovací noc a nic se mi nevybovalo ale teď.. Já byla na jejím místě, já jsem si k němu lehla a pak ho z té sítě shodila na zem.
Moje první pusa, byla tady, na tomhle místě právě s ním. Když mě její smích vytrhl z myšlenek, zatřepala jsem hlavou a vrátila se zpátky do reality kdyžto v ten moment byly její rty na těch jeho. Chtělo se mi zvracet, zase a zase. ,,Tentokrát to musím vydržet.." říkala jsem si pořád dokola pro sebe a když usem uslyšela JJovo vyslovení ,,Kate?", udělalo se mi ještě hůř.

• • •

Obrátila jsem se zpátky na něj a sledovala ho, jak svoje ruce rychle oddělával z té holky. ,,To si jako myslíš, že jsem to neviděla nebo?" prskla jsem po něm hnusně, jako bych měla náladu se hádat. Mlčel a neodpovídal, spíš v to doufal. Doufal v to, že jsem to neviděla. ,,To jsem si myslela.. kolik holek sis v té síti už obmotal kolem prstu hm? Na to, jak jsi dokonalej a bezchybnej? Teď mi neodpovíš, když jsi přesně tohle udělal i se mnou že?" pořád se mi chtělo brečet, ale nemůžu. ,,Kate.. ty si na to vzpomínáš.." řekl se šťastnym výrazem a u toho se zvedal. ,,Bohužel JJi, bohužel." když se ke mně približoval, já se začala oddalovat a i když vím, že jsem na něj dost hnusná, mám na to právo. ,,Bohužel Kate? Bohužel? To bych měl spíš říkat já, když mi po tom všem nedokážeš ani věřit! Radši budeš věřit takovému kreténovi jako je Rafe!" ironicky se tomu usmál ale viděla jsem v něm smutek. Ten smutek co znám a vzpomínám si na něj, nic z toho nechtěl vůbec říct, ale já bohužel ano. ,,Jo JJi, budu, protože podívej kam mě to kurva zavedlo!" bez rozmyšlení jsem naštvaně ukázala na svoje břicho a když mi to došlo, rychle jsem se to zkusila zamaskovat a jen jsem doufala, že to nepochopil. ,,Kurva.." řekla jsem si potichu sama pro sebe a naše pohledy se pomalu střetly. ,,Kate ty jsi.." nedořekl to. Ani nechtěl, nechtěl to ani vyslovit a věděla jsem to už od začátku. Nic takového nechtěl a nikdy chtít nebude, ne se mnou. ,,Těhotná? Jo, jsem kurva těhotná!" když jsem tohle nahlas vykřikla, už jsem to nevydržela a rozbrečela jsem se. Za JJem se Olivie začala zvedat ze sítě a já na ní upřela docela vražednej pohled. ,,Víš.. myslela jsem že mě Nikdo, Nikdy nemůže milovat tak, jak to uměla máma ale když jsem byla s tebou, moje srdce vědělo, že se pletu. Kromě tebe, to Nikdo Nikdy nedokázal ale teď.. Vzpomínám si na tebe a doufám, že šťastně oplodníš i ji, JJi. Přeju vám to, vážně." řekla jsem ironicky a takhle jsem vypustila moje poslední slova, které jsem kdy chtěla říct.

• • •

Konec