Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

21 : Špatný výběr

Byla to blbost, udělat tohle, protože jsem ani nemusela říkat, co se stane. Prostě jsem to věděla. Rafe se rychle zvednul z gauče a holku, kterou měl na sobě tak celou shodil na zem. Doběhl k JJovi, hned mu skočil na břicho a začal ho mlátit do obličeje, kterej měl rozbitý už dost od svého táty. ,,Rafe přestaň! Kurva nech toho!"
Proč se to všechno tak semlelo? Všichni se dnes jen perou a nebavilo mě to, mám toho dost. Tříštila mi hlava a chtěla odsud co nejdál, kvůli tomu, jak moc jsem se za sebe styděla. ,,Rafe přestaň! Hned teď!" řvala jsem po něm a u toho se ho pokoušela odtlačit od JJe. Najednou si mě všimnul, jako kdybych ho vytrhla z myšlenek mým uřvaným hlasem a on jenom dlouze sledoval mé ubrečené oči. Natáhl ruku, protože mi slzy chtěl utřít ale já ho odstrčila a prskla po něm. Měla jsem důvody, byla jsem tak naštvaná a ani jsem nevěděla, jestli jsem víc naštvaná na sebe nebo na něj.

• • •

Střílela jsem pohledy na JJe, pak zase na Rafea a ze vzteku jsem Rafeovi, kterej na podlaze seděl naproti mně dala docela dost silnou facku. ,,Wow Kate, to ses nám to rozjela!" zařval nějakej kluk od zadu a všichni najednou začali pískat a dívat se na nás. Bylo tady o mnoho více lidí než předtím, ale naštěstí jsme nebyli venku, kde těch lidí bylo snad milion.
Rafe vstal, odplivnul si k JJovi na podlahu, kde JJ pořád ležel a snažil se vyplivnout zbytek krve, co měl v puse. Když jsem mu v histerickém pláči nadzvedávala hlavu, všimla jsem si krve na mé dlani a potom menší louže krve i pod ním. ,,Do prdele JJi! Zavolejte někdo sanitku a nečumte jak vyjukaní kreténi!" zařvala jsem z plných sil kdyžto se vedle mě zjevila Kie s Johnem. Pope, kterej pořád stál u dveří začal s flaškou v ruce pomalu padat a po chvilce mu naštěstí vypadla jen flaška. ,,Kate?! Co se to stalo?! JJi?!" padla na kolena Kie a koukala kolem nás, jestli už někdo volal pomoc. Rychle jsem JJovi urvala kus trička na břichu. ,,Promiň, bude to dobrý.. V klidu, hlavně dýchej, zůstaň tu se mnou JJi, prosím" přiložila jsem mu látku na ránu, aby aspoň trochu přestal krvácet a slzy se mi po tváři koulily víc a víc.

Vidíš co jsi zase udělala.

Zase někdo umře tvojí vinou.

Krávo pitomá, rovnou se zabij sama.

Začala mi šíleně tříštit hlava a když jsem si ruce přiložila na moje uši tak, že jsem konečně nic neslyšela, mojí hlavou jsem spadla na JJovu hruď a poslouchala jeho bití srdce.
Zapomněla jsem tak na všechno kolem a jenom doufala, že po tom všem tu se mnou zůstane.

• • •

Seděli jsme v čekárně už kolem pěti hodin a od té doby co jsme přijeli jsem pořád přemýšlela nad tím, že mi tak hrozně od doby co jsem naposledy viděla mámu nebylo. Přemýšlela jsem nad návratem toho hlasu v mojí hlavě, o kterém jsem si myslela že je pryč, nad JJem, nad Rafem, nad Sarah a Johnem, nad mámou.. ,,Chce někdo kafe nebo horkou čokoládu?" zvedla jsem se a zeptala se všech, protože jsem se chtěla nějak odreagovat. ,,Mně vem kafe, Popeovi nic a Kie?" řekl John kterému na rameni Pope usnul a taky slintal. ,,Půjdu s tebou, ať to uneseš" Kie rovnou vstala a zamířila k automatu s kávou zadarmo.

• • •

,,Tak mi teď teda řekni, co máš s Rafem, když ten kretén dokázal udělat tohle všechno a jenom kvůli tobě" položila mi otázku Kie, když klikala na výběr kávy. Dost mě to mrzelo, že si myslí že se to stalo jen kvůli mně a kdybych nebyla, že se to nestane, ale měla pravdu. ,,Prostě- já sama nevím, bylo to jen hezký a uměl se ke mně chovat i hezky víš. Myslela jsem že není takový jaký říkáte že je, poznala jsem ho a je- byl fakt dokonalej, jen nevím, co to do něj poslední dny vjelo. A hlavně jsem se dozvěděla až teď, že fetuje" při pomyslení na to jak šňupal jsem řekla znechuceně a vzala jsem si od Kie kávu, kterou mi podala. ,,Víš Kate, je tady strašně moc věcí o kterých ty nevíš a nechápu, jak ses do toho mohla namočit tak moc. Je mi tě líto, moc, ale Rafe není někdo, za koho bys měla bojovat. Pro to je tu někdo jiný, někdo, kdo by se pro tebe obětoval a udělal pro tebe cokoliv. Od té doby co se známe nemluví o ničem jiným než o tobě a Kate, to je co říct. Nikdy to takhle s holkama neměl, vždy to u něj byly jen úlety ale tyhle city který jdou vidět jen co se na něj podíváš, když se dívá nebo přemýšlí nad tebou, to tu ještě nikdy nebylo" rozešla se zpátky s dvěma kávama v ruce a až po chvíli mi došlo, co právě teď řekla. Nejspíš je to tak, jak říká. JJ je ten, kterého se musím držet.

• • •

,,Dobrý den, jsou zde jeho rodiče?" vyšel ze síně doktor se složkou v ruce a prohlížel si nás od hlavy až k patě. ,,Není ale jsme tu my. Je v pořádku?" vyhrkla a zvedla se Kie ze stoličky když John kopal do Popea, aby se vzbudil. ,,Je v pořádku a je při vědomí, utrpěl velkou ztrátu krve, otřes mozku a má taky zlomené zápěstí, takže si ho tady pár dní necháme na pozorování, ale jestli chcete, můžete za ním na pár minut jít, dokud zase neusne" slzy štěstí se mi nahrnuly do očí a Kie mě rychle objala, taky šťastná z toho, že je v pořádku. ,,Tak jdeme, už na nás čeká" pronesl šťastně Pope, kterej byl pořád trochu mimo, ale hned jsme vkročili do pokoje. ,,Lépe jsem se nikdy nevyspal, vážně" když si nás JJ všiml, vtipně se protáhl a když zakňučel bolestí, všichni jsme se zároveň s brekem začali smát.

• • •

Chvíli jsme si spolu všichni povídali, ale já si JJe pořád jenom prohlížela při smíchu a vtípkách, které neustále říkal.
Tak nějak jsem se nemohla zapojit do konverzace, a věděla jsem proč. Museli jsme to spolu vyřešit.
JJ si všimnul mé smutné tváře a hned co se zase otočil na Popea, měl v plánu něco říct. ,,Lidi nemohli byste nás chvíli nechat o samotě? Potřebujem něco probrat" JJ se na všechny usmál kdyžto Kie jenom lehce přikývla a odvedla kluky zpátky na chodbu.