Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

22 : Útěk

,,Tak mluv" řekl jednoduše přitom jak jsem si mnula ruce se skloněnou hlavou. ,,Chci se ti za tohle všechno omluvit, fakt.. Ani nevíš, jak trapně mi teď je. Vím, jsem sobecká mrcha co si o sobě myslí bůh ví co, že můžu všechno nebo já nevím. Prostě, tohle se nikdy nemělo stát a je mi jasný co se ti teď všechno musí točit v hlavě JJi. Klidně to se mnou ukonči, nemluv se mnou a pošli mě do háje, odejdi co nejdřív protože já si tě nezasloužím" hluboce jsem se nadechla a vydechla, když jsem si prstama oždibovala kůžičku kolem nehtu. ,,Kate. V klidu, přestaň s tímhle. Já nikam nejdu, neodcházím" chytil mě jednou rukou za ruce, které jsem měla celé studené a klepaly se. Jeho dlaň obepla celé mé pěsti a do sekundy mě tak zahřál.

• • •

,,To jak ses zachovala ti vyčítat nebudu a nebudu se ani zajímat o to, proč to tak bylo. Jen mě fakt sere to, že já nejsem něco jako tvoje děvka, která se ti hodí jen když je potřeba a nebudu se o tebe prát. Jestli to chceš, musíš to ukončit sama, jinak to dopadne hůř než takhle" ukázal si druhou rukou, tou pravou na hlavu a jak jsem ho sledovala, viděla jsem že ho to bolelo. Když to chtěl zakrýt, začala jsem se smát. ,,Co je? Nemůžu za to že to fakt bolí!" zasmál se a pokusil se zvednout tak, aby neležel na zádech a aby se mohl naklonit ke mně. ,,Seš blbej.." řekla jsem tiše a neváhala při tom, když jsem mu své rty přitiskla na ty jeho.
JJ nikdy nelíbal jako Rafe, byl víc něžný a klidný, bylo to prostě dokonalé, pomalé. ,,Za co to bylo?" usmál se a olízl si rty. ,,Na usmířenou" pošeptala jsem kdyžto se vedle mě něco pohlo, lekla jsem se tak, že jsem málem vyletěla z místa. ,,Tak vidím, že je všechno v pohodě, můžeme jít domů?" pronesla a zasmála se Kie která se na JJe dívala usměvavým ale zároveň zákeřným pohledem. ,,Samozřejmě bejby!" JJ rychle vstal z postele, vydělal ze sebe všechny ty věci bez jediné poznámky o bolesti a zase mi nabídnul jeho ruku. ,,Jdeme?" usmál se na mě a já se nestačila divit. ,,Vážně?" zeptala jsem se a na všechny hodila vyděšený pohled. ,,Kurva Kate, nekaž srandu a pojď!" zařval John a vtrhnul ze dveří od pokoje rovnou ven, a já naštěstí rychle stihla přijmout JJovu ruku. Kie nám držela dveře kdyžto jsme všichni rychle vyběhli na chodbu.

• • •

Když jsme běželi po celé nemocnici, navzájem jsme se kontrolovali rychlýma pohledama. Křičeli jsme radostí přes celou nemocnici a babičky, které čekaly v čekárně kterou jsme míjeli, začaly řvát a ukazovat na nás sestrám hůlkama a vozíčkama. Všem se nám muselo běhat fakt špatně, protože ten záchvat smíchu tomu nepomáhal. Větší srandu jsem nezažila, i když to mezi nimi říkám už po milionté.

• • •

Všichni jsme seděli u ohně u Johna B a pořád jsme se nedokázali přestat smát tomu, co se právě teď stalo. ,,Hej lidi, nezahrajem flašku?" zeptala se všech Kie a hned na to se napila piva, aby nemusela mluvit. ,,Neříkalas, že je to hra pro děcka, když jsme to chtěli hrávat jen s tebou?" zeptal se Pope který už vystřízlivěl a jediný z nás z ponaučení nepil. Seděla jsem na kusu dřeva, na něčem co sloužilo jako lavička a JJ seděl na zemi zádama opřenej jak o dřevo, tak i o mě. Opatrně jsem mu mnula jeho hebké, dokonalé vlasy a poznala, že se mu to líbilo, kdyžto mi došlo že nastalo trapné ticho a všichni upírali oči na mě. ,,Jak chcete, mně to je jedno" řekla jsem a ostatní se rovnou začli chystat do kruhu. Když jsem do vlasů přidala i trochu síly nehtů, JJ opřel hlavu mezi moje stehna tak, že moje oči pozoroval přímo zdola. Podívala jsem se na něj a u toho se usmála, když jsem vzhůru nohama viděla jak šťastně vypadá. Zase jsem otočila hlavu zpátky k ostatním ale on ne, a tak mi došlo, co chce. Vzhlíželi jsme si do očí, když jsme každej pro druhého byli obráceně a já mu držela tváře v dlaních. Dala jsem mu obyčejnou, dlouhou pusu a na to se zase pousmál a vycenil ten jeho kulišáckej, nevinnej úsměv. Já si jen olízla rty a sledovala ostatní jak pod nové místo na hru stlali deky.